Belfast

"Dobrý den, jsem další adept na Oscara, natočil mě jistý Kenneth Branagh jako svou takovou osobní vzpomínku na dětství v Belfastu. Pojmenoval po mě rovnou celý film. Vypadám hezky umělecky, hrají ve mě příjemně vypadající lidé, mluví se ve mě velmi slušně a sice si za týden nebudete pamatovat o čem jsem byl, ale holt já bych rád kandidoval na toho Oscara za nejlepší film, takže proto jsem takový jaký jsem." - Ano, proto jsi jaký jsi, proto vás vzniká každý rok několik podobných, protože existují nějací Oscaři a vy je holt chcete získat. A proto milý Belfáste ti udělím průměrné 3 hvězdičky a už si tě nikdy nepotřebuju znovu pustit. Měj se hezky a upadni tiše v zapomnění." 60% (28.03.2022)

I tato černobílá, režisérská, křehká, osobní výpověď mě nechává naproto chladnou. O facku lepší, než Roma o psích hovnech, kterou si nikdo lucidní opakovaně více nepustil. Belfast má sice podstatně zajímavější děj, ale čeká ho stejný osud. Bohužel zřejmě včetně Oscara. Almodóvarova Bolest a sláva mi sedla, ze šuplíku těchto podivných počinů jinak schopných režisérů, nejlépe. Pánové by mohli založit filmařské hnutí s názvem Dogma childhood, jednou z podmínek by měly být nekonečné záběry na obličej dospělého očima dítěte, který diváka vůbec nezajímá. Za krásnou kameru a perfektně natočený videoklip Everlasting love 2x Otčenáš. (27.12.2021)

Přespříliš nostalgická záležitost, v níž Branagh-scenárista prohrál s Branaghem-režisérem. Zatímco režijně je snímek vesměs precizní, protože černobílá kamera mu propůjčuje zvláštní kouzlo, dobová atmosféra ústředního Belfastu funguje a davové scény s rabováním a pouličními nepokoji patří k těm vůbec nejsilnějším momentům, scenáristicky zaostává. Příběh je přiznaným vzpomínáním na autorovo dětství, což je naprosto v pořádku, celou dobu se ale topí ve zvláštním sentimentu a snaží se prvoplánově dojímat, což se mu úplně nedaří. I kvůli tomu tak výsledek působí subjektivně déle, než je reálná stopáž. Značně nevyrovnané jsou pak dialogy, které jsou chvílemi hodně vtipné a dobře vypointované, dost často jsou ale zvláštně prázdné, jako by o ničem a nemají potřebný náboj. Hodně toho zachraňuje obsazení, v němž k těm nejvýraznějším patří Ciarán Hinds, Judi Dench a možná překvapivě i Caitríona Balfe, o moc ale nezaostávají ani sympatický Jude Hill a velmi dobrý Jamie Dornan. Belfast je ve výsledku drama, u něhož se dá pochopit, proč ho jeho autor natočil, udělal to ale zbytečně sentimentálně a tak trochu prvoplánově, rozhodně ale ne špatně. 60 % (14.04.2024)

Branagh napodobnil Cuarónovu Romu, keď si v čiernobielom obale zaspomínal, ako vyrastal v neľahkých časoch v rodnej štvrti. Po viacerých stránkach však jeho Belfast pôsobí rozporuplne a nesúrodo. Obrazová stránka je elegantne uhladená, miestami ale zbytočne rušivá (viď tie samoúčelné, nehodiace sa rakurzy neraz pripomínajúce Sin City či Rodinu Adamsovcov). Príbeh zasa balansuje na barikáde medzi „svěrákovskou“ tragikomédiou a civilnou rodinnou drámou. Akoby tam režisér chcel dať všetko, ale ono to spolu proste neladí. To neustále upozorňovanie na formu je rušivé. Moja recenzia. (17.12.2021)

Chýba tomu naozaj srdce, a možno aj lepšie vyrozprávaný príbeh. Celý čas som čakala, že herci začnú spievať a tancovať a bude z toho muzikál v čiernobielom háve s peknou kamerou. Za mňa ale lepší priemer, bohužiaľ. A Jude Hill výborný výkon, ale na Hviezdoslavov Kubín. No a muzika miestami dosť slušná. 3,5* (16.02.2022)