phoebess

Netuším, co tak úžasného lidi na tomhle seriálu vidí, ale je to jejich názor. Zase bych lhala, že mě to vůbec nebavilo. Ale jednotlivé díly se pohybují od velice povedených scén k těm opravdu šíleně nudným (které hodně převažují). Akorát mě opravdu mrzí, že se hodně inspirují Heroes (no ta linie s budoucím já mě píííp píííp píííp, opravdu pořádně) a jakoby to pak šlo do kytek... a až poslední díl mě tak nějak navnadil, že se na třetí sérii možná ještě kouknu. Finále mají opravdu skvělá, to se musí nechat. Chtělo by to vylepšit i ten zbytek. UPDATE: Chtěla jsem dát šanci i třetí sérii ale po dvou dílech to balím, nejen kvůli tomu, že jeden z dvou herců (Nathan), které jsem si tam oblíbila, už ve 3. sérii nefiguruje.

Nádherně zpracované soudní drama. Robert Redford režírovat umí a James McAvoy se více a více svými hereckými výkony blíží mé top10. Tohle byla jeho herecká etuda, dostal zde mnoho prostoru a uměl toho patřičně využít.

Lahůdka, která mě chytla hned od začátku a na téměř konci mě odhodila jako kus hadru, aby mě nechala přemýšlet, proč se mi ten film tak strašně zažral pod kůži. Nevím, jestli to bylo tím, jak zprvu protikladné role ztvárnili Samuel L. Jackson a Carrie-Ann Moss, nebo tím, že nechali otevřený konec (bude 4. bomba, nebo nebude?) a nebo skvělým Michaelem Sheenem? Jediné, čím sem si jistá, že jsem si k tomuto filmu ledňáka dávat neměla. ;)

Tohle už tu bylo... možná několikrát, ale v tomto případě to funguje na jedničku. Hlavní dvojka je tak perfektně sehraná, že se na jakékoliv jejich společné scénky těším víc a víc (a nemusí jít ani o ty vtipné). A poprvé mi není Tiffani Thiessen v její roli nepříjemná, a to je už velké plus, které musím seriálu připsat.

Prvních pár dílů jsem hodnotila opravdu nevalně, také jsem se i divila, že vůbec něco takového vzniklo. Ale jako fanouškovi téměř všech filmů o superschopnostech mi to nedalo a dívala jsem se dál. Svůj prvotní názor jsem skoro celý překopala a začala se těšit na další a další díly. Ano, pořád mě na tom štvou některé věci, ale vesměs jsou spojené s tím, zda mám nebo nemám tu postavu, o kterou v tu chvíli jde, ráda... Druhá řada té první zatím dává na frak a já s napětím očekávám, co přinese finále.

Přišlo mi to nemastné neslané... ale nějakým záhadným způsobem jsem se začala na každý další díl těšit. A se zhlédnutým finálem počítám i s druhou sérií (a mezitím si budu snívat o nádherném přízvuku Jamese Murrayho :) ).

První série mě (až na nepovedené finále) docela bavila, ale co předvádí v té druhé, mě přivádí k šílenství... Snižuji na dvě hvězdičky a přestávám seriál sledovat. Raději těch 40 minut na díl budu věnovat něčemu užitečnějšímu.

Omračující výkony herců, samotné režie i hudby jsou skloubeny s až syrově zachycenou realitou. To je první důvod, proč se mě tento seriál tak dotknul. Tím druhým je jakési tématické rozčlenění seriálu, každý díl se zaměřuje na rozdílné situace (většinou z pohledu jednoho vojáka), ale přitom, navzdory tématičnosti, nepůsobí děj trhaně. HBO všem zase natřela... ... ... tečka :)

Příběh mě sice nedostal úplně do kolen, ale ty písně, které film celou dobu doplňovaly, byly naprosto úžasné.

Komedií bych to nenazvala, i když je tam dost vtipných momentů. Spíš je to příběh o tom, jak vám život zasadí ránu, když to nejmíň čekáte. Potěšil Anthony Hopkins a potrhlá Gemma Jones neměla chybu :)