Reklama

Reklama

Bedřich Smetana: Libuše

(divadelný záznam)

Obsahy(1)

Gabriela Beňačková v titulní roli slavnostní zpěvohry o třech jednáních. Budete sledovat představení z 18. listopadu 1983, kdy po rozsáhlé rekonstrukci naší první scény byla historická budova Národního divadla znovu otevřena české veřejnosti... Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. Odehrálo se v něm ještě dalších 11 představení, pak byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna téhož roku, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště i jeviště divadla. Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých. Libuše je slavnostní zpěvohra o třech jednáních českého skladatele Bedřicha Smetany z roku 1872. Poprvé byla uvedena v Národním divadle v Praze ve zmiňovaný den (11. 6. 1881). Jednotlivá dějství mají názvy Libušin soud, Libušin sňatek a Libušino proroctví. Autorem libreta je Josef Wenzig (také autor textu k Daliboru), který je napsal německy. Do češtiny ho přebásnil Ervín Špindler, protože Smetana odmítl komponovat na německý text. Námětem k jejímu ději se stala legenda o kněžně Libuši, připomínaná již v Kosmově kronice, ale přejatá hlavně ze zpracování v Rukopisu zelenohorském. Závěrečné Libušino proroctví je část, které se Wenzig ujal nejoriginálněji. Zdůraznil kapitoly české historie, jež považoval sám za nejcennější – včetně nehistorické a smyšlené postavy Jaroslava ze Šternberka, moravského obránce českých zemí před náporem Mongolů z východu a zdůraznění významu husitů a českého krále Jiřího z Poděbrad. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (2)

Amonasr 

všetky recenzie používateľa

Klasicky pojaté představení s vynikající Gabrielou Beňačkovou. Scéna byla na svou dobu moderně jen náznaková, což by obstálo i dnes, i když pro větší atraktivnost by byly zapojeny i různé videoefekty apod., které tenkrát ještě nebyly k dispozici. Historizující rámec tak bohatě obstaraly především propracované kostýmy. Toto Smetanovo dílo má pro své slavnostní předurčení vlastenecky patetický ráz, což zároveň omezuje možnosti jeho uvádění ve větším rozsahu. Divácky přitažlivější jsou tak jistě mnohé jiné Smetanovy opery. ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

"Český národ neskoná, on pekla hrůzy slavně překoná! Sláva! Sláva!" Tuhle inscenaci mám spojenou se svým dětstvím, kdy jsem tuto Smetanovou operu sledoval v televizi a přišla mi strašně dlouhá a nudná. I proto, že jsem vůbec nerozuměl, co se zde zpívá. Při zpětném pohledu dospěláka (a poté co jsem jinou inscenaci Libuše viděl naživo v Národním divadle) se už na to dívám jinak. I přes jisté statičtější pojetí (typické pro svou dobu) bych neřekl že jde o inscenaci nudnou. Už jen kvůli Gabriele Beňačkové v titulní roli, která je vskutku vynikající. A samozřejmě je tu úžasně zpěvná a povznášející Smetanova hudba. V závěru, když zní ono citované Libušino proroctví, člověka téměř mrazí. PS: Kdo by i dnes měl problém rozumět zpívanému textu, tomu doporučuji si k tomu číst libreto, které je třeba dostupné zde:        ()

Reklama

Galéria (3)

Reklama

Reklama