Necronomicon

Nic od H.P. Lovecrafta jsem nečetl, ale samozřejmě jsem četl knihy od jeho obdivovatelů a následovníků a totéž platí i o filmech. Ať už vědomě, nebo ne, všichni jsme jistě viděli něco, co bylo jeho monstry inspirováno. Nakonec...co udělal H:G. Wells pro sci-fi, udělal H.P. Lovecraft pro horor. Takže tento povídkový film, můžu soudit pouze z pohledu diváka, nikoliv znalce, nebo fanouška Cthulhu potvor-universa. Tři příběhy. První je dějově patetická sračka, u které jsem nechápal, co vede postavy k jejich činům. A to včetně potvor. Atmosféra a gore výjevy...nic víc. Druhá povídka už byla lepší, byť tedy přidvídatelná jako blázen...to je nejspíš daň za to, že námět vznikl v době, kdy byli lidi méně otrlí a hlavně neměli srovnání. Tady jsou ty hnusoscény opravdu vydařené a má to jakýsi perverzní smrádek. Poslední část je...intenzivní a v závěru drsná tak, že by omdlel i Tarantino. Občas je to trochu pomatené, ale splňuje to všechna kritéria béčkového vykošťováku, kde je postava tak v prdeli, že ani divák místy neví, která bije. Příběhy jsou zarámované do minipříběhu, jak se snaží spisovatel získat látku pro svou knihu...tam je to taky docela divočina s jednou nechutnou scénou. Tento typ filmů není můj šálek kávy, ale respektuju to jako žánrovou odnož, ve které může vzniknout něco opravdu výjimečného, pokud se toho chopí kvalitní scénárista a trochu tu primitivní zápletku obepíše. (11.05.2020)

Nejvíce Lovecraftovská mi přišla povídka o starém domě a oživování mrtvol, na druhou stranu nejzábavnější bylo gore v poslední povídce a jedinou, kterou jsem vyloženě mohla připojit k něčemu už přečtenému byla povídka o chladném vzduchu. Přesto to byla zábava. Jen byla škoda velkého nedostatku Cthulhu. Jeffrey Combs je ovšem opět excelentní. (19.04.2011)

Povidkovy film z dilny Briana Yuzny, samozrejme na motivy del H.P. Lovecrafta. Tri naprosto rozdilni reziseri zfilmovali povidky The Rats in the Walls, Cool Air, The Whisperer in Darkness a cele to obalil Yuzna pribehem o Lovecraftovi a jeho patrani po Necronomiconu. V roli slavneho spisovatele se naprosto logicky neobevuje nikdo jiny nez Jeffrey Combs a cely pribeh o tom jak pise sve povidky je pomerne zabavny.... Prvni povidku natocil Christophe Gans a atmosferou se nejvic priblizuje Lovecraftovi. Navic se opira o dobre herce, predevsim Richard Lynch je skvely....Prostredni povidka je nejnudnejsi, zodpovedny za ni je Shusuke Kaneko, kde tenhle se vzal u Yuzny to nechapu :)..... No a zaverecnej kousek tocil sam Yuzna a jde o jeho typycky gorefest. Misty je to opravdu lahudkove brutalni, ale chybi tomu atmosfericnost prvniho pribehu. (28.09.2004)

Tri poviedky spojené s tajomnou knihou Necronomicon. Oceňujem na tú dobu kvalitné masky a slušné gore scénky. Je tu snáď všetko. Od slizu až po rozpadávajúce sa mäso a kostry. Hlavne v prvých dvoch poviedkach. Dejovo sú síce priemerné a miestami so slabšou výpravou, ale finále každej poviedky pekne graduje do silného odkazu. Celkovo som mal z Necronomiconu dobrý pocit, taká relaxačná oddychovka. 65/100 (19.02.2014)

1. povidka christophera ganse "The Drowned" je atmosfericky spektakl pusobici dost nesourode s absenci napeti a strachu, avsak co jiste stoji za to, jsou vytecne masky 5/10. 2. povidka shusuke kanekoho "The Cold" je se vsi ucte k reziserovi nezajimave skoronic 3/10 a 3. povidka briana yuzny s titulem "Whispers" kontrastuje s dvema predchozimi - husta reznicina s banalnim pribehem, ale k vysokemu hodnoceni se priklanim hlavne za nevycerpatelnou invenci v prehlidkach hnusu. To je nespochybnitelne brianova nejsilnejsi stranka. "nejsladsi vec na svete je kostni dren" 8/10 (18.09.2008)