Réžia:
Philip BarantiniKamera:
Matthew LewisHrajú:
Stephen Graham, Hannah Walters, Jason Flemyng, Ray Panthaki, Vinette Robinson, Áine Rose Daly, Lourdes Faberes, Malachi Kirby, Rosa Escoda, Alice Feetham (viac)Obsahy(1)
Šéfkuchaři Andymu směna v jeho restauraci ani nezačala, a už nestíhá. Je poslední pátek před Vánoci, a tak si chce fajnové jídlo dopřát snad každý. Hosteska přijala příliš mnoho rezervací, nespokojený kontrolor šmejdí v kuchyni a do toho všeho má dorazit i Andyho mentor, kuchařská ikona, přicházející bez varování, zato s partnerkou, uznávanou food-kritičkou. Hůř snad být nemůže. Jednozáběrová jízda hektickým večerem začíná… Britský film s famózním Stephenem Grahamem v hlavní roli se žene kupředu nesmlouvavým tempem práce v gastrobyznysu. Trefný ale bude připadat všem, kterým se pod tíhou profesního stresu někdy zavařila hlava. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (352)
„ANO, ŠÉFE! …“ Natočeno na jeden zátah. Prostě takovej kousek života… těch, co stojej za kusem flákoty na našem talíři v restauraci. Já vám nevím… když máte TAKOVOUHLE restauraci, měl by bejt šéfkuchař vyrovnaná osobnost. Když není, dopadá to v ní jako v hostinci „Na růžku“ (takže u Rumpála). Čekal jsem víc. Ale to snad všichni, co v hospodě dělali… Takový Pohlreichovo „Ano, šéfe“ má v sobě kolikrát víc VŠEHO! Ale pravda, nemá takovou kameru a není natočený na jeden zátah… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nikdy jsem nebyl v restauraci. (Ne vole, Růžek se nepočítá!) 2.) Jsem Šéfkuchař. A už mi z toho jebe... /// Thx za titule „Daflor“. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Říkám si, že kdybych někde týden postával v restauraci a dělal si poznámky, přišel bych s mnohem zajímavějším námětem na průběh filmu. V tomto případě, to dějově vydá zhruba na průměrné Ano šéfe! Dozvíme se, jak zhruba funguje restaurace a to za doprovodu několika sporů a hádek. Jelikož nejsem žádný fanoušek pořadů o vaření, mohu pochválit jedinou věc a tím je umělecké zpracování, přičemž natočit 90 minut dlouhý záběr není žádná legrace. Nebýt tohoto faktu, pravděpodobně bych se nakonec přiklonil k pouhým dvěma hvězdám. Nepopírám, že jisté poutavé kouzlo tento snímek skutečně má. Nebyl jsem však příliš spokojený mnohými rozhovory, z nichž většina vyzněla úplně na prázdno a nijak dále negradovala. 55% ()
Boiling Point je v podstate taký gastronomický Uncut Gems, ktorý stavia všetky svoje esá na vyhrotenú atmosféru, nepoľavujúce tempo a kvalitné herectvo. Divák už od prvých minút cíti tlak hromadiaci sa pod bublajúcim hrncom a všetko nasvedčuje tomu, že v závere poriadne vykypí. Šéfkuchára londýnskej päťhviezdičkovej reštaurácie Andyho čaká spolu s jeho posádkou veľmi ťažký večer, ktorý sa odohráva iba pár dní pred Vianocami. Dohodnutých je príliš veľa rezervácií, hoci jedla nie je dostatok. Čelia puntičkárskemu kontrolórovi a do toho sa medzi hosťami nečakane objaví aj Andyho mentor a prísna food-kritička. Hektická jednozáberová jazda zachytáva silne vťahujúcim spôsobom nekompromisnú stránku gastrobiznisu a stres, ktorému v tomto odvetví čelí celý personál. Zariadiť, aby tento večer dopadol bez katastrofy, vôbec nie je jednoduché. Každá z vedľajších postáv totiž spracováva aj svoje osobné problémy a ten, kto im má ísť príkladom, si zas prechádza zdrvujúcou osobnou krízou. Režisér a spoluscenárista Philip Barantini nám servíruje skutočnú britskú lahôdku. Ak však máte alergiu na orechy či vysoký tlak, dajte si pozor. Bon Appétit! ()
„Nemáme pakambalu.“ - „Cože!?“ - „Vyhodil ji.“ - „Jak vyhodil, sakra!? Proč jste ho nechali ji vyhodit?“ - „Neměla ...“ - „Víte, jak drahá je!?“ - „Neměla...“ - „Proč jste to dopustili!!?“ - „Neměla nálepku se spotřebou.“ - „Jak neměla? Proč kurva neměla nálepku!?“ - „Andy, ty jsi ji včera zpracoval!“ - „Fajn.“ - „Tak jo.“ - „To nic.“ - „Promiň.“ - „V pohodě.“ - „Mám toho moc, je mi to líto.“ Andymu je toho líto víc, ale tenhle večer teprve začíná… Andy je ve skluzu. Brutálním. Nestíhá soukromí ani práci, vše se mu hroutí. Jenže na to jaksi nemá čas, očekává se od něj, že bude dokonale fungujícím kolečkem v restauračním soukolí. Stejně jako všichni ostatní. Ale čeho je moc, toho je příliš…„Jen“ hraný dokument z chodu restaurace? Na to je to až překvapivě poutavě natočeno. Mě film bavil a zároveň pro mě byl zajímavým vhledem do restauračního shonu. Posouzení autenticity nechám těm „vod fochu“, na mě to ale působilo uvěřitelně. Zároveň jsem byl zvědavý, kdy nastane ten „bod varu“…Technicky, scenáristky i herecký výborně zvládnuté, za mě silné 4*. ()
Tak thriller to není ani omylem. Spíš sci-fi, takováhle špičková restaurace by existovala tak týden. Ale když od toho odhlédnu, tak ten stres byl hodně autentický a jako pád člověka, jako příběh jednoho smutného osudu to vlastně funguje a odsýpá. Vždyť se "vše" odehraje během večeří. Graham nepřehrává a tím je naprosto uvěřitelný ve své roli. Jinak servis v té restauraci byl tak šílený, že u nás by to stačilo tak na 4. cenovou skupinu bez větráku. ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (9)
- Filmovanie prebiehalo v londýnskej štvrti Dalston. (MikaelSVK)
- Původně mělo být v březnu 2020 osm pokusů na natočení – dva za večer během čtyř dnů. A to zrovna, když v Británii eskalovala pandemie covid-19. Po prvním dnu se Stephen Graham s producenty rozhodli, že není bezpečné mít tolik lidí na jednom místě, a tak bylo natáčení omezeno na dva dny a na čtyři pokusy. Třetí pokus se stal výsledným filmem. (Dalfor)
Reklama