Ján Hus

„… pak ho jednó vyvedli z kameňa, mázli mu na glocnu potupnó micnu, obložili holcnó a hodili blesk na prigle pod haxnama. A tak Žanek zkalil, než bys dva škopky vypařila.“ Soudruh Svoboda je nepochybně slušný režisér. Několikrát o tom přesvědčil jak v dobách, kdy jsme ještě chtěli zrušit peníze, přestat pracovat a začít si všecičko vzájemně půjčovat, tak i poté, co nám to neviditelná ruka trhu konečně zatrhla. Přesvědčil i o tom, že umí být dost drsný a naturalistický, takže tuto vyhřátou homoinscenaci, která mi nechtíc místy dialogově evokovala výše uvedený dějepis Franty Kocórka, dávám za vinu spíše připosranosti soudruhů z ČT. Matěj je bezesporu skvělý herec. Bohužel však se svou vizáží profesionálního narkomana a permanentně dobrácky vytepleným kukučem typu „kouřímčurákysvýraznouslevou“ jen stěží přesvědčí diváka, že by mohl být patrně velmi charismatickým středověkým reformátorem. Kocáb je slizký, egoistický kokot! Ztrátu své rádoby disidentské rádoby popularity se snaží vynahrazovat tím, že nám chce do našich domovů nastěhovat pandžábské kočovníky na byt a stravu. Počítám, že poplatný svému novému imidži teď za naše nemalé koncesionářské poplatky, které zinkasoval za to, že zkurvil středověké, historické drama disharmonickými, furtdokolovými odrhovačkami Pražského sběru, protože nic jiného neumí, tráví léto někde v Nice, kde objímá radikální muslimské uprchlíky a nabízí jim azyl. Samozřejmě nikoliv u sebe doma, ale u nás. Jenže my už tam skoro máme Mižigarovy s Žigovými a tolika volnými pokoji nedisponujeme, bezskrupulózní zmrde! Avšak jinak u mě vcelku bez výhrad. Hanys byl po Lutherovi historicky druhou největší osinou v prdeli té zkorumpované, po moci prahnoucí, vraždící a kradoucí pakáži, sdružené v nejvýdělečnější nadnárodní korporaci všech dob, První římskokatolické a.s., která tu po devět století tyla ze strachu, nevědomosti a útlaku. Každý film, co ty kurvy ukazuje v pravém světle, záměrně nezkreslovaném jejich vlastními kudlankovskými „historiky“, je rozhodně přínosem, který třeba jednou povede k prozření zbytku stáda, jež pak povyhazuje manipulativní velkou bílou svini a celou tu bandu červených a černých z vatikánských oken, a my ušetříme pár miliard, které jim máme vracet jako kompenzaci za zabavení odpustkovými šolichy nademagogizovaného a jinak nakradeného majetku! (12.07.2015)

Přes šílenou hudbu bláznivého umělce, která často padala úplně mimo žánr, musím ocenit velkou snahu všech tvůrců. Pod příběh našeho národního hrdiny, mistra Jana Husa, připínám tři hvězdy, abych podpořil další ideově podobná úsilí. Bohužel, samotné ztvárnění je civilní, chudé a suché. Můžeme se jen domnívat, jestli je to emoční prázdnotou dnešních filmařů či osobností herců, jež postrádají charisma, tak důležité, pro velká historická díla. (31.05.2015)

U Jenďoura z Husi opět končí humory. Jde o další z děl zpracovávajících látku, sahající knedlíkům až do samotné podstaty jejich národnostního uvědomění. Po turbulentních veletočích, které pověst pána Jána prodělala, od štelování do pozice šajtána nečistého, přes bijce feudálů, největšího obrozence, pionýra komunismu či třeba oportunistického mouly, dospěla do dnešních časů, časů vyprázdněnosti a zpochybňování všeho. Svoboda tak na popud centrálního Miloše lidstva zkusil nahlédnout na látku jinak, lépe, radostněji a konečně prý ,,bez ideologického podtextu". V úvozovkách, neboť mám podezření, že Kňažka obsazoval a otextoval sám Duka. Historickou přesnost bych ponechal odborníkům z hysterických věd, protože oni si rádi zabreptají, já se juknu ve svém obsáhlém a do podrobností zacházejícím slohovém útvaru na filmové aspekty díla. Tedy - Kocáb nacákal poslední zbytky své soudnosti do súdánské dcerky, Hádek má charisma plže a Dolanského obsadili, abych mohl při jeho přehrávání chcát smíchy do výše nevídané. Tři, za Javorského, odvahu a výdrž. Mou. (06.10.2015)

Na televizního Jana Husa jsem se poměrně těšil, ovšem místo toho, aby Mistrovi toto "dílo" bylo poctou, je spíše hanbou. Michael Kocáb a jeho elektrická kytara na hranici - "Tento jest arcikacíř!" Další kacíři - Tomáš Dastlík (a já ho měl v DPB tak rád), Jan Dolanský (koulet očima a třepat bradou už by významněji asi nešlo) a Marika Šoposká (dušinka čistá, rozmilá). Všichni bez výhrady vinni. Matěj Hádek v roli Husa docela schopný (až na ty halucinogenní pasáže), Kňažko, Javorský, Dlouhý výborní. (10.06.2015)

"Všichni stojíme před soudem božím.." To třeba i všichni stojíme, ovšem velezkušený režisér Jiří Svoboda stojí i před soudem diváckým, a ač léta platí za jistě velmi slušného řemeslníka, tentokrát si možná ukrojil až příliš velký krajíc.. Nový Jan Hus není vyloženě špatný, nicméně.. Jedno velké nicméně.. Zatím po dvou částech těžko soudit, leč zdá se poněkud paradoxní a také velmi výmluvné, tedy kromě stovky hodnocení už během první části, že jak Vávrův velmi rozporuplný historický opus, tak i ten výroční Svobodův vyznívá jako na objednávku natočený projekt, byť tentokrát s poněkud čistšími motivacemi, nesmírně poplatný době svého vzniku.. Jako velmi iritující složky snímku však lze už nyní zcela jistě vnímat jak zbytečně přepjatý Kocábův soundtrack, který trestuhodně zbytečně ubírá na vtírající se napínavosti a často přímo ruší nejen svou modernou, i jak už jsem si poslední léta zvykl, neskutečně bizarní šroubované dialogy, které prostě nelze nazvat jinak než hybridy.. Vladimír Smutný se sice tentokrát nehoní za kýčovitými obrazy, byť tu naopak poněkud překáží ta temná manýra jako z Tudorovců, jimž se však většina postav svou neživou umělostí nepřibližuje ani na dohled, ovšem některé dlouhé záběry zase zavání zbytečností, nemaje jakéhokoliv smyslu či funkce.. Ostatně ty směšně karikované postavy samotné nikomu nedávají příliš možností k nějakému charakternějšímu herectví, byť především Matěj Hádek s Honzou Dolanským to celé táhnou hodně nahoru, navíc nechápu, proč se u nás stalo zvykem v těchto historických záležitostech tolik přehrávat.. A aby Hus, vysokoškolský rektor, působil jako rozohněný mládeneček, chvílemi i dost arogantní, to se mi dost těžko trávilo !! Musím však přiznat, že se rozhodně těším na zbylou část triptychu, o jehož přílišné rozmáchlosti by se však rovněž daly vést diskuze, a to určitě není málo.. Což však rozhodně nelze brát jako omluvu, protože snímek nedokáže využít to množství klišé k něčemu většímu, přes svoji třeba vizuální čistotu působí nesmírně uměle a účelovitě, když nakonec o samotném Husovi při takové stopáži řekl málem jen, že se rád koupal a měl hlavu plnou královny Žofie.. Jiří Svoboda tak vyloženě nezklamal, zato Kantůrková s bývalým panem ministrem však na celé čáře.. (30.05.2015)