Winnetou

Karel May se díky Vinnetouovi stal věčným spisovatem (alespoň v Německu a u nás), přestože jeho všechny slavné romány včetně Vinnetoua jsou psány takřka jako podle kopíráku. Vlastně jde vždy o jedno: Old Shatterhand (ve skutečnosti ne příliš skromná pseudo-autobiografie samotného Karla Maye) se seznamuje s nějakým slavným bílým zálesákem (Sam Hawkins, Old Death, Old Firehand, Sans-Ear, Old Surehand, apod.) a řeší problémy s vůči Apačům nepřátelským kmenem (Kiowové, Komanči, Siouxové) samozřejmě za pomoci svého rudého bratra. Toto pochopitelně do filmové verze příliš převést nešlo, a tak bylo zvoleno jiné paradigma, a to zlá banda bělochů, většinou pod vedením ďábelsky vyhlížejícího černovlasého Maria Adorfa (mimochodem v osobním životě velký přítel Piera Briceho), která je postupně "masakrována" Old Shatterhandem, hodnými indiány či vojáky. A jak se ukázalo funguje to na jedničku! (13.01.2005)

Se skutečným divokým západem to asi nemá mnoho společného ale i přeze všechnu tu naivitu a čeronbíle načrtnuté postavy mě Vinnetou dokázal i po několikáté oslovit. I přes árijskou indiánku Nšoči a přes místy vrávorající logiku mě film pohladil a připomněl mi dětství. Napadá mě jak dlouho se budou ještě lidé chtít na tento film dívat, když jeho největší síla dnes spočívá hlavně v jeho nostalgii? Na evropskou westernovou produkci je zde opravdu skvělá výprava, stavby,kostýmy, úžasná kamera, kavlitní hudba. Český dabing asi předčí německý originál. (06.11.2004)

Seznámení Oldy a Vincka. Naivní, ale rozkošné. Jak to líbezně, poeticky a dobrodružně napsal pro děti Karel May, obdobným způsobem to zfilmoval Harald Reinl. Klasika, která dodnes funguje především díky našim vzpomínkám. Ale musím uznat, že dívat se potřicáté na tuto "naši" legendu je prospěšnější, než odpočívat u extrabrakových hoven amerických akčních hovadin céčkové produkce, nebo mexických telenovel a českých Rodinných pout. Howgh! (28.12.2004)

Mít k něčemu a někomu takový vztah jaký já mám k Mayovkám a Vinnetouovi se cení daleko větším cukrblikem, než kolik mi dovolí zdejší zásoba hvězdiček. Kdybych mohl, nasázel bych jich tu tolik, kolikrát jsem jako malej s tátovou sekerkou v hubě přeplazil zahradu, abych souseda Tomáše vysvobodil od kůlu smrti. Dodneška z toho mám ošoupanej hrudník. Časy se změnily, teď bych se rozhodně mnohem radši coby Old Shatterhand plazil po Nšo-či (mimochodem nejkrásnější filmové kočce ever), ale to nic nemění na tom, že Kárl May učinil moje srdce dobrodružnější. (01.07.2015)

Bolo by nepoctivé, keby som predstieral, že som Winnetoua nevidel. Na druhej strane treba napísať, že som v živote neprečítal ani riadok z nejakej knihy Karla Maya. Vystačil som si s knihami J.F. Coopera a Howarda Fasta. A tak, keď mám v svojom veku charakterizovať tento film, pomôžem si slovami Jana Wericha: "Je to blbý, bude se to líbit". Krajina je nádherná, hudba podmanivá, dobrých od zlých rozozná aj repetent z pomocnej školy, čo viac by sme mali chcieť? Z niekoľkých komentárov som vyrozumel, že je to akýsi film pre pamätníkov, pri ktorom hodnotenie reflektuje nostalgické spomienky z mladosti a nie to, čo pretrvalo. Mne nostalgia chýba a k trom hviezdičkám sa prikláňam iba preto, že dvoma označujem filmy, ktoré nemali byť nakrútené. A tento potešil mnohých, tak prečo nie? (22.06.2013)