Pohádka o Honzíkovi a Mařence

Klasika, která nestárne. Originální a netradiční pohádka, která dodržuje všechna žánrová pravidla a přitom je současně porušuje a všelijak deformuje, aniž by to kupodivu celku uškodilo. Spíš naopak. K tomu nádherně temná až depresivní, melancholická, přesto stále pohádková atmosféra, výborná hudba, spousta drobných vychytávek v příběhu i zpracování, které tu pobaví, tu potěší, tu zase překvapí. (11.10.2014)

"Zpívám své zpívání, nejvroucněji jak vím, o první setkání s úplňkem a sním. Zpívám své zpívání dobráčkům a dál o šťastném setkání, s tím kdo klid mi vzal...." Nevím jestli je to jen díky této písni Heleny Vondráčkové či všeobecně mě povědomé hudbě mého oblíbence Karla Svobody, ale měl jsem pocit, jako bych tuhle pohádku už určitě musel někdy vidět. Každopádně kromě té výrazné (ale určitě ne kýčovité, jak tu někdy píše) Svobodovy hudby, kterou jsem opravdu prožíval každým coulem, jsem si tohle "vyprávění, co se nevešlo do oslavných kronik" užíval i díky umění mistra animace Karla Zemana stejně jako třeba díky Františku Filipovskému, který pro sebe typickým způsobem namluvil postavy hodného i zlého skřítka. (10.01.2019)

podobně jako u krabata jsem měl velký problém s překousnutím animace a pomalého plynutí jakéhokoli pohybu postav i děje... zde navíc ještě značně zavádějící název a nebýt skvělé hudby karla svobody a dobře obsazeného dabingu, nenašel bych na tomto dílku snad žádné klady. extrémně nadhodnocená hodinová bída. 40% (03.01.2011)

Temnoty Čarodějova učně tato pohádka sice nedosahuje, ale stále je to ukázka toho, jak nádherně může působit klasická ruční animace. Jedna věc mi ale vadila, a tím byla elektronická Svobodova hudba, která se k pohádce vůbec nehodila a navíc na mě působila dojmem, že se chce za každou cenu zalíbit. 7/10 (13.05.2009)

Povedená pohádka o Honzíkovi a Mařence, ve které sice absentuje jakákoliv perníková chaloupka i sourozenecké spříznění (incest nechme bibli, ne pohádkám), za to je tu mimo jiné divý lupič, rytířský turnaj, nebo transformace jisté postavy do něčeho, co vypadá jako kamenný emo-goth chrlič, který je mimochodem snad jediná věc, která si zasluhuje z imaginačního hlediska pozornost, s návrhem kresby se tu nikdo moc nevytáhl a většina věcí působí vizuálně docela nudně, byť stále dobře nakresleně a naanimovaně, ale stále nudně, Zeman, neZeman. Rozhodně to nepatří mezi špičku toho, co se dá ploškovou animací vytvořit, ale pořád je to zábavná pohádka s dobře zvolenou krátkou stopáží. Proč zeman nikdy nenaanimoval jedinou vemírnou vydru s chapadly? (16.03.2015)