Návrat do budúcnosti 2

Zasadit druhý díl do prvního dílu byl nápad vskutku geniální (ale to já vlastně říkám u této série snad u všeho), a nejen proto, že snad nikdy předtím ani potom nedošlo u filmu k tak dokonalému propojení prvního a druhého dílu. Vynikajcí pokračování, které má opět výtečný scénář, zběsilé tempo, kulometnou kadenci zvratů, spoustu humoru, vynikající dvojku Fox-Lloyd, která jako Marty a br. Brown potkává sama sebe a stává se nejen svědkem, ale také aktivním účastníkem osudů svých minulých "já". Ve scénách z roku 1955 je navíc spousta momentů, které svým způsobem obohacují tytéž scény z prvního dílu, a navíc je tu závěr s geniální (už zase) pointou. Pro někoho možná film ztrácí body svou naivní vizí roku 2015, která se s realitou zcela míjí, já však tu očividně přestřelenou vizi považuji nejen za výborný vtip, ale vlastně i za součást příběhu a téma úvahy čím vlastně Marty s Brownem způsobili, že se naše realita roku 2015 změnila a neodpovídá té filmové. Zkrátka druhý Návrat do budoucnosti zůstává stále skvělou zábavou a klasikou žánru, pro mě klasikou patřící do zlatého fondu. (22.10.2011)

Marty s doktorem odlétají do budoucnosti a dobrodružství pokračuje. Dvojka má komplikovanější scénář i pointu, než jednička, která sází více na sílu scénáře. U dvojky si tvůrci zase pořádně vyhráli s rokem 2015 a různýma serepetičkama (Čelisti 19, mikrovlnná trouba) a s návratem do zpustošené současnosti. V porovnání s jedničkou kvalita zábavy a dojmu úplně stejná. (14.01.2008)

Pokračování dokonale oživující a navíc upgradující koncept prvního filmu. Od prvních vteřin neskutečná jízda, která baví hravou interpretací budoucnosti (Čelisti 19 - Tentokrát je to hodně osobní!) a následně stanovuje silného MacGuffina, logicky podněcujícího postavy ke strhující a napínavé naháněné a schovávané před sebou samými - kolikrát jsem si říkal, jak bylo v osmdesátkách vůbec možné napsat něco na pohled tak jednoduchého, co ale zarazí do sedačky a až do konce nepustí. Každé povinné zdržení a zhacení plánů v závěrečné časové linii opakovaně prožívám více než drtivou většinou akčních spektáklů a epických dramat. Jestli zpět v čase, tak jedině do amerických osmdesátých let, pár let neopustit kinosál a do pokoje si pověsit plakát s Martym McFlyem a Emmettem Brownem. 90% (24.03.2020)

Nemůžu odehnat myšlenku, že bych ráda takový Almanach sportovních výsledků sama uvítala. Bylo by fajn, kdyby za mnou přišla moje praprapra vnučka a dala mi do rukou budoucí bohatství. Je tomu hezkých pár let, co jsem tenhle film viděla naposled a úplně jsem zapomněla jak skvělá, akční a vtipná sci-fi to je. Zápletka je zapletená tak, že snad zapletenější už být nemůže. Nicméně jsem se bavila v každém záběru. Scéna v baru a následná honička na skejtovznášedlech, návštěva rodného domu nebo snaha dostat se ke zmíněnému Almanachu na studentské zábavě, nacházející se v kalhotách drsňáka Bíffa. Hlavní je nepotkat se se svým dvojitým já, jinak by mohlo dojít ke zhroucení celého vesmíru! (08.11.2014)

Dvojky bohužel doplácí na několik nevýhod. Jednak tady chybí to prvotní nadšení. Taky chybí nosné vtipné momenty jako v jedničce, které jsou jednoduché (potkat vlastní rodiče), ale fungují. Dvojka už tenhle typ vtipu použít nemůže, tak posune děj o kus dál. Tzn. k dalším, z jedničky dobře známým postavám + stejná kostra scén, jen s drobnými obměnami. Stále velmi inteligentní a zábavná podívaná, maskič Lloyd, sympoš Fox a nechutnej master of universe Biff. (10.11.2013)