Dům pro dva

V době premiéry bych mu bez sebemenšího zaváhání vysypal 5 hvězdiček a hovořil o něm s nadšením. Narušil totiž jako úplně první do té doby monolitní obsah socialistické kinematografie, protože se v něm objevily do té doby nepřijatelná témata a náboženské symboly. Po 30 letech už ale tohle psychologické drama vyčpělo a člověk se na něj dívá bez zbytečné nostalgie. V daném žánru existují mnohem lépe zpracované tituly. Zůstalo jen špičkové herectví Ondřeje Vetchého a Jiřího Schmitzera coby povahově naprosto rozdílných a protikladné hodnoty zastávajících bratrů. Celkový dojem: 55 %. (12.02.2017)

Velice osobní příběh s příchutí pelyňku a trochou mystiky v oprýskaných dobových kulisách. Příběh stejně důsledný a neoblomný jako čas, který v neměnném rytmu a bez sebemenších známek únavy lhostejně odměřuje každou vteřinu. P.S.: Pokud vám můžu radit - až uvidíte černého koně, jak se jen tak potuluje mezi paneláky, nevšímejte si ho ... a pěkně v klídku počkejte, až zase zmizí. Myslím, že nic lepšího nemůžete udělat. (24.11.2013)

Tentokrat bych se plne podepsal pod komentar od Limy. Kamera a hudba byla fakt skvela a na to, ze tento snimek jsem do dnesniho vecera vubec neznal jsem velice prijemne prekvapen! Zajimave, kolik takhle ladenych filmu se ve druhe polovine osmdesatych let natocilo- pohled na problematickou dospivajici mladez. (11.09.2007)

Nechce se mi věřit, že tenhle docela opomíjený film vznikl v Československu, působí na mě jak z jiné země, a přece (nebo možná právě proto) odráží pochmurnou dobu nejistoty orámovanou bezútěšným panelákovým prostředím. Naše socialistická společnost tu byla vykreslena opravdu odpudivě a dost tomu napomáhá (zde určitě ovšem ne záměrně) neméně odpudivá hudba 80. let (jediná věc, která mě vyloženě štvala). Vetchý nehraje, ne, on je přímo tím floutkem a frajírkem – a závěr, bolestné pochopení sebe samého, naprosto parádní… Takovéhle české filmy mi dnes chybí… (16.01.2006)

Dosti depresivní film. Drama jedince ukryté v mechanické stereotypnosti své doby. Iracionálnost proti skoro nesnesitelné racionalitě - Dan a Bóža. Ničící vítr a uklidňující vánek. Pro jednoho je jen tady a teď, pro druhého hlavně zítřek. Velmi slušná režie a skvěle vybraná ústřední dvojice i jejich matka. Vetchý a jeho akrobatický poloblázen a Schmitzer se svým zamlklým samaritánem spěchají na autobus. Jde o to, jaké místo zaujmou. Velmi trefná hudba podtrhuje mé pozdější vyšší hodnocení. (22.03.2012)