Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Krimi
  • Komédia
  • Akčný
  • Dokumentárny

Recenzie (339)

plagát

Sanitka 2 - Epizoda 6 (2013) (epizóda) 

V epizodě č. 6 dispečerka Áňa zaměnila číslo popisné za číslo orientační - místo 8/180 napsala 180/8. Obě adresy existovaly v jedné a stejné ulici (mimochodem vymyšlené)... Ve skutečnosti něco takového není v rámci jedné ulice možné (buď jen č. p. 8 + č. o. 180, nebo jen č. p. 180 + č. o. 8) a při špatném zadání by byla dispečerka upozorněna na neexistující adresu. Scénaristé si s nelogičností nelámali hlavu, prostě jen potřebovali, aby se Áňa dostala do průšvihu.

plagát

Tridsať prípadov majora Zemana - Ruže pre Zemana – 1973 (1979) (epizóda) 

Po čtyřech výborných dílech končí seriál neslanou a nemastnou epizodou, jež je i nejdelší v celém seriálu. Původně se jako poslední epizoda měla točit novela od Jiřího Procházky (Lišky mění srst), ale Sequens si prosadil Růže pro Zemana. Ty nejsou na rozdíl od "lišek" tak propagandistické, ale disent i zde dostal zásluhou postavy Korneta (Alois Švehlík) řádnou podpásovku - účast v obchodu s narkotiky. Žoviální Salaba (Josef Bek) se ukázal jako ještě větší hajzl, než jsme doufali. K záporným postavám patří i zahraniční obchodník Sachs, arabský zločinec Nihad Kuffa, kartářka Hejná a příliš kladně není vylíčen ani bývalý šlechtic Kounic (do jeho role obsazen uznávaný herec Václav Voska). Naopak Iva Janžurová, známá příznivkyně ODS, si zde zahrála francouzskou komunistku, spolupracovnici Státní bezpečnosti. Zaměstnanci starožitnictví jsou zde vylíčeni záporně, ale kupodivu totéž lze vysledovat i v poslední řadě Zdivočelé země (postava Zikmunda zahraná J. Dulavou), která se odehrává zejména v druhé polovině sedmdesátých let 20. století. Růže pro Zemana jsou třetím nejhorším dílem třetí řady seriálu o Zemanovi a o moc lépe na tom nejsou ani v rámci celého seriálu.

plagát

Tridsať prípadov majora Zemana - Pán zo Salzburgu – 1964 (1978) (epizóda) 

Třetí desítka seriálu začíná špionážně laděným dílem, v němž exceluje Josef Abrhám, zpestřením je rovněž role Wimmera ztvárněná Vladimírem Menšíkem. Zeman se poprvé od dílu Hon na lišku popral a tentokrát to dopadlo jeho třetí porážkou (dříve od Wolfa a Mauera), k tomu dvě remízy (Haugwitz, Mutl) a jedna jediná výhra (Jäger). Solidní epizoda, která nenudí, ale mezi nejlepší ji osobně nepočítám.

plagát

Tridsať prípadov majora Zemana - Tretie husle – 1962 (1976) (epizóda) odpad!

Nejhorší díl seriálu o Zemanovi, dokonce i epizoda Klauni je snesitelnější. Komediálně laděný díl o svatbě důležitého pražského policisty se vyloženě nepovedl. Navíc se jedná o jeden z nejdelších dílů vůbec. Když se opakovaně dívám na celý seriál, zpravidla již tuto epizodu vynechávám, jako jedinou!

plagát

Tridsať prípadov majora Zemana - Honba na líšku – 1948 (1975) (epizóda) 

Jeden z nejpolitičtějších dílů celého seriálu (na rozdíl od dílu Klauni má alespoň nějaký děj). Jak by taky ne, když se epizoda vyrovnává s komunistickým převratem z února 1948. A činí tak optikou normalizační komunistické propagandy. V dílu se poprvé objevuje několik zcela zásadních postav seriálu (zejména Blanka Svobodová - později Mutlová a nakonec Zemanová, Pavel Bláha - bývalý příslušník RAF, drsný policista a nakonec západní agent, Žitný - výrazný příslušník StB). Naposledy se nevidíme ani s Aloisem Bártíkem, manžely Čadkovými či Karlem Mutlem, naopak se zde loučí Vydra. Ten je v tomto dílu vylíčen jako nepříliš schopný příslušník SNB (do roku 1945 četník), u Bláhy je zdůrazněna jeho značná agresivita, což je nejvíce zřetelné, když mučí zadrženého Němce. A také dvojakost, když předstírá, jak mu jde o dodržování pořádku, přitom ve skutečnosti komunikuje vysílačkou s nepřáteli komunistů. Dobový divák měl pochopit, že jedině takoví příslušníci SNB jako Zeman, Žitný či Bártík byli ti správní strážcové pořádku a zákonnosti (Zeman to prokázal dokonce tím, že se se zbraní v ruce postavil za dělníky proti továrníkovi - objektivně zcela jasný případ zvůle). Scénu, kdy Bláha mučí Jägera nesnáším, protože jestli měl někdo sklony k mučení, byli to zejména komunisticky smýšlející členové SNB (zejména StB), případně vojenské složky OBZ. Po únoru 1948 se tito sadisté plně pustili do díla a jejich častými oběťmi byli právě bývalí příslušníci (nejen) západního odboje (viz Antonín Maděra v seriálu Zdivočelá země). Poslední postřeh - Zeman zde v krátké potyčce přemůže Hanse Jägera, jedná se o jedinou potyčku/rvačku, kdy Zeman viditelně svého soupeře přemohl. Stalo se tak navíc za dohledu i povzbuzování Pavla Bláhy.

plagát

Tridsať prípadov majora Zemana - Studňa – 1969 (1978) (epizóda) 

Na rozdíl od epizod Kvadratura ženy a Tatranské pastorále je tento díl prodchnut politikou. Divák několikrát uslyší narážky na to, jak byly události roku 1968 v ČSSR nebezpečné a kontraproduktivní, dokonce je ústy Maštalíře kvitován příchod vojsk Varšavské smlouvy. Na konci dílu se loučíme s kriminalistou Stejskalem, který v minulém díle vzal místo po Zemanovi. Po jeho návratu je pro změnu vyhozen on. Případ Vonoklasy (v seriálu Hájice) je dodnes obestřen nejasnostmi, zda se vše stalo tak, jak bylo vyšetřeno. Jelínek (v seriálu Brůna) byl nadaným fyzikem, který pracoval v Těchoníně. Čistě divácky patří díl k těm lepším, ale na rozdíl od většiny ostatních diváků se nevlezl do mého top tenu. Obdobné díly Bestie, Kvadratura ženy a Tatranské pastorále mám raději než Studnu. Stejně tak mám raději než Studnu i řadu špionážních příběhů. Vrcholem Studny je samozřejmě vyprávění mladého Brůny, kde sledujeme jeho matku a hlavně otce (Kaplanová a Crha byli do těchto rolí vybráni skvěle). Osobně se mi líbí i odlehčený úvod s postavou staré žižkovské báby (Darja Hajská), která se hádá se Zemanem, toho času obvodním příslušníkem SNB.

plagát

Tridsať prípadov majora Zemana - Modré svetlá – 1963 (1976) (epizóda) 

Solidní špionážní drama. Zároveň jeden z dílů, který tak trochu vybočuje z celého seriálu. Tajné dokumenty z ČSSR chce Holan výhodně prodat, aby mohl začít žít mimo Evropu. Když zjistí, že jeho seznámení s Irenou nebylo náhodné, rozhodne se jí opustit. Místo ní chce žít v Brazílii spolu s Hanou Bízovou. Nicméně ta chce asi dokumenty získat zpět pro Československo. Totéž má stoprocentně v úmyslu rozvědčík Jiří Hradec. Z imperialistického tábora chtějí dokumenty získat Hackl (pro britskou tajnou službu) i jeho úhlavní nepřítel Fanta (pro své americké chlebodárce). Nakonec se dokumenty dostanou zpět do ČSSR, o což se zaslouží Hradec. Nepřátelé socialismu se totiž vyvraždí navzájem - Irena, Ivo Holan, Leopold Fanta, Arnold Hackl. Spolu s posledním jmenovaným umírá rovněž jeho milenka Hana Bízová. Ze záporných postav přežijí Fantova družka Rosemarie a Fantův vrah Honzulka Böhm. Rovněž Salaba přežije, avšak po zásluze je zatčen. Hudba v této epizodě patří k nejlepším v celém seriálu.

plagát

Tridsať prípadov majora Zemana - Biele linky – 1961 (1976) (epizóda) 

Kvalitní díl - velmi silné čtyři hvězdičky. Tvůrci chtěli seriálem oslavit celý SNB, proto dokonce zapojovali kriminalistu Zemana do špionážních akcí, zde dokonce v samotném Berlíně. Ve skutečnosti něco takového těžko mohlo připadat v úvahu. Navíc důležitý dokument z Hacklova trezoru veze Zeman s sebou během jízdy rychlíkem. Hradcovy bitky s Hacklovými kumpány jsou super, rovněž odzbrojení Hackla Hradcem. Skladba Wirf ab das Faltenkleid je působivá a k striptýzovým scénám se hodí. Kvalitou tento díl řadím na konec první desítky, ze druhé řady se jedná o čtvrtý nejlepší díl (po Konci velké šance, Kvadratuře ženy a Kleštích).

plagát

Tridsať prípadov majora Zemana - Romanca o nenápadnej pani – 1956 (1976) (epizóda) 

Tento díl jsem si postupem času celkem oblíbil. Jedná se o druhou a poslední epizodu, v níž dostane větší prostor Zemanova první manželka Lída. Na rozdíl od Třetích houslí má tento díl smysl i jakýsi náboj. Vyšetřování zpronevěry na nádraží je odlehčením mezi dvěma perfektními díly o Bláhovi. Výborné výkony Vránové, Hudečkové, Klema i Fišera. Při včerejším sledování mě též napadlo, že je zde Zeman nejlidštější v rámci celého seriálu. Scéna, kdy zachraňuje v kolejišti paní Vondrovou je vynikající (natočena navíc bez kaskadérů). Z druhé řady se mi méně líbí epizody Křížová cesta, Dáma s erbem, Prokleté dědictví a Třetí housle.

plagát

Tridsať prípadov majora Zemana - Rubínové kríže – 1947 (1975) (epizóda) 

Státobezpečnostní složky pošlou Zemana mezi ukrajinské banderovce a jejich spojence, poněvadž Zeman se nápadně podobá nedávno zastřelenému banderovci Richardu Lipinskimu. Vzhledem k tomu, že Lipinski uměl perfektně nejen česky a německy, nýbrž rovněž polsky, jednalo by se o poslání Zemana na jistou smrt. V ději se Zeman potká s Lipinskiho známým Kleiberem, který Zemana brzy zcela prokoukne, přesto není Zeman zlikvidován. Žádný příslušník SNB se zřejmě nikdy nevydával za banderovce, v tomto případě se tvůrci asi inspirovali polským seriálem Kapitán Klos. I s rubínovými kříži jako poznávacími znaky banderovců se zřejmě jedná jen o autorskou licenci scénaristů. Přes tyto výhrady se jedná o mou velmi oblíbenou epizodu seriálu, která velmi rychle uteče. Jeden z nejakčnějších dílů seriálu o Zemanovi. Ukáže se v něm rovněž, že bitky nejsou rozhodně Zemanovou silnou stránkou.