O vozvraščenii zabyť

Je konec r. 1944, ponorka S-31 je po detekování nepřítelem už třetí den pronásledovaná Němci, kteří po nich dosud vrhli celých 250 hlubinných bomb. A do toho rozvědka zjistila plány fašistů: organizuje se velký konvoj. Mimo jiné chtějí evakuovat ponorkáře ve výcviku, dohromady sedmdesát posádek. Gdaňský záliv už není bezpečný pro jejich výcvik. Operace má i vlastní název – Fénix. S-31 musí proplout přes německá minová pole a i přes výbuch jedné miny se nakonec dostala do bojové pozice na hranici zálivu. Exploze ovšem velitelství Kriegsmarine upozornila na jejich přítomnost, a tak bylo odplutí konvoje z Gdaňska odloženo. Na největší loď jménem Tirol už nalodili 6 800 lidí, přitom je stavěna pro méně než třetinu.
Vývoj na frontě nicméně neumožňuje další odkládání evakuace, a tak Němci vypluli. Když kapitán hlídkující na můstku ponorky spatřil nepřátelské lodě, uchýlil se k válečné lsti. Rozhodl se zaútočit od břehu – ze strany, odkud to Němci nečekali – a s plně rozsvícenými pozičními světly. Po největším parníku vypálili čtyři torpéda a po mučivých minutách čekání konečně uslyšeli zásahy. Jenže nyní ještě musejí odplout do bezpečí, zatímco Němci se kolem nich rojí jako sršni! (chamonix)