Kakho-oto

Poslední a podle mě také nejhorší část třídilné orientální série na motivy románů Karla Maye. Ovšem v kontextu dobrodružných filmů tento snímek hodnotím velmi vysoko, v rámci všech filmů na motivy mayovek je to dobrý průměr. Pravá zábava začíná vlastně až při přechodu solného jezera. Do té doby takřka bez akcí, pak se s nimi roztrhne pytel. Avšak závěrečná přestřelka je natočena opravdu otřesně. Machredžův fígl s vypůjčením koček a psů je zase nepochopitelně převzat ze Starého zákona... I způsob osvobození Ingši z vězení Abu Seifa je silně přitažen za vlasy. Zcela opačně hodnotím souboje Kary a Ahmeda s Machredžem, respektive Abu Seifem. Postava Halefa není v těchto filmech nijak zvlášť hrdinská, Ingša Halefa zastiňuje. Se stejnojmenným románem (čtyřdílným, u nás vyšel i v 8 svazcích) nemá film až na postavy Kary, Halefa a Mary Durimeh vlastně nic společného. Jak už zde bylo řečeno, přechod slaného jezera se uskutečnil v 1. díle (Pouští) jiného "karabennemsiovského" cyklu s názvem "Ve stínu padišáha." Postava Abu Seifa patří do téhož svazku. O hercích, hudbě či prostředí platí totéž, co jsem psal k filmu "Divokým Kurdistánem." 80 %

Jsem rád, že byl o Stalinovi natočen alespoň tento film. Ano, jedná se spíše o televizní záležitost, navíc se za vládu Stalina stala opravdová spousta důležitých věcí a tak nemůže překvapit, že některé události ve filmu buď nejsou vůbec nebo jen zcela okrajově (především události let 1941-1945). Výkon R. Duvalla je dle mého názoru dobrý. Stalinovo chování tak nějak opravdu vypadalo, pokud tedy budeme věřit vzpomínkám těch, co se s ním znali blížeji. On opravdu působil skoro jako idiot, všichni ho podcenili a jak pak dopadli! To vše ve filmu je. Canakja film tvrdě zkritizoval, aniž by znal bližší fakta o Stalinovi. V mnoha knihách jsem četl o tom, jak ve stáří opíjel své pomahače (Molotov, Chruščov, Berija apod.) a pak se bavil na jejich účet, nutil je k tanci (Berija byl výborný, Chruščov nejhorší). Herci většinou vypadali skoro stejně jako osoby, které představovaly (nejvíce asi Ordžonikidze a Kameněv). K zjednodušení událostí dodávám: ve filmu není postava Žukova a tak se tvůrci rozhodli, že Stalina zkritizuje na počátku války Vorošilov - místo Žukova. Vorošilov byl natolik servilní a zbabělý, že by se k tomu neodhodlal. Absolutně nesedí představitel Chruščova - vzhledem i vystupováním. Film je pod vlivem 20 let starých názorů na Stalina. Na druhé straně jsou knihy historiků Conqvesta, Tuckera i Volkogonova stále považovány za lepší odborné práce o Stalinovi. Z novějších stojí za to např. Medvěděvovi a Radzinskij (výborné zpracování, velice čtivé). Za úplně nejkvalitnější práci o Stalinovi je považováno třidílné dílo Roberta C. Tuckera.

Zajímavý a napínavý válečný film, vlastně se jedná o dost netradiční válečný film. Po první půlhodině brutální válka mezi dvěma obřími armádami ustupuje do pozadí, zatímco sledujeme zajímavý souboj mezi Rusem Zajcevem a Němcem Königem. Výborné herecké výkony představitelů hlavních rolích, nejlepší je ústřední dvojka + postava bolševického komisaře alias politruka II. stupně Danilova. Kuriozitou je Bob Hoskins v roli tehdy ještě celkem logicky stalinistického Chruščova. Proč kuriozita? Protože si Hoskins zahrál i Chruščovem nenáviděného (a v roce 1953 i zlikvidovaného) Lavrentije Beriju, konkrétně ve filmu "Uvnitř kruhu." Milostný trojúhelník na pozadí dramatických událostí byl na přelomu 2. a 3. tisíciletí u filmařů v kurzu, viz. nejen toto, ale též přeceněný Titanic, ultrakomerční Pearl Harbor a český Tmavomodrý svět. Se skutečností nemá film moc společného. Zajcev zjistil, koho měl před sebou až v době, kdy si prohlédl mrtvolu Königa, kterého zastřelil samozřejmě ne po měsíce trvajícím souboji.

Z husitské trilogie je tento film nejméně poznamenán dobou vzniku. Troufám si tvrdit, že se jedná o velmi kvalitní historický film. Herci, herecké výkony, výprava, hudba, bojové i jiné masové scény, dialogy to vše má vysokou kvalitu. Jisté pokroucení událostí se dá najít na každém historickém filmu (vemte si třeba Bathory nebo Alexandra Velikého), to pro mě nemůže být důvod pro zatracení filmu. Zajímavé jsou skoro všechny názory na tento film i zbývající díly trilogie. Jestli si někdo myslí, že historik neprojevuje při popisování historie věci ze svého úhlu pohledu, tak je to názor velice naivní. Stačí si zběžně zjistit diametrální hodnocení husitské revoluce (Palacký, Pekař, Macek, Šmahel), první z nich byl ovlivněn romantismem, druhý byl až příliš skeptický a události vykreslil spíše záporně (Pekař byl totiž reakčního založení a tak měl vůči revolucím skepsi), třetí popisoval husitství na objednávku komunistů, čtvrtý je současným historikem a největším žijícím odborníkem na husitství. Šmahel odmítá Pekařův výklad. Vůbec nepřekvapí, že Pekařovy názory byly v 90. letech tak vyzdvihovány a zejména katolící se k nim hlásí dodnes. Revoluce byly vždy krvavé, je třeba si ovšem přiznat, že k nim nedochází bez příčin a samo od sebe. "Každá monarchie má takovou revoluci, jakou si zaslouží." (Oxenstjerna)

Zvlášť se zřetelem k době vzniku kvalitní historický film, o čemž svědčí výborně natočená bitva na Vítkově. Vojenští historici údajně řadí natočení bitev u Sudoměře a na Vítkově k nejlépe natočeným bitvám v historii kinematografie. Stejnojmenný román od Jiráska jsem nečetl, děj filmu je zřejmě z této knihy převzat. Ve filmu jsou zachyceny rovněž ultralevicové proudy (adamiti, pikarti) v rámci husitstké revoluce a jejich osud. Nemůžu si pomoct, není to tak černobílé, jak se často tvrdí a už vůbec ne ultrakomunistické. Nejvíce byl zkreslen film Jan Hus, který byl natočen ještě v době stalinismu (byť těsně po Stalinově smrti). Další dva snímky trilogie vznikly v době mírného tání. Viz. sborník Film a historie.

Nejoblíbenější film vůbec, obsahuje toho poměrně dost z knihy alespoň ve srovnání s ostatními filmovými mayovkami a navíc se jedná o napínavou a hodně akční podívanou, nikoliv však brutální. Velice mě "pobavil" komentář jednoho Američana na imdb k tomuto filmu. Dal mu nejhorší hodnocení se slovy "nejhorší western, co jsem kdy viděl." Tak tohle tedy opravdu nechápu, hlavně mu vadila nerealističnost snímku, např. to, jak Shatterhand přemůže min. 10 banditů v saloonu. Že zrovna tohle vadí Amíkovi, když v jejich filmech je takových věcí nepočítaně... Možná snad z toho důvodu, že tyto filmy berou jako skoro historické filmy. Zatímco Evropanovi westerny splývají s akčními filmy. To je aspoň můj názor. Dodávám, že amerických westernů se mně líbí poměrně malé množství. Snad jediné, co se mi na tomto filmu nelíbí je postava opruzáckého fotografa Tuff Tuffa. Skvělý je příběh, scénář držící se základních prvků knižních mayovek, herci, bitvy, hudba, výprava... Ne, ani po téměř 20 letech mě tento film vůbec neomrzel. Ani nevím, kolikrát jsem ho již viděl. Vlastně nepočítaně...

Když jsem tento film viděl před 14 lety poprvé, byl jsem spíš zklamán. Očekával jsem více akce a méně humoru. Postupem času jsem si film oblíbil natolik, že mu dávám plných pět hvězdiček (čtyři by byly objektivnější). Film vsadil na přijatelný humor, napětí (byť pro čtenáře a pro diváka po prvním shlédnutí není překvapením, kdo je Žut) a na překvapivě dobré výkony skoro všech herců. Film je narozdíl od drtivé většiny ostatních filmů na motivy K. Maye alespoň z 50-60 procent natočen podle knižních předloh (knihy V roklinách balkánských, Zemí Škipetarů, Žut - tj. poslední tři díly cyklu "Ve stínu padišáha"). Naprosto výborná hudba, krásné a téměř autentické prostředí (bývalá Jugoslávie představuje albánské prostředí), odpovídající stopáž (není dlouhá, kratší stopáž by filmu uškodila, poněvadž by z knih bylo vynecháno něco podstatného). Osobně mám z orientální trilogie přece jen radši následující snímek "Divokým Kurdistánem." Až na slavnou mayovskou čtyřku a film Old Shatterhand jsou podle mého názoru první dva filmy orientální série tím nejlepším, co bylo v 60. letech natočeno podle nebo spíše "podle" díla Karla Maye. 90 % Howgh! Zajímavé je, že knižní předlohy byly použity v 70. letech, kdy byl natočen seriál Kara ben Nemsi (celkem 26 dílů - stopáž á 25-30 minut). Tento seriál se ještě více drží románových předloh. V roce 2009 chtěli Němci natočit film "Ve stínu Žuta." Z tohoto projektu však nic nevzešlo, poněvadž je prý choulostivé točit dnes film, ve kterém se jakkoliv odráží střety či soužití muslimů s křesťany... (jak bylo uvedeno v německých článcích z internetu).

Očividně inspirováno Sedmi statečnými. Tohle má s mayovkami společné jen prostředí a tři postavy (Firehand, Vinnetou, Nšo-Či). Akce jsou narozdíl od filmu Apanači celkem slušně natočené, ale to rozhodně nestačí. Film postrádá jakékoliv napětí, herecké výkony jsou nanejvýš silně průměrné. Nejlepší je asi H. Leipnitz v roli Silerse (Salase?), který měl však smůlu na filmy. Leipnitz si zahrál ve dvou "mayovkách", které považuji za vůbec nejslabší. Vedle tohoto snímku jde o Petrolejového prince. 30 %

Vynikající historický film, který jsem viděl snad 10krát. Netradiční pojetí historické látky, netradičně natočené bojové scény (záběry na propletené masy bojovníků střídají záběry na použití a následné účinky dobového arzenálu -mj. i tzv. ježek, kuše, řemdih), skvělá Milla, Hoffman, Dunawayová, Malkovich, Karyo a další. Komparz a prostředí z českých zdrojů, zasedání církevních hodnostářů, výborný nápad se ztělesněním svědomí či boha (???) ztvárněné Dustinem Hoffmanem, skvělá a pro příběh vhodná hudba. Povedl se i dabing, zvlášť výkon Táni Vilhelmové zasluhuje pozornost. K tomu dodávám, že mám 15. století celkem rád a nejsem vůči tomuto období ignorantem... Historicky doložených zpráv o Johance je poskrovnu. To, jak se chovala, neví nikdo. Film se základních historických prvků držel, vyfabulovaná byla smrt údajné Johančiny sestry z rukou odporného anglického žoldáka. Podobné fabulace jsou i v jiných historických filmech. Takový Jan Žižka či Prokop Holý natočený podobným způsobem: to by bylo opravdu něco! Zajímavé komentáře, pod které se podepisuji: Radek99, Marius, Shit, Klerik, Fanucci, Dadel, Klemi.

Tento snímek je můj nejoblíbenější z řady filmových mayovek 60. let vyjma 1. a 3. dílu Vinnetoua, Pokladu na stříbrném jezeře a Old Shatterhanda. Krásné a knize celkem odpovídající prostředí, dobrý humor (narozdíl od takového Tuff Tuffa v 1. díle Vinnetoua), víceméně dobrá hudba, vhodně vybraní herci, Kara jak má být, filmový Halef jako vždy až příliš velký trouba, padouch par excelence v podání Djordje Nenadoviče, nádherná Marie Versini v roli Ingši (apropos zneškodní 3 bandity, v pokračování dalšího), akce je taky celkem dost. Podle knihy to moc není, ale rozhodně to neznamená, že by to pro mě byla noční můra. Naopak, orientální sérii mám velice velice rád. Surehandovky, nemluvě o Apanači, Firehandovi a Petrolejovém princi, jsou podstatně horší. 90-95 %