Réžia:
David AnspaughScenár:
Angelo PizzoKamera:
Oliver WoodHudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
Sean Astin, Jon Favreau, Ned Beatty, Charles S. Dutton, Lili Taylor, Robert J. Steinmiller Jr., Robert Swan, Robert Prosky, Mitch Rouse, Vince Vaughn (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Na splnenie sna vám niekedy stačí byť v správny čas na správnom mieste. Alebo aspoň: o splnenie sna usilovať. Rudy sa jednoducho rozhodol, že bude hrať za Notre Dame futbal za každú cenu. Aj keď jeho výhliadky nie sú nijak ohromujúce. Nemá vhodnú postavu a má zlú kondičku. Keď sa však chce, tak to skôr, či neskôr príde. Najmä, ak si Rudy nájde také miesto v tíme, kde sa vie dokonale realizovať... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (81)
Atypický sportovní film o cestě za jedním velkým snem, obrovským srdcem nahrazující talent i svaly. Rudy se podle mě vymyká žánrovým kolegům tím, že postrádá tradiční sportovní klišé a stereotypy. Jak říká Rocky Balboa v posledním díle série: "život není o tom, kolik ran dokážeš rozdat, ale kolik jich dokážeš přijmout." Rudy je toho důkazem. :) ()
Sport měl během let ve filmech mnoho skutečných i fiktivních hrdinů, dovolím si však říct, že příběh ani jednoho z nich se nerovnal tomu, co podstoupil Rudy Ruettiger. Proč zrovna on? Protože paradoxně nikdy nic nevyhrál a ani nebyl zázračným outsiderem, co na jeden večer dokázal poručit větru, dešti. Rudy byl předně neuvěřitelný dříč, který se svou výdrží snažil vykompenzovat nedostatek umu a stát se alespoň na okamžik součástí svého milovaného týmu. Štěstí i smůla mu ale zároveň přály asi tak, jako každému z nás, když za každým dílčím úspěchem čekala další překážka. A toto vše ukazuje snímek nanejvýš věrně, inspirativně a zásluhou orchestru Jerryho Goldsmitha i pořádně velkolepě. Důkaz, že být buldok se občas vyplácí. Díky, Rudy! ()
Sportovní film, který okouzlí a vrcholí úpně něčím jiným než ostatní sportovní filmy a v něm je právě to osobité a nezaměnitelné kouzlo. Film, ve kterém hrdina Rudy není zrovna nejlepším fotbalistou, neuhraje ve hře ani bod, ale je usilovnější než všichni ostatní. A tak mu v posledním zápase asi na dvacet vteřin je dovoleno hrát za „ nejlepší tým “ za Notre Dam. A to je pro něj životní vrchol, kvůli kterému tak dřel. ()
Není se co divit, že u nás tenhle počin moc známý není. Podobně málo známý David Anspaugh v něm najel trochu pohádkový až naivní koncept, který se ve své pozitivitě stává velmi brzy otravným. Ač nemá nějakou přehnanou stopáž, dost se táhne a první polovina je subjektivně delší, než se zdá, protože se v ní toho tolik neděje a navíc je dost stereotypní. Když se děj přesune na vysokou školu, je to o něco zajímavější, přidává se decentní, ale fungující humor a potřebná atmosféra. Sportovní scény nejsou tak působivé, ale o nich snímek ani není, takže je to v pořádku. Sean Astin v titulní roli je výborný a svou roztomilost nechává působit naplno a právě on je se svou zarputilostí tím, co drží snímek nad vodou i v těch nejklišovitějších a nejpředvídatelnějších momentech, jen škoda, že se k němu nikdo nepřidá a ostatní už nemají moc prostoru, i když tu jsou třeba Ned Beatty nebo tehdy ne tak známý Jon Favreau. Rudy je trochu sentimentální záležitost, u níž je po pár minutách jasné, jakým směrem se bude ubírat, a i když závěr je ohledně laciného dojímání na hraně, je snesitelná, koukatelná a poměrně zajímavá, jen je jasné, že ve skutečnosti se asi příběh odehrál trochu jinak. 60 % ()
Úžasný sportovní film o tom, že žádný sen nemusí být nakonec tak velký a tak neuskutečnitelný, jak se někomu třeba zdá. Rudy opravdu umí chytit za srdce, a když se chytit necháte, prožijete s ním každé nadšení i každé zklamání, zabýčíte se i dojmete, a to hlavně díky supersympatickému Seanu Astinovi. I když děj zavání klišé, nakonec se nic takového nekoná. scenárista i režisér se všemu dokázali zručně vyhnout. A abych nezapomněl, všechno podporuje zcela bombastický Jerry Goldsmith - takovou hudbu už zkrátka nikdo nikdy nesloží. ()
Galéria (38)
Fotka © TriStar Pictures
Zaujímavosti (14)
- Skutečný Dan Devine, které ve filmu ztvárnil Chelcie Ross, byl rozzlobený kvůli scéně, ve které několik hráčů položilo své dresy na jeho stůl jako formu protestu. Podle Devina k případu nikdy nedošlo a kdyby ano, byli by dotyční hráči z týmu vyhozeni. (Herr_Flick)
- Od roku 1975 nebyl žádný jiný hráč Notre Dame vynášen ze hřiště na ramenou. (boul)
- Natáčení se zúčastnil i skutečný Rudy. Spatřit ho můžeme jako fanouška v hledišti v závěru filmu. (Herr_Flick)
Reklama