Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor
  • Krimi

Recenzie (15)

plagát

Gauneri (1992) 

Objektivně to vidím na čtyři, ale byla jsem otcovsky působícím Harveym, chladnokrevným Michaelem, profesionálně ujetým Mr. Pink Stevem, celkovou atmosférou a vtipem tak uchvácená, že tam s klidem šoupnu pět a vůbec kvůli tomu nebudu mít bezesný spaní.

plagát

Johnny Mnemonic (1995) 

Tohle je podle mě natolik zvláštní a specifický film, že ho nejde hodnotit objektivně a jednoznačně. Určitě má atmosféru, myšlenku a styl, ani jedno ale nemusí sedět každému (což nejspíš platí i pro Gibsonovy knihy a tohle je zároveň snad první případ, kde mám pocit, že se podařilo myšlenky a představy autora poměrně přesně vizualizovat). Z dnešního pohledu film působí dost retro, ať už z technologického hlediska nebo po vizuální stránce, což může být opět plus i mínus. Hádám, že tohle bude záležitost spíš pro fanoušky Gibsona, sci-fi žánru, kyberpunku a obecně komornějších (nehollywoodských) snímků. Za mě 3-4*. // Aha, čtu si komentáře, kde kritici do zblbnutí omílají Matrix a už se nízkému hodnocení nedivím. Tohle srovnávání je z mnoha důvodů tak hloupé, že není ani roztomilé. No nic.

plagát

Na sever severozápadnou linkou (1959) 

O existenci tohoto filmu jsem se dozvěděla v oblíbené knize. Byl zmiňován tolikrát, že jsem usoudila, že musí být něco extra a že ho musím vidět. Pokaždé, když se pro něco v životě preventivně nadchnu a mám velká očekávání, následuje zklamání a rozčarování. Nevybavuju si jediný případ výjimky... Až na tento film. Nejenže moje očekávání splnil, ale dokonce předčil. Má zajímavý příběh, úžasnou atmosféru, skvělé dialogy, řadu vtipných momentů, obsahuje napětí, dobrodružství i romantickou linku, která nejenže mi nevadí, ale dokonce se mi líbí (snad proto, že není prvoplánově laciná a přeslazená, dokonce i navzdory konci ve stylu kýč jak bič)... A ano, už od prvních minut bylo zřejmé, že je něco extra. Ten film má, je a znamená všechno. Na sever Severozápadní linkou má jedinou chybu - mám pocit, že je to jediný film svého druhu a že ho už žádný nepřekoná.

plagát

Dokonalý trik (2006) 

Filmový orgasmus. Film, který jsem dodnes nedostala z hlavy a žádný ho nepřekonal. Jeden z mála filmů, které mi přijdou napodruhé snad lepší než napoprvé. Minimálně v první části vidí člověk najednou takových vodítek, celé je to tak skvěle propracované, geniální... Jen je škoda, že se nedá opakovat závěrečný wow efekt ;) Většinou nemám problém uvést konkrétní nedostatky ve filmech, které se mi nelíbily, a náležitě je zkritizovat. Ale popsat klady a přesně vystihnout pocity z dobrého filmového zážitku? Těžké. Popsat Dokonalý trik? Nemožné.

plagát

Bod zlomu (1991) 

Občas mě fascinuje, jak časem věci (vzpomínky, filmy, knihy, místa, zážitky, ...) ztrácí na hodnotě. A ještě víc mě dostává, že je to s těmi opravdu výjimečnými přesně naopak. Vlastně nemám slov. Tenhle film je taková nálož touhy, vášně, inspirace a emocí... Bod zlomu dokonale vystihuje, co znamená přátelství, svoboda a nespoutanost lidského ducha. Žádný film nemá podobnou atmosféru. Z žádného necítím tolik. A jestli mám o některém ze svých nejoblíbenějších filmů říct, že má speciální místo v mém srdci, pak je to tenhle.