Lowlands
Nemecká ríša,
1944, 99 min
Zaujímavosti (9)
- V roku 1944, kedy boli Babelsbergské filmové štúdiá bombardované, sa produkcia presťahovala do pražských ateliérov na Barrandove. V Prahe vznikli predovšetkým niektoré interiérové scény. Nákladné dekorácie vybudované na Barrandove boli zrejme poslednými finančnými klincami do rakvy už aj tak značne predraženej produkcie. Finančné problémy produkcie, ktorá už prekročila výdavky 8,5 miliónov ríšskych mariek boli neúnosné a navyše problémy ku koncu vojny s chýbajúcim filmovým materiálom. (Raccoon.city)
- Námětem pro film byla stejnojmenná opera Eugena d'Alberta. (NinadeL)
- Od samého počátku byl film koncipován jako zrcadlo k Modrému světlu (1932). Leni Riefenstahl Tiefland plánovala hned jako svůj další projekt, ale jeho premiéra byla až o 22 let později. Některé prvky ale v uplynulém čase dokázala zachovat, znovu točila v Dolomitech, a znovu spolupracovala s Mathiasem Wiemanem a Giuseppem Beccem. (NinadeL)
- Pro záběry souboje Pedra (Franz Eichberger) s vlkem, režírované Arnoldem Fanckem v Dolomitech, byl angažován berlínský zoolog Bernhard Grzimek. Cvičený vlk však byl stále příliš divoký, navíc první pošel a druhý musel být utracen. Nakonec byl použit cvičený pes a loutka vlka. (kenny.h)
- Největším problémem filmu se po válce stalo "angažování" cikánských věznů. Zhruba 270 jižansky vypadajících Romů si v září 1940 vybrala Riefenstahl přímo ve sběrném táboře Maxglan poblíž Salcburgu a nechala je v doprovodu ozbrojené stráže dopravit na natáčení. V dubnu 1942 se pak 68 Romů z tábora Marzahn účastnilo natáčení v Berlíně. Nikdo z Romů za práci nedostal zaplaceno a všichni byli v únoru 1943 deportováni do Osvětimi, kde většina z nich zahynula. Leni vždy zarputile tvrdila, že většinou z cikánského komparzu po válce potkala a odmítala připustit jakoukoliv vinu na jejich životech. Nicméně několik přeživších věznů potvrdilo, že jakkoliv se k nim při natáčení chovala slušně, vždy pro ni představovali pouze snadno dostupný "filmový materiál" a o jejich osud se nezajímala. (kenny.h)
- Jeden z nejdražších filmů nejen německé kinematografie. Prvních pět let natáčení stálo přes 5 milionů říšských marek, po započtení inflace cca 22 500 000 eur dnes. Pro představu - původní kulisy vesnice nevyhovovaly Lenině perspektivě, postavit novou stálo půl milionu říšských marek, tedy suma, která odpovídala rozpočtu, za který se dal v Berlíně natočit celovečerní film. Ve Španělsku nakonec přeci jen Leni točila. V roce 1943 v Salamance natočila scénu býčích zápasů, pro kterou použila 600 býků. Ve finální verzi filmu však nebyla scéna použita. Navíc i v době, kdy se nepracovalo, byla celému týmu nepřetržitě vyplácena mzda. (kenny.h)
- Původně plánované natáčení ve Španělsku bylo z válečných důvodů zrušeno. Natáčelo se tak v italských Dolomitech, bavorských Alpách, berlínském studiu Babelsberg a pražském Barrandově. (kenny.h)
- Riefenstahl neváhala pro vznik filmu využít osobní kontakty s nacistickými špičkami. Harald Reinl - scenárista neuvedený v titulcích, Franz Eichberger - pastýř Pedro, Albert Benitz - hlavní kameraman, G.W.Pabst - neuvedený režisér tanečních scén, Arnold Fanck - objevitel a rádce. Tito a mnozí další byli díky zásahu Leni ušetřeni nasazení na frontě či jiných perzekucí režimu. (kenny.h)
- Jedná se o hraný film s nejdelší dobou vzniku - 14 let od začátku natáčení do uvedení. Některé zdroje uvádějí "jen" 13 let a o prvenství ho dělí s čínským Bethune (1977), ale podle životopisu Leni Riefenstahl od Stevena Bacha začalo natáčení na jaře 1940, přerušeno bylo 1944 a premiéra se konala 11. února 1954. Původně předpokládané šestiměsíční natáčení se vlivem nehod, Lenina špatného zdravotního stavu a chybného plánování protáhlo na pět let. (kenny.h)