Vajonek

Tak tady není co řešit, jasných pět. Ze skutečných událostí, které samy o sobě bývají jako podklad uměleckého díla vděčné, se zde podařilo vytěžit (v dobrém slova smyslu) maximum. Výborné herecké výkony (za mě vůbec nejlepší předvádí Mark Rylance jako jeden z obhájců), atmosféra, emoce, které se daří přenést na diváka (několikrát jsem měla během sledování chuť milému panu soudci zakroutit krkem). Výhodu budou asi mít při sledování lidi, kteří jsou s představovanými událostmi dobře obeznámeni, protože dialogy jsou hodně svižné a obsahují různé narážky, ve kterých se člověk může chvílemi trochu ztrácet, nestíhat. Myslím ale, že i neobeznámený divák si z tohohle snímku odnese mnohé. Třeba si uvědomí, jak důležitá je spravedlnost a jak ubíjející nespravedlnost, jak podstatná je svoboda slova, odvaha protestovat proti útlaku, zvůli, nekompetentnosti těch, co jsou u moci. Že i ti, kdo mají o cestě ke společnému cíli každý jinou představu, si mohou jednak někdy prohodit role, jednak společně něco dokázat a jeden druhého si vážit. A hodně dalšího. A film si mohou užít i ti, kdo až tolik nechtějí řešit politické a lidskoprávní otázky, protože mohou pořád sledovat dobře vystavěnou, natočenou a zahranou podívanou. Místy je snímek sice takový typicky americky "velký" a trochu patetický (hlavně v závěru). Podle mě se to ale pořád ještě daří dobře vybalancovat a celkový dojem je vynikající film, který má prostě vše, co má dobrý film mít. 90 %.

Tenhle film je pěkně natočený, je tam pár (i pro heterosexuála) vzrušujících vášnivých scén (i když vzhledem k popisu jsem té erotiky čekala tedy mnohem více). Jinak mi připadá, že se tam toho ale nic moc zvláštního neděje a je to celkem nuda. Postarší chlap furt chodí sem a tam po fabrice, okolo fabriky, do bazénu (kde se vyskytuje na celkový počet chlapů nějak podezřele moc gayů), líbí se mu zřejmě více jiných chlapů (zaráz), tak na ně dlouhé minuty zírá, do toho se mu občas zdají trochu zvláštní sny, přitom pořád vypadá, jako že vlastně moc neví, co se sebou (což vzhledem k jeho věku působí místy až trochu zvláštně a směšně). A na konci asi dojde svého štěstí v eukalyptovém lese... Nevím, možná homosexuální divák tenhle film docení více, mně to ale nic moc neříkalo, nerozumím, co je na snímku tak mimořádného a proč byl vlastně natočen. 40 %.

A mně se to líbilo. Není vždy třeba, aby bylo ve filmu vše vyřčeno a aby nějak začal a jasně se uzavřel. Tenhle snímek je o pocitech, mezilidských vztazích, jedné obyčejné ženě, která tak trochu neví, co se sebou. A takové tápání se občas přihodí mnohým z nás. Hlavní hrdinka mi byla sympatická, dokázala jsem se do ní docela dobře vcítit a tak jsem si film užila, ač nebyl úplně veselý a oddechový. 80 %.

Na začátku by se mohlo zdát, že v této sérii půjde pouze o nalezení jednoho viníka, pomstu či dosažení omluvy. Jedná se ale nakonec spíše o velmi pečlivě vystavěnou studii mezilidských vztahů, do kterých zasáhne jedna velká osobní tragédie, to celé na pozadí historické reality. Skvěle se zde pracuje s retrospektivami, ze současnosti do minulosti a zase zpět se přechází úplně přirozeně, divák se v tom nezačne ztrácet tak, jako se to někdy za využití tohoto prostředku u jiných seriálů či filmů děje. Naopak vhodně volené prolnutí současnosti a minulosti pomáhá celý příběh lépe pochopit. Tím, jak se vracíme do těch stejných okamžiků v minulosti v jiných perspektivách a mezitím celé vyprávění postupuje, dokážeme ty stejné události vnímat pokaždé trochu jinak, jednotlivé střípky postupně tvoří výslednou mozaiku osudů několika lidí, které jsou nenávratně poznamenané lítými společenskými boji, jež se těch lidí najednou začnou až moc osobně dotýkat. Velmi se mi líbilo, jak propracované byly na poměrně malém prostoru osmi dílů charaktery jednotlivých postav, jak výborně herci své postavy zahráli. Mnohdy stačilo pouze chvíli pozorovat danou postavu projevující se beze slov, aby se člověk do ní dokázal vcítit. Zároveň nebylo ukázáno a řečeno vše, takže měl divák prostor si řadu věcí domýšlet, uvažovat, jak to či ono asi bylo nebo mělo být, proč se ten či onen nějak zachoval. Přestože byla v této sérii řada míst, kde se toho objektivně tolik nedělo, nebyly zde žádné dialogy atp., mělo to spád, člověka to vtáhlo do děje, ani chvíli se nenudil. Autentickému vyznění určitě pomáhalo i to, že jednotlivé postavy byly všechny lidmi s klady i zápory, nic nebylo zcela černobílé, nikdo nebyl úplně bez viny. Každý se po svém snažil vyrovnat s těžkostmi, které ho potkaly, i když bylo dopředu mnohdy jasné, že se nedočká tak úplně šťastného konce. A když jsme u těch konců, tak závěr téhle série se podle mého také mimořádně vydařil - nebyl to žádný patetický happy end, kdy by si všichni všechno vyříkali a vše se zalilo sluncem, dočkali jsme se ale určitého uzavření celého příběhu, které přineslo alespoň nějakou naději a smíření do budoucna tam, kde to jako dřív už prostě nikdy být nemůže... Jedna z nejlepších sérií, které jsem za poslední léta viděla. 90 %.

Když zajímavý, inteligentní, schopný člověk zaujatě vypráví o svém pestrém životě a práci, která ho naplňuje a v níž toho mnoho dokázal, asi z toho nemůže vzejít špatný film. 85 %.

Film jsem si dala až dnes jako poctu Seanu Connerymu a nemohla jsem zvolit lépe. Tenhle snímek je výborný prostě po všech stránkách. Od takové veselé "kovbojky" se postupně rozvine do dramatu, u něhož vám téměř doslova tuhne krev v žilách (u scény na nádraží mi málem popraskaly všechny kosti v těle, jak jsem byla napnutá), přitom si po celou dobu udržuje jakousi lehkost, vtip, půvab (i přes ty litry prolité krve). Skvělé herecké výkony, hudba, kostýmy, dobová atmosféra, dialogy, příběh... Prostě top. Jasných pět hvězd a 95 %.

Byla by to hodně dobrá komedie a někteří vystupující by se možná mohli uživit jako skvělí komici. Kdyby ty výpovědi nevycházely z tak tragické reality... Путин, мы тонем в фекалиях... 80 %.

Tahle intimní výpověď se mi moc líbila. Jsou to v podstatě jen obyčejné rozhovory tří párů, které se každý nachází v jiné fázi svého vztahu, řeší jiné starosti a radosti. Působí to ale hrozně upřímně, zaujme vás to, vtáhne, je to navíc podbarvené příjemnou hudbou a vy tak máte po zhlédnutí pocit, že jste s těmi lidmi strávili příjemnou hodinu. Navíc se tu řeší věci, které nejsou vlastní jen těm několika párům, ale zabývají se jimi i desítky a stovky jinych, takže maji tyhle rozhovory i určitý přesah a každý si v tom může najít "to své", podle toho, v jaké životní fázi se zrovna nachází. 85 %.

Jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco více o možná trochu pozapomenuté osobnosti, velkém muži a hrdinovi. Dík za to. Svým zpracováním mě ale dokument až tak nenadchl, byl na mě až moc popisný bez výraznějších oživení v podobě např. vyjádření pamětníků (či vzhledem k době, která od popisovaných událostí uplynula, asi spíše např. jejich potomstva). Moc mi tam neseděly hrané vsuvky z výslechů ve věznici, závěr života strávený Karlem Lukasem právě ve vězení byl pak na můj vkus popsaný příliš zrychleně a stručně, podobně i Lukasovy partnerské či rodinné vztahy. Na druhou stranu bylo zase např. zajímavé si virtuálně listovat různými jeho deníčky, diáři, legitimacemi... Těžké rozhodování mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec dávám silné tři (60 %).

Jak už tady někteří psali, je to přesně ten typ snímku, kde se toho objektivně vlastně až tolik neděje. Jsou filmy, u kterých vám to vadí a máte problém je dodívat a pak takové, kde vám to nevadí vůbec a z nějakého důvodu si je užijete. A Get Low je pro mě jednoznačně ten druhý případ. Bude to zřejmě proto, že tenhle film má prostě tak nějak všechno, i když není dějově nijak složitý. Má skvělé herecké výkony, dialogy, v nichž se mísí životní pravdy i tak akorát humoru, atmosféru, výbornou hudbu... Celou dobu mě velmi bavilo pozorovat, jak jsou z toho divného chlapa všichni okolo překvapení, šokovaní, nesví, možná proto, že to odráželo mé vlastní pocity. Tušíte, že ten divný chlap nebude zase až tak zlý a to velké závěrečné odhalení asi nebude až taková bomba, jak by se mohlo zdát, stejně na to ale čekáte plní napětí a zvědavosti, které ve vás ten film dokáže vzbudit a udržovat po celou dobu s tím, jak postupně odhaluje střípky toho, co přijde na konci. A v tom závěru vás možná na chvíli napadne, že si s vámi tvůrci trochu nehezky pohráli, když vás nechali napjaté čekat na tohle. Pak si ale řeknete ne, takhle to mělo být, ten film byl celý prostě moc, moc hezký... 90 %.