Nevěsta z Glomdalu

Nevěsta z Glomdalu: někdo pod náporem slavného jména a nekritického podbízení uvidí v Dreyerově filmu Renoira a Bergmana. Jistě, potom lze spatřit v každém psím exkrementu na ulici Ladislava Klímu (skutečnosti by to bylo blíže). Já jsem ve filmu neviděl ani Renoira, ani Bergmana, ale Dreyera v pokračování jeho filmových výrazů a estetiky z jeho dob předchozích. Jsou půvabné, ale co na tom, když sám příběh je maloměšťácky upocený (předlohou filmu byly dvě povídky norského spisovatele Jacoba Bredy Bulla). Nespatřil jsem ani Renoira, ani Bergmana, ale zato romantické melodrama, zromantizované venkovské prostředí, zidealizovanou hlavní linku a dvě naivně hloupé dramatické zápletky. A byť je ta druhá na svou dobu nasnímaná jistě jímavě a působivě, na její pošetilosti to nic nemění. Dreyer nedreyer, ať si dánského chlapíka vážím, je jeho Nevěsta z Glomdalu zřejmě to nejslabší, co filmovému světu a umění vydal. Hlavní postavou příběhu jest Tore Braaten (příjemný Einar Sissener), mladý rolník, chudších poměrů, což nahrazuje odhodlanou pracovitostí. A je tu také láska a stavovské rozdíly. Hlavní ženskou postavou je Berit Glomgaarden (mladičká Tove Tellback), dcera bohatšího sedláka a Toreho kamarádka od dětských let s tou nevinnou zamilovaností. Výraznější postavou je také Ola Glomgaarden (zajímavější Stub Wiberg), otec Berit, bohatý sedlák s vlastním plánem o dceřině budoucnosti. Z dalších rolí: Toreho již věkem unavený, chudý a poctivý otec Jakob Braaten (Harald Stormoen), jeho starostlivá manželka Kari (Alfhild Stormoen), venkovský pastor a respektovaná autorita kraje přející opravdové lásce (Rasmus Rasmussen), jeho žena a Beritina kmotra (Sophie Reimers), Beritin zhrzený nápadník s vhodným finančním zázemím Gjermund Haugsett (Einar Tveito), nebo jeho otec a bohatý sedlák Berger Haugsett (Oscar Larsen). Nevěsta z Glomdalu je jen filmovou limonádou a nic na se na tom nezmění ani když se vysloví jméno režiséra norského snímku z němé éry. Je to zakázkový výrobek. (27.09.2021)

Méně známý, ale vizuálně překrásný Dreyerův film. Realistická estetika blízká snad k Renoirovi, občas jsem tam viděl i Bergmana. Škoda, že Dreyer potom ve 30.letech skoro netočil, docela by mě zajímalo, jak by ty filmy vypadaly. (23.01.2014)

Vizuálně nádherný snímek s pěknými hereckými výkony a zajímavým příběhem. Překvapivě se jedná o ucelený příběh, ačkoliv v dostupné verzi chybí celých 40 minut, tak jsem nepřišla na to kde přesně. Scéna v řece byla natočena skvěle, opravdu jsem nemohla odtrhnout oči. (22.06.2023)

70% Viděl jsem pravděpodobně jedinou dochovanou verzi filmu, která měla zhruba 71 min., s anglickými mezititulky. Netroufám si tvrdit, jestli měl Dreyer opravdu slabou chvilku nebo je to jen tím, že se film v původní délce (116 min.) nedochoval... každopádně jde o příběh ze skandinávského venkova o dvou milencích, jejichž rodiče jim brání ve sňatku. (12.03.2009)