Noc oranžových ohňů

30% — Na filmu mě zaujalo především to, že hlavní hrdina porazil člověka a asi za 14 dnů byl soud a hned šel sedět. Ne jako dneska až třeba po roce nebo ještě delším čase. Jinak ta linka s tím, jak zůstal uvědomělým komunistou i v kriminále a po vyloučení ze strany a jak si dokázal naklonit i některé spoluvězně, byla dost umělá. A závěr byl už úplně z říše sci-fi. (06.03.2018)

Této socialistické pohádce chybí postavy hodné uvěření, děj hodný záznamu a jakýkoli jiný než historický důvod ke sledování. 1) Film je vpravdě příšerný. Ale z jakéhosi zvrhlého masochistického důvodu jsem vydržel až do konce. Nechcete se uklidnit hrou v dámu? 2) Nejvíce mě dostalo, jak moudrému otcovskému kapitánovi chodí dopisy vděčných propuštěných. 3) Pěkně si zahrál 24letý Jiří Lábus (spoluvězeň Jan Tomáš). 4) A na závěr to nejlepší. Na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastianu v roce 1975 byl snímek nominován na Zlatou záchodovou mušli pro nejlepší film. To mě fakt podrž! (06.06.2018)

Pohádka o tom, jak úspěšný a spokojený komunista přijímá svou vinu na dopravní nehodě, nastupuje do vězení a tam neztrácí ideály o socialistickém světě, a to ani potom, co ho strana za spáchaný čin vyloučí ze svých řad. Napravená ovečka Lábus působí hodně trapně a závěr je opravdu jen poslední hřebíček... (21.02.2008)

O něco méně uvědomělé, než by člověk čekal. Řemeslně zvládnuté s dobrou kamerou (řada close-ups a pohledů z první osoby, vyvolávajících pocity stísněnosti nápravného zařízení). Jeden z muklů obhajuje své členství ve straně slovy: "Akorát sem u nich byl, jestli tomu rozumíš." A takovejch "muklů" se nám tu od sametu toulá... (28.08.2020)

Film mě příliš neoslnil a některé scény a dialogy mi přišly vyloženě směšné (ačkoliv chápu poplatnost době), ale herecké výkony pana Kryzánka, Lábuse i Matyáše na mě působily sympaticky. Konec filmu je vyloženě hloupý a trapný a působící dojmem, že režisér Brynych poslední natáčecí den vynechal prášky. (02.02.2012)