Vrchol nebes

Je to čoraz vzácnejšie zažiť animáciu ako The Summit Of The Gods, fascinujúcu kombináciu čírej mierky a tichého rozjímania. Aj keď spočiatku naráža na nejakú zdĺhavú expozíciu a jej eliptická úprava môže byť mätúca, je to mocný výkon adaptácie. Režisér Patrick Imbert destiluje päť zväzky mangy do napínavých, ale impozantných 90 minút. Imbert si aj v tomto oklieštenom čase zachováva jadro príbehu človek verzus príroda aj jeho relatívne trpezlivé tempo. Film zahŕňa naturalizmus, kombinuje jednoduchú, ale expresívnu kresbu s jemným hereckým prejavom a kontrastuje neprehľadné ľudské priestory s rozľahlosťou pohoria.  Imbert udržiava toto ponorenie prostredníctvom neuveriteľne zložitého zvukového dizajnu a vynikajúcej hlasovej práce. Jeho vizuálne zobrazenie jeho prírodnej krajiny spôsobuje, že samotné skalné steny majú pocit, že sú živými dýchajúcimi titánmi. (30.5.2022) (02.09.2022)

NÁDHERA. Tenhle film je zkrátka naprostá nádhera. Až mi vyrazil dech. Myslím, že se na něj budu muset podívat znovu, protože jednou mi to nestačilo. Každej záběr vypadá jako obraz od Da Vinciho, hlavně scény, kde vidíte hory v celé své kráse, ty jsou prostě dechberoucí. Stejně tak animace, všechno vypadá tak uhlazeně a plynule, až jsem si říkala, proč nemůže trvat tři hodiny a jaká je škoda, že ho u nás nedávali v kině, na plátně by to byl ještě lepší zážitek. Příběh ani zdaleka nezaostává, i když se ze začátku může zdát jednodušší, počkejte si prvních pár minut a dostaví se vytoužená existenční krize. Ale ze všeho nejvíc musím ocenit hlavního hrdinu Habu, což je skvěle napsaná postava. A to jsem si prvně říkala, že je to arogantní blbec. Má totiž tu úžasnou vlastnost, že ho scénáristi napsali jako opravdovýho člověka se všemi neduhy. Konec mě zasáhl přesně do srdce, to taky dokážu ocenit, stejně jako hořkosladký konce, který se často nevydaří, ale tentokrát předčil moje očekávání. Nebudu přehánět, když řeknu, že tohle je jeden z nejlepších filmů, co jsem viděla. Hodnocení: jestli si říkáte, že ho vychvaluju až do nebes, přesvědčte se sami/10 (05.06.2023)

hmm... V roce 1924 se George Mallory a Andrew Irvine pokusili vylézt na Mount Everest a už nebyli nikdy viděni. O sedmdesát let později se Makoto Fukamachi, mladý japonský reportér, setkává s tajemným horolezcem jménem Habu Joji, v jehož rukou si Fukamachi myslí, že vidí Malloryho kameru, která by mohla odhalit, zda Mallory a jeho společník byli skutečně první, kdo zdolali Everest. Fukamachi se postupně s Habuem více zaplete do té míry, že se k němu nakonec připojí na Everestu, aby zaznamenal Habuův vlastní pokus dosáhnout vrcholu. (30.11.2021)

Kombinace všeho, co horolezecké filmy mají umět a v tomto případě i umí. Strhnout napětím, přimět diváka ustrnout v hrůze z nekonečných hloubek a přesto fascinovat výhledem, kterému není rovno. Vrchol nebes za pomoci unikátní mezikulturní spolupráce funguje po všech zmiňovaných stránkách. Přednost přesto dostávají hodnoty introspektivní i retrospektivní a díky tomu stojí za vidění nejen mně, který jsem přišel na návštěvu k zamyšlenému animáku, tak i někomu, kdo se s žánrem setkal už mnohokrát. Jediné, čemu pořád (naštěstí) nerozumím, je síla onoho vábení, které dokáže dospělého muže dobrovolně přivést na hranici života a k ochotě vykročit i za ni. (27.05.2022)

Prečo lezci postupne zdolávali tie najvyššie a najťažšie hory sveta? A prečo hľadali stále zložitejšie prístupové cesty, prípadne išli v zime či bez kyslíka? Aj takýmito otázkami sa film zaoberá. Je to zaujímavé, prebieha akoby vyšetrovanie z pohľadu reportéra, hľadá sa legendárny horolezec a rozmýšľa sa, na čo sa ešte chystá. Do toho sa hľadá foťák stratených horolezcov, ktorí možno už v 30tych rokoch pokorili Everest, no nikdy nedošli dole. Mne sa to proste páčilo, bol tak trochu outdoor film, akurát bol animovaný. Mimochodom hodne dobre. Hlavne hory a príroda. Psychologická stránka filmu bola najpútavejšia. Za mňa spokojnosť. (13.12.2021)