Vrah Rozemary

Je vidět, že Prowler vznikal v době, která slasherům přála nejvíce (ne, děti, nejsou to devadesátá léta) a pod vedením člověka, který je uměl točit, což ostatně dokázal i svým zářezem do série Pátek 13. Největší devizou jsou jednoznačeně jednotlivá zabití, vždy nádherně vyvedená, realistická a působící dostatečně odporně, aby se ani otrlý divák (nic společného se srazem preudointelektuálů) neušklíbal. Vrcholemm pro mě je vidličkovaná ve sprše a jedno moc luxusní podříznutí. Trochu zamrzí rozkolísanost tempa, kdy především prohledávání obrovského baráku nudí znatelně, ale naštěstí se voják včas vrátí, aby do situace vnesl pořádek. Vzniknout tenhle film o dva roky dříve, tak má dnes deset pokračování a alespoň jeden remake. Naštěstí byl první Pátek 13 a tak to odskákal on. Prowler zůstal jediný a jedinečný. (03.02.2011)

Perla ve slasher žánru, jež svým přímočarým způsobem pojetí rozhodně boduje. Žádné dlouhé vykecávání a přehršel dialogů, ale hned ze začátku se jde pěkně zostra. Vražedným nástrojem vidle? Super nápad! Potenciální využití je užito do puntíku a tak není divu, že přijde pořádná kill jízda s vynikajícím gore. Žádná laciná poprava prasat, ale oběti, které se nevzdávají a bojují o život dokud to jen jde. Ve finále pak přijde šokující odhalení vraha. Oldschool jak se patří a nebojí se přitlačit na pilu (vidle). (22.03.2009)

Na tenhle film si pamatuju docela dobře. Někdy v osmé třídě nebo v prváku jsme na to šli do letňáku, protože jsme si mysleli, že je to pokračování Polanského Rosemary má děťátko. Prvotní zklamání z prozření, že to druhý díl není, však hodně rychle rozmetal film samotný se scénou s vidlema ve sprše v čele (pravda, byla tím jediným, co mi v paměti utkvělo dodnes). A tak jsem se k němu po sedmnácti letech rád vracel... Jenže návrat nebyl moc šťastnej. Tehdá v kině mě to snad bavilo, dneska mě to po většinu času nudilo. Za všechny negativa filmu jen pár – tak 40-50 minut mezi začátkem a koncem filmu je to fakt nuda; hlavní hrdinka mi byla neobyčejně nesympatická a to jak vzhledově tak chováním; nejhezčí herečku odkráglujou hned na začátku; vidle jako vraždící nástroj jsou dobrý nápad, ale asi jediný z celého filmu; potencionálního vraha vám okázale předhodí hned na začátku a na konci nezklamou, je to on. Závěrečnej hon po domě je docela zajímavej a i hudba často zachraňuje situaci. Jinak ale docela zklamání. (24.10.2009)

Ničím neprekvapí, vrah je velmi sympatický, obete si vyberá zriedkavo, nástroj má velmi originálny, buď na niekoho vytiahne vidle alebo nôž, ktorý má pekne naostrený a prebodne ním hocikoho. Keď niekoho zabije, do ruky mu vloží ružu, má na sebe čiernu uniformu a čiernu helmu ako vojak. Narozdiel od Burningu to v niektorých momentoch nudí až sa to rozíde a niečo sa udeje, ale ako vravím stále je to len priemerná zábava s úchylnými gore scénkami 60 percent. (06.03.2009)

Na slasheroch ako takých ma najviac priťahujú okrem gore scén mladé slečny (študentky/maturantky...a iné dievčiny), ktorých pohodové užívanie života je narušené príchodom, po väčšinou “starého“ známeho (nie však pre diváka) chlapíka, ktorému sa v minulosti nejakým spôsobom ukrivdilo a po rokoch akumulovanej nenávisti vracia úder. Toť jedna zo základných kostier slasheru, ktorú Joseph Zito v Prowlerovi na slušnej úrovni použil. Hlavným lákadlom pre mňa u podobných druhov filmov zostáva postava hlavného vraha. Zaujímavé na tom je práve to, že to môže byť prakticky hocikto. Či už zmyslená obluda, mutant alebo skutočný človek z rôznej spoločenskej vrstvy bez vekového obmedzenia. Predstavivosť a vynaliezavosť nepozná hranice. Síce v niektorých prípadoch je to až na úkor reality, ale inak by som to ani nechcel. Pozície hlavného kata (lovca) sa v tomto prípade zhostil jeden ostrieľaný mariňák oblečený vo vojenskom a s plným vybavením. Pravé hovado! ### Slasher starej školy a zlatej éry, žiaden slaďák. (06.03.2009)