Jan Žižka

Na svou dobu nevídaný počin. Dnes nás může mrzet rudý podtext na každém kroku filmu, ale to nemění nic na tom, že jde o jedinečnou historickou rekonstrukci s rozpohybovanou legendou českých dějin, na kterou už těžko budou mít čeští tvůrci někdy znovu od státu peníze. Na filmu mi vadí, že Žiška z toho vyjde jako neohrožený hrdina lidových mas, což není pravda, ale pro diváka ... budiž. 70% = 3+/5 (16.01.2011)

"Jan Žižka" vlastně překrucuje historická fakta o poznání méně, než "Jan Hus". Tento zdánlivý paradox je ovšem pochopitelný, neboť husitské hnutí mělo svým nadšením k představě beztřídního komunismu nepochybně daleko blíž, než věrný čtenář Bible - Hus k sociálnímu reformátorství. Zamlčet bylo potřeba vlastně "jen" jedinou věc, že totiž husité očekávali bezprostřední příchod Krista jako Mesiáše a soudce posledního soudu. Právě proto se scházeli na horách s biblickými jmény, proto se nazývali Božími bojovníky a vojskem Kristovým. Království, které očekávali totiž nebylo z tohoto světa. Ostatně, stačí odcitovat slova nejznámější husitské písně, aby to bylo zcela jasné: "Kristus vám za škody stojí, stokráte viec slibuje, pakli kdo proň život složí, věčný život mieti bude, blaze každému, kdož na pravdě sejde."... Samozřejmě, i v "Janu Žižkovi" lze najít velmi výrazné ideologické vsuvky, anachronické hledání paralel a překrucování historických fakt, ovšem celkový dojem není zas tak špatný jako u "Jana Husa". Čistě filmově je ovšem zajímavá vlastně až závěrečná bitva u Sudoměře, která je rozhodně nejlepší válečnou bitvou, jaká kdy byla v českém filmu k vidění. Ostatek jsou především poměrně nezajímavé konverzačky, případně sice působivé davové scény s lesem sudlic, bez znalosti historických fakt ovšem poněkud nepřehledné... Celkový dojem: 60% (11.02.2012)

Už ne tak dobré jako první díl trilogie, avšak pořád se jedná o český filmový nadprůměr. Neustále žasnu na tím, jak si Vávra dokázal hezky uspořádat davové scény, které vypadají reálně a přesvědčivě. Byl to mistr práce s komparzem. Dobové kostýmy jsou také výtečné. Pokud se zaměřím na herecké provedení, musím zde vyzvednout Karla Högera v roli krále Václava IV., stejně tak se mi líbil Ladislav Pešek v roli královského šaška, který zde měl takové své tajemné kouzlo, jakoby se šaškovský humor střetával s posmutnělou tváří a hrůzou v očích. Rovněž i Vlasta Matulová se zhostila role královny Žofie s grácií a elegancí. Naopak Zdeněk Štěpánek se lépe hodil na Jana Husa (kterého ztvárnil v prvním díle trilogie), s rolí Jana Žižky jakoby se neshodl. (22.01.2012)

Žižka se už mihl v první části trilogie a šlo o silné momenty, i když byl na scéně jen pár sekund. Tady je podle očekávání dominantní charakter a problém nastává, když není na scéně. Dalších postav jsou tam sice zástupy, ale všechny nevýrazné a jeho aura je velmi zastiňuje. Vávra se tentokrát předvedl hlavně v závěrečné bitvě. (09.05.2020)

Jestliže je "Jana Hus" statický, pak tady to jsou už jen živé obrazy v čele se sochou Jana Žižky. Díky vojenskému charakteru hrdiny a "lidové revoluce" si tady cenzoři dali záležet ještě víc. Čekání na závěrečnou bitvu je neskutečně úmorné a ani ta nedokáže dojem z filmu zachránit. Trapnost dialogů dosahuje nejvyšší možné úrovně, herecké výkony a režie determinovány na úplné maximum. (02.01.2006)