Jak prorazit v reklamě

Naprosto skvělý film. Zejména herci a scénář. Pár příběhů už jsem za svůj život napsal, takže mám svou zkušenost. A moc dobře vím, že já (i spousta jiných) bych neměl odvahu tento scénář dotáhnout do konce. Přišel by mi příliš bláznivý a bál bych se, že tahle absurdní hříčka neutáhne celý film. Ale ona ho utáhne a ta grotesknost ústředního nápadu (vřed) pomáhá zakrýt celkově depresivní vyznění filmu ( reklama, kapitalismus jako svět založený na lži atd.). Mimochodem, překvapila mě zmínka o škodlivosti antikoncepce pro životní prostředí. V roce 1989. To bylo myslím celkem novátorské. (05.02.2017)

Satira jako od Cronenberga. Potlačovaný stres se na kariéristickém kreativci projeví tím, že mu na krku vyraší jeho zlé dvojče. Po celý film jsme přitom ponecháni v nejistotě, zda jde pouze o výplod jeho fantazie, nebo mu skutečně dělá společnost jakýsi mluvící tumor (všimněte si, jak nejednoznačně jsou pro zesílení našich pochyb řešeny interakce s jinými postavami). Film lze tak od zlomového WTF odhalení, ohlášeného barevnými disneyovskými ptáky, číst na paralelně na dvou úrovních – buď se zbláznil jenom Bagley, nebo celý svět. Příčina by přitom zůstala stejná – dlouhodobé pokrytecké obcházení problémů namísto jejich řešení, kterýžto přístup je minimálně v reklamním diskursu založen na předpokladu, že nesmíte prodávat řešení, ale pouze zveličovat problém, který má být vyřešen. Bruce Robinson, autor kultovní chlastací komedie Withnail a já, zastává ke škodě filmu vůči marketingu tak militantní postoj, že se svižná screwballová kanonáda z úvodu postupně propadá do stále větší beznaděje a závěr už není ani vtipný, ani zábavně ujetý, jenom hořký a zlý. I tak jde ale díky nezastavitelnému Richardu E. Grantovi, záběrovým kompozicím, které mají vypovídací hodnotu samy o sobě a schopnosti vyvést diváka z míry o výbornou ukázku smysluplného nakládání s komediálním žánrem. 70% (25.09.2014)

Určitě jste to už zažili. Námět, který nemůže zklamat, v prvních minutách cítíte dokonalé souznění, ale s přibývajícím časem přijde vystřízlivění a vy si říkáte, kde se stala chyba. Reklama, ta navoněná zdechlina kapitalismu, je nesmírně vděčným terčem pro satiru a když máte dobrého scénáristu, který si umí pohrát s reklamními slogany a obrátit naruby manipulátorské techniky reklamních agentur, nemůžete publikum zklamat. Jenže scénář vykročil chybným směrem, je to po mém soudu typicky cimrmanovské hledání slepých cest. To, co mělo být třeskutě vtipné, je jalové, případně dokonce lehce sklouzává k trapnosti. Přitom Richard E. Grant je dobrou volbou pro ztvárnění reklamního mága a jeho kreace ve chvílích, kdy se cítí na dně, fungují. Škoda potenciálu, který přišel vniveč, za bezzubý závěr se nakonec přikláním k silnějším dvěma hvězdičkám. Beďara zkrátka nebrat... Celkový dojem: 45 %. (26.01.2020)

Tohle stojí za to vidět už jen kvůli naprosto famóznímu Richardu E. Grantovi v hlavní roli. Přesně ten typ geniálně maniakálního over the top hereckého výkonu, jakých se nemohu nabažit. Na první pohled se film může jevit jako prvoplánově bizarní a dekadentní blbina, ale zdání klame. Ve skutečnosti se jedná o velmi chytrou a nekompromisní satirickou komedii, která přesně ví, co chce divákovi sdělit – a když se do ní ponoříte s otevřenou myslí a budete naslouchat, tak rychle a jednoduše odhalíte tvůrčí záměr a budete se bavit ještě o stupeň více. Zářný příklad, že i film, ve kterém vystupuje mluvící vřed s pěstěným knírem, může být hodnotným uměleckým dílem, které má hloubku – a ještě se u něho potrháte smíchy. (21.07.2019)

nevšední a originální nápad na tuto komedii musím ocenit. V první polovině pak byl film svižný a vtipný, s postupujícím časem ovšem filmu trochu došel dech, přece jen ten nápad byl spíš tak na stopáž Bakalářů. V závěru už to tak začínalo být lehce nudné a byl jsem docela rád, že film už končí. Celkově ale zábavný film, i když spíš jen na jedno zhlédnutí (12.12.2014)