Réžia:
Věra JordánováScenár:
Josef BoučekKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrajú:
Marta Vančurová, Jan Kačer, Radoslav Brzobohatý, Hana Kreihanslová, Jaroslava Adamová, Viola Zinková, Magdalena Reifová, Věra Petáková, Ladislav Kazda, Jiřina Petrovická, Hana Davidová (viac)Epizódy(4)
Obsahy(1)
Čtyřdílný miniseriál Jana Eyrová vznikl v roce 1972 podle stejnojmenného románu Charlotty Brontëové. Vypráví příběh dívky, která svým charakterem, statečností a vytrvalostí získává úctu i lásku lidí kolem sebe. Jana Eyrová je jeden z prvních moderních typů dívky nebo ženy v literatuře, citově bohaté a oduševnělé bytosti, která hrdě vystupuje proti pokrytectví, falši a dobovým předsudkům. Ryzí charakter, který sází na absolutní poctivost lidí, na jejich hodnocení podle vlastností a ne podle společenského postavení. Televizní zpracování je ale také vyprávěním o velké, osudové lásce. Režisérce Věře Jordánové se ve čtyřech částech televizního přepisu románu podařilo zachytit podmanivou atmosféru doby dostavníků, svíček v arkýřových oknech a krinolín. A Marta Vančurová se stala ideální představitelkou titulní role. (oficiálny text distribútora)
(viac)Diskusia
Věděl by, prosím, někdo, jestli jsou k této Janě Eyrové dostupné české a anglické titulky?
Pro mě absolutní TOP-nejlepší zpracování vůbec!
Mrzí ma to, ale nemôžem súhlasiť s chválami na túto verziu príbehu. Osobne ma sklamala. Čo mi najviac vadí, je prílišná melancholickosť tejto verzie a rovnako oboch hlavných hrdinov. Vančurovú mám veľmi rada, sčasti sa mi páčila. Kačer mi ale prišiel ťažkopádny, príliš melancholický a bez povestnej rochesterovskej iskry a energie.
Taktiež myslím, že aj dialógy občas odbiehali od predlohy, čo pri klasických dielach nemám rada. Pokiaľ to odbehnutie stojí za to, ešte to možno prepáčiť. Toto však nebol ten prípad a mám teraz na mysli najmä dialóg Rochestera a Jany v záhrade po ošetrovaní Masona...
Inak krásna hudba a pripájam sa k pochvale na verše Huga, to bol naozaj skvostný moment celého seriálu, pár krát som sa k nemu aj vrátila, priznávam...
Je pravda, že v tomto diele je veľa bolesti oboch hlavných hrdinov. No pre oboch je typické, že sú silné povahy, ktoré sa nikdy nedali zlomiť okolnosťami svojich životov. Cítiť z nich nesmiernu energiu, životaschopnosť, iskru a silu.
A v tejto verzii som ich žiaľ necítila. Škoda.