Kakho-oto

Taková tragikomedická německá road movie, na níž zaujme velmi dobrý výkon Davida Krosse v roli retardovaného Simpela. Film bych si asi podstatně více užil, kdybych ho viděl v české nebo německé verzi. Bohužel, ke stažení byla německá verze, kterou ale překrývá polský "dabing" jednoho polského herce. Velmi pěkné role pro Fredericka Laua a Emilii Schüle, a navíc dobře zahrané.

Natočené to rozhodně není špatně, nebýt "morálního vyznění" dal bych možná i čtyři hvězdičky. Patřím k těm, co si myslí, že vyloženou lež nejde nikdy kladně hodnotit. Paní Sosnarová, jejímž příběhem se tvůrci filmu Svatá inspirovali, si vylhala věznění své osoby v sovětském gulagu. Navíc kniha o jejím smyšleném utrpení, napsaná bývalým komunistickým publicistou a scénaristou (sic!), na sebe strhla obrovskou pozornost, takže osudy skutečných obětí gulagu o to více upadly do zapomnění. Naštěstí Sosnarová alespoň nikdy nezískala od českého státu finanční odškodnění. Strachův film jí však svým způsobem postavil velmi pochybný pomník. Film měl skončit tak, aby se hlavní hrdinka alespoň trochu styděla, ale tady se na její stranu nakonec přidala novinářka, jež jí chtěla nejprve záměrně odhalit jako lhářku.

U tohoto seriálu mě mrzí, že natočili jen jednu řadu. Zajímalo by mě, jak se po roce 1973 dále vyvíjely kariéry a životy Johna Bentleyho a Petry Andropovové, v jejím případě kariéra u KGB z pochopitelných důvodů pouze stagnovala, jak jasně naznačil závěr první řady, především osmý díl. Emilia Schüle i v americké akční produkci prokázala, že je skutečně herečkou s velkým H. Velmi přesvědčivá byla také v akčních scénách, které podle jednoho rozhovoru točila bez dablérky. Dějová linka z roku 1973 mě bavila na seriálu nejvíce, hodně povedený byl také děj okolo zestárlé Andropovové (G. Scharniztky) a korejské "Cikády".

Je to blbina, ale až tak strašné hodnocení si nezaslouží (v únoru 2024 18 %). Doslovný překlad originálního titulu: Hrdinové – Když tě tvá země potřebuje. Moje velmi oblíbená Emilia Schüle zde moc často nevystupuje, její někdejší partner Jannis Niewöhner hraje toho blbého "hackera", který furt utíká. Chvílemi mě film bavil, jiné sekvence mě zase nebavily vůbec. Jistou akčnost snímku sráží značná nekvalita scénáře a nepřehlednost. Cca 40 %.

Tento film má solidních 73 procent, zatímco výborný Old Shatterhand jenom 69 procent? To se Vám tak líbí "Rambo na Divokém západě" nebo zastřelení padouši lítající vzduchem? Za mě je Keoma poměrně zábavný western, který má však jen pobavit. Nerealističnost snímku je k vidění od začátku do konce, podle něho jsou filmové mayovky mnohem realističtější a většinou i lepší. Apropos tento rok má vzniknout pokračování filmu, tedy po 48 letech...To jako fakt? Obávám se, že film Keoma rises bude strašná blbost.

Pokud chtěli tvůrci točit film v krajině podobné "apačérii" (především Nové Mexiko, Arizona a nejsevernější části Mexika), tak měli se španělskou Almérií celkem dobrou ruku. Apači žili především v pusté a nehostinné krajině, to je fakt.  Apropos ve stejné oblasti před 60 lety Němci natočili filmy Divokým Kurdistánem a V říši stříbrného lva. Oblečení Apačů hodně připomíná prérijní indiány (prerijní Apači byli také, ale bylo jich moc málo), avšak aspoň mají červené čelenky, které nosili především čirikávští Apačové. K ději filmu: dobrodružný příběh pro děti, bohužel však ne moc pro dnešní děti. Něco úplně jiného než trilogie Vinnetou z roku 2016. S dílem Karla Maye má tento film společné jen pár postav, kmen Apačů a Vinnetouovo pokrevní bratrství s bělochem. Na druhé straně jsem rád, že němečtí tvůrci pojmenovali náčelníka jako Inču-čunu a jeho děti Vinnetou a Nšo-či. Podle mého důstojným způsobem dali dnešním dětem v Německu najevo, že existuje taková postava. Některé děti to určitě zaujalo a pár z nich třeba i sáhlo po opravdové knižní mayovce. Se skutečnými dějinami divokého západu a bojů indiánů s bílými dobyvateli nemá film moc společného, poněvadž děj filmu je velmi naivní, což je dáno snahou natočit klasický "dětský dobrodružný" film. Herci byli vybráni dobře a tvůrčí tým odvedl profesionální práci. Je s podivem, že knihy k tomuto filmu byly v Německu staženy z distribuce a označeny za rasistické (sic!).

Na film pro děti příliš krvavé a drsné. Já jsem film poprvé viděl až ve věku cca 25 let a vychutnal si jeho atmosféru a přímočarý děj. Vpád pasovských byl v českém prostředí skutečně jakýmsi "prequelem" třicetileté války, která vypukla o sedm let později. Snímek Poslední propadne peklu je neprávem pozapomenutý film, který není ani příliš často vysílán.

Film o zapomenutém českém velikánovi, který scénárista a režisér Petr Václav natočil z velké části na základě drbů o prostopášném životě Myslivečka v slunné Itálii...Děkuji, nechci. Navíc film navzdory "skandálnosti" velmi nudí. Byl jsem skoro naštvaný, když tento film nepromítali v Přerově, ale nyní jsem Měrkové vděčný za ušetření cca 150 korun českých.

I toto je celkem povedený film o bojích Skotů proti Anglii na přelomu 13. a 14. století. Na rozdíl od Statečného srdce i Krále psance je však natočen komorním a mnohem méně nákladným způsobem. Ani v tomto případě divák nespatří umělecké ztvárnění zásadní a pro Skoty vítězné bitvy u Bannockburnu (1314), o které se zde na konci opět jen mluví. Poměrně zajímavou skutečností také je, že ústřední postavu si zahrál Angus Macfadyen podruhé v životě, 24 let po natočení Statečného srdce. Dočkal se tak zřejmě mnohem objektivnějšího ztvárnění významné postavy skotské historie, kterou Robert Bruce bezpochyby je.

Pěkné exteriéry a výprava, celkem dobří a pohlední herci, ne úplně marný příběh. Vycházejí mi z toho tři hvězdičky, i když s odřenýma ušima. Klíč svatého Petra je o trochu povedenější pohádka.