S. O. S. ledovec

Prestoze nelze pri sledovani nevzpomenout Cimrmanovo Dobyti severniho polu, tak je to film opravdu krasnej... Obdivovatelum strarych filmu (nebo zanru bergfilm, kam bych to klidne zaradil) lze vrele doporucit! (14.04.2015)

Německý dobrodružný film, v němž se vydává polární expedice do nehostinných arktických končin severního Grónska, aby zachránila ztraceného profesora Lorenze (G. Diessl), který se neuváženě odpoutal od původní polární výpravy, aby prozkoumal těžko přístupnou severní oblast největšího ostrova na Zemi známou jako Karajak. Natáčení a záběry na opuštěnou, mrazivou arktickou krajinu nedotčenou člověkem se svolením dánské vlády bylo vskutku dominantním prvkem tohoto snímku Arnolda Fancka. Čtyřčlenná výprava pod vedením dr. Johannese Kraffta (S. Rist) po velkých útrapách, kdy se musela plavit po ledových krách, orientovat se v jednotvárném prostředí a dokonce plavat v ledovém Lincolnově moři, skutečně polomrtvého Lorenze nalezla, avšak na návrat do civilizace už neměla sílu. Byla proto vyslána letecká pomoc, jež se zpočátku jevila jako neúspěšná, neboť první dva pokusy skončily ztroskotáním. Až třetí pokus, který si vzal na starosti pilot E. Udet, známá německá osobnost a hrdina první světové války, byl úspěšný, neboť se za přispění místních eskymáckých obyvatel podařilo ztracené polárníky objevit. První polovina snímku mě velmi zaujala, neboť se zabývala nesnadným putováním v arktickém prostředí, zatímco ve druhé polovině snímku se kamera věnovala především záběry na letadla kroužící mezi obrovskými ledovci a děj se až na pár minut před koncem zcela vytratil. Jediný vzrušující moment se objevil, když se díky tíživým psychologickým vlivům z jednoho člena výpravy vyklubal agresivní psychopat a jiného člena zakousl lední medvěd, když se snažil přeplavat prostor mezi ledovci. Do role pilotky, která jako první nalezla ztracenou výpravu, aby záhy čelně narazila se svým strojem do ledovce, byla obsazena L. Riefenstahlová, Hitlerova kamarádka a autorka jeho propagandistických filmů. Tento film, který měl údajně v oblibě A. Speer, mě zaujal i s ohledem na dobu jeho vzniku pouze z části, a to zobrazením smutné nekonečné krajiny věčně pokryté ledem a také neohroženým hledáním ztraceného kolegy v těchto nebezpečných podmínkách. (06.02.2020)