Vajonek

Pozor SPOILER. Gene Hackman toho svého Pepka hraje opravdu výtečně, má obrovské charisma, člověk mu skutečně věří ten zápal až šílenství, se kterým jde po těch drogových dealerech. A Roy Scheider (můj oblíbenec) mu zdatně sekunduje. Nebýt uvedeného, byla by ale pro mě Francouzská spojka asi docela nuda. Hodinu a tři čtvrtě takového poměrně nepřehledného lítání (jo, ta honička padoucha ve vlaku byla působivá, to zas ne že ne) za kriminálníky, aby na konci unikli (nebo co se tam vlastně stalo - asi jsem závěr úplně nepobrala a kdyby tam nebyly ty dovětky, myslela bych si, že Pepka nakonec sejmuli)..? Buď ten film nedokážu docenit nebo je přeceňovaný a není na něm ve skutečnosti tolik zvláštního... Také jsem možná měla moc velká očekávání... Nevím, no, každopádně víc než na 60 % to za mě není.

Tak tomuto počinu opravdu s radostí dávám pět hvězdiček. Film o looserech a podivínech, kteří se nakonec vlastně ukážou být těmi, kdo se chovají nejvíc normálně (i když - co je to "normální"?). Moc se mi líbilo, jak přirozeně byly jednotlivé postavy zahrány, jak pečlivě se pracovalo s detaily (chvilkový úsměv, výraz, gesto, pár vyřčených správně zvolených slov), které každou tu postavu dokonale dotvářely, dělaly ji tím, kým měla být.

Obecně mám vážně moc ráda Billa Murrayho, bohužel se ale občas stává, že mi (zvlášť v některých novějších komediálnějších věcech) přijde tak nějak v křeči, nepříliš vtipný, nepřirozený. Ne tak ale v tomto filmu. Mám pocit, že ta role je vyloženě pro něj. Úžasně si tady dává všechny polohy postavy Richieho, věříte mu, když je překvapený, dojatý, když se bojí, když je odevzdaný nebo naopak odhodlaný. A ty jeho hlody (Danielle Steel, srab vs. dezertér atp.), no prostě tady zase jednou válí. Celkově je tento film dobře zahraný, občas zazní nějaká stará dobrá hitovka. Líbí se mi, že se sem podařilo vsunout i nějaké to poselství (důležitost boje afghánské ženy za rovnoprávnost). To je ale asi tak vše, co mohu vyzdvihnout. Film má podle mě velmi slaboučký, na hlavu postavený příběh, zasazení do Afghánistánu, které má být zřejmě něčím ozvláštňujícím a zajímavým, na mě vůbec nefunguje (ba naopak mi to kvůli tomu přijde o to umělejší a přiblblejší). Nebýt aspektů, které jsem sepsala výše (zejména pak Billa Murrayho), byla by to pro mě jedna velká nuda. Takhle za tři a 60 %.

Mám asi trochu problém s tím, že ačkoli je film o Habermannově mlýně, nedrží se toho, jak se věci okolo mlynáře Habermanna odehrály ve skutečnosti. Dále mi tam taky trochu v některých případech nesedělo to předabování zahraničních herců do češtiny, působilo to poněkud nepřirozeně. Jinak je ale tenhle film podle mého zdařilý, působivě zobrazuje události, vášně, temné stránky lidských povah, které cloumaly naším pohraničím poměrně nedávno (i když se tak, jak bylo zobrazeno, neodehrály zrovna v souvislosti s mlynářem Habermannem). Moc se mi líbila například hudba. No a ten krutý závěr, ten v člověku rezonuje skutečně hodně dlouho po zhlédnutí. No asi ve mně nakonec převažuje přesvědčení, že o věcech tohoto typu, které se bohužel u nás děly, je potřeba vyprávět, nad nelibostí z toho, že tenhle film pro účely takového vyprávění poněkud překrucuje jeden konkrétní skutečný příběh. No a proto jsem celkově ráda, že tenhle snímek vznikl a připomíná nám, co bychom neměli zapomínat. 75 %.

Informačně poměrně bohatý dokument, od kterého jsem ale čekala něco trochu jiného. Spíše než o samotné Ermitáži a jejích uměleckých dílech je o důležitých historických okamžicích, panovnících či umělcích, kteří měli na jedno z nejslavnějších světových muzejí vliv. Takže tu zazní poměrně dost informací z různých úseků ruské historie (ač se nejde zrovna moc do hloubky), snímek také obsahuje působivé záběry z Petrohradu, interiérů i exteriérů. Měla jsem ale místy trochu problém vše pojmout, zejména kvůli tomu, že jsem se zároveň snažila číst titulky (italštinou ani angličtinou, které zaznívaly nejčastěji, nevládnu bohužel až tak plynně) a vše naráz se stíhat úplně nedá. A očekávala jsem také asi mnohem více záběrů přímo z Ermitáže. Pro mě na pomezí tří a čtyř hvězd, nakonec dávám čtyři a vidím to tak na 65 %.

Tak dneska už mi to nepřijde jako tak velká sranda, jako když mi bylo zhruba tolik, kolik hlavním hrdinům, a viděla jsem to před lety poprvé. Člověk si víc uvědomuje, že je to prostě taková jedna velká trapná blbina. Na druhou stranu pořád jsem při sledování zažila docela dost momentů, kdy jsem se skutečně pobavila, zasmála (či alespoň pousmála). Myslím, že kdyby tenhle film vznikl dnes a ne na konci devadesátek, takovou popularitu by si už rozhodně nezískal. Nebyl to ale právě on, kdo stál na počátku komedií tohoto typu a od kterého se řada nenáročných filmů pro náctileté snažila více či méně úspěšně odpíchnout, vyrovnat se mu či ho překonat? Podle mého status určitého kultu Prcičkám nelze upřít, i když přece jen s léty trochu bledne. Z nostalgie přidávám jednu hvězdu a říkám, že takových 65 - 70 % si tenhle film určitě zaslouží.

Nevím, jestli nejlepší film všech dob (to je vždycky subjektivní, těžko se srovnávají filmy různých žánrů atd. atd. - však to znáte), ale každopádně snímek po všech stránkách výborný. Je to film se silným příběhem, skvělými hereckými výkony, je v něm spousta beznaděje i naděje, je to film drsný a zároveň vlastně pohádkový, je to film, který vás dojme a na konci kterého vás čeká i happy end (ale happy přesně tak akorát, bez zbytečného patosu). Do toho je Vykoupení krásně, do všech detailů, natočeno, hudba je výborná, film obsahuje i určitě poučení a nenásilně předává některé životní pravdy. No prostě vše, co má výborný film mít, tenhle má. Na můj vkus by mohl být možná o kapku kratší a pak by to asi bylo dokonalé. Těch 95 %, co tu aktuálně má, je, myslím, tak akorát (ode mě je to tak na 90 %).

Jako jo, místy jsem byla opravdu hodně napjatá, kdy milý Patrick kde na koho vytáhne který ze svých nástrojů a co u toho bude zrovna hrát za hudbu. Christian Bale si asi tuhle roli hodně užil a podal to tak, že člověku bylo z Patricka opravdu blivno a šel z něj strach, takže zjevně výborný výkon. Celkově to ale na mě bylo asi moc velké psycho. A z konce jsem asi taky trochu jelen, podobně jako někteří další zde (napadají mě dvě verze a fakt nevím, která je správná nebo jestli nám tvůrci dávají na výběr záměrně). A vadí mi, že mě tvůrci do takového stavu uvrhli. 60 %.

Nejsem člověk, co by byl urvaný z filmu kvůli krásným modrým očím a nesmělosti Hugha Granta a postava Andie MacDowell je napsána tak, že osobně bych ji za to, jak se vždycky objevila, zmizela, nevyjádřila nebo vyjádřila, když to bylo nejmíň vhodné, dost často s chutí něčím přetáhla (ač sluší jí to tu opravdu moc). Úplně mi asi nepřipadá, že by tenhle film byl zrovna přelom v žánru romantické komedie, jak se někdy uvádí. Na to je to celé trochu moc postavené na hlavu. Ale má to velice příjemnou atmosféru po celé dvě hodiny, kdy se na to člověk dívá, místy je to velice vtipné, místy správně smutné i pravdivé. Má to své zvláštní kouzlo a má to i nějaké hlubší sdělení. Takže čtyři hvězdy a 75 - 80 % si to určitě zaslouží.

Říkám to nerada, ale tohle je podle mě prostě taková nezáživná zbytečná blbost. Tři hvězdičky a 45 % tomu přisuzuji proto, že mám ráda Billa Murrayho, za pár docela dobrých pěveckých čísel a za to, že to bylo krátké.