Bod varu

Kameramanská exhibice první třídy. 92 minut gastro inferna natočeného na jeden záběr, který je intenzivní, syrový a ultra realisticky podaný. Herci si vás za hodinu a půl získají víc, než v leckterém spektáklu a to platí i o vedlejších rolích. Nepamatuji si, kdy naposledy byl takto věrohodně inscenován chod restaurace a tak působivě přetaven na plátno. Mohlo to být možná paradoxně o trochu delší a některé příběhové odbočky mohly být doslovněji dovyprávěny, ale i tak se přitápí pod kotlem parádně. (31.07.2022)

Luxusní restaurace, jeden předvánoční večer nabitý rezervacemi k prasknutí a šéfkuchař s tváří Stephena Grahama, který prochází životní i pracovní krizí a vše se mu hroutí pod rukama. A do toho dorazí kontrola z hygieny, jeho kuchařský konkurent, pár problémových hostů a komplikované vztahy na pracovišti začínají bublat na povrch. To vše natočené na jeden záběr s kamerou postupně se zaměřující na jednotlivé zaměstnance. Nenápadný britský kousek sice má občas problémy s tempem a některé postavy a mini zápletky si zasloužily větší prostor, jinak nám ovšem režisér Philip Barantini servíruje hodně hektický výlet do pracovního pekla jedné kuchyně, jenž je díky jednozáběrovému formátu správně intenzivní, vtahující a zkrátka si v něm postavy ani divák na minutu neoddychnou. A do toho výtečný Graham jako sladká třešnička na dortu. Velmi příjemné překvapení. (26.08.2021)

Nechceš vařit v luxusní restauraci, nechceš! Nekompromisní, kulervoucí, vypeckované menu, které si na nic nehraje, ale nabízí ti syrovou flákotu, ze které se i Draculovi svírá a obrací kýbl, dojem záznamu beze střihu je dokonalý, bavilo mě to v 1917, ještě více tady. Už jen kvůli těm nekonečným kecům bych to nevydržela. Tým děsný, pinglové- vychcané děvky jako většinou všude, zákazníci odporní do jednoho, inspektor, kritička pokrmů, rozcapení instáčoví kokůtci, prázdná špajza a do toho alergie na ořechy. Excelentní! (16.01.2022)

Pokud má Pohlreich účet na ČSFD, tak tento film bude mít ve své topce. Jeden obyčejný den v období před Vánoci v restauraci - vše je natočeno tak, aby to působilo jako film točený na jeden záběr v reálném čase podobně jako ve snímku 1917. Každý kdo chodí do restaurace se jen pousměje, jak dobře jsou zde zahrnuty určité typické charaktery jak z řad hostů - někteří se chovají jak hovada, flirtujicí ženské obtěžující svého číšníka, influenceři co si myslí, že můžou všechno. Do toho i typičtí zástupci ze stran zaměstnanců - ti co se je flákají a mají na párku, ti co makají nadmíru dobře, ale nikdo to neocení, brigádníci či nováčci co dělají školácké chyby, neschopná protekční nadřízená, kterou nemá nikdo rád... Skvělá kamera a herecké výkony (především když šly v pár situacích emoce ven) hlavně u Grahama, který většinou hraje jen vedlejší role ve velkých filmech. Když se člověk podívá na top gun, tak má chuť poslat přihlášku do americké letectva, po tomto snímku asi polovina lidí radši přehodnotí svůj sen pracovat v gastro světě...7/10. (21.07.2022)

Objektívne síce za štyri hviezdy, ale aj napriek zbesilému tempu, skvele zahraným úlohám, vhodne zvolenému prostrediu a kvalitnému scenáru ma Boiling Point príliš nestrhol. Že je to v kuchyni v reštaurácii slušné peklo, o tom sa rozhodne hádať nebudem, len mám dojem, že na Slovensku a asi aj v Čechách je v stravovacích zariadeniach oveľa väčší bordel a ak by som sa sťažoval na niečo nedovarené, tak by ma skôr vyhodili ešte so šťavnatým komentárom. Ono trochu to tam lepšie zmenežovať a reštika by fungovala lepšie, v Boiling Point som mal dojem, že najväčším problémom boli ľudia (nedostatočné objednávky, vedúca úplne mimo realitu, nejaký ten flákač v kuchyni...). 70% (22.05.2022)