lucifrid

Povedené drama, kde si Clooney odehraje to své, Julia Roberts nestihne být otravná a srdce seriálových (Manhattan, Billions, True Blood, Breaking Bad/Revolution, ad.) fanoušků zaplesá. Dramatické scény skvěle doplňuje všudypřítomný humor, nic nepřebývá, nic nevyčnívá. Nemělo to sice wow efekt (proto jen čtyři hvězdy), na druhou stranu se na to někdy klidně podívám znovu.

Bratři Winchesterové se letos na podzim vrátili už s dvanáctou řadou, ale nedá se říci, že by seriál ztrácel dech, zraje totiž jako víno. Jasně, bratři jsou v podstatě nesmrtelní, ale žádný seriál (snad mimo v našich končinách hodně podceňované Buffy) nemá tak neskutečné množství hlášek, legendárních scén a meta epizod, které si prostě sem tam musíte pustit, jen tak pro radost. První tři sezóny se sice trochu kloní, i přes velké nosné příběhy, spíše k epizodním příběhům („Pamatuješ, jaké to bylo, když jsme jen honili Wendigo?“), ale to neznamená, že by byly špatné, naopak. Jen od čtvrté řady vsadil seriál více na hlavní nosné linky a dobře udělal. Bratři dostali posilu z nebes a od té doby je komediálnost téhle mysteriózní chuťovky, která si dělá legraci z hororových klišé i sama ze sebe, ještě lepší. A Supernatural fandom má gif úplně na všechno.

Totální seriálová závislost, která mě pohltila během pár epizod. Jasně, není to světoborné, ale má to moc fajn postavy, neotřelé prostředí a rodinnou atmosféru. Spin-offy jsou taky fajn, ale Fire bylo první.

Jednička super, dvojka se trochu táhla a lehce nudila, trojka famózní a z konce mě mrazilo. Zajímavá minisérie, která za zhlédnutí rozhodně stojí.

Seriál o Jacku Ryanovi jsem si vysnila už před mnoha lety, dokonce jsem si zapisovala, kdo by se mi pro tu kterou roli líbil. Když jsem se před pár lety doslechla, že Amazon natočí seriál podle mé nejoblíbenější knižní série, má radost neznala mezí. S přibývajícími informacemi se pak ale začala trochu zmenšovat, protože já toužila po převedení knih do seriálu, nechtěla jsem seriál s postavami na motivy Clancyho knížek. První trailer mě ale navnadil a první epizoda mě přímo nadchla. Alec Baldwin nebyl špatný Ryan, ale v Honu na ponorku hrála hlavní housle spíše postava Seana Conneryho. Harrison Ford byl fajn, ale když jsem se teď na Vysokou hru patriotů a Jasné nebezpečí dívala znovu, praštilo mě do očí, jak moc z Hana Sola a Indyho ve Fordově podání Ryana vidím. Jack Ryan je čestný, naivní, přes jeho mravní zásady nejede vlak, a i díky tomu je svým způsobem roztomilý. To jsem z Forda necítila a z Bena Afflecka, který si v Nejhorších obavách vedl slušně, taky ne. Ovšem pozor, dámy a pánové, John Krasinski si mě získal od prvních minut a přinesl na naše obrazovky toho nejautentičtějšího Ryana, jakého jsem si mohla přát a dokázala představit. Teď k seriálu jako takovému. Když se čtenář Ryanovek oprostí od knih, dostane parádní podívanou, kde ho sice sem tam vyruší nějaké klišé nebo scenáristická berlička, ale za prvé jich moc není a za druhé to vůbec nevadí. Postavy jsou propracované, zamilujete si je (i když u některých to sakra trvá, viď, Jime Greere) a nakonec to skončí tak, že u seriálu sedíte do čtyř do rána, protože se od něj nedokážete odtrhnout. Pro čtenáře má seriál plusy i mínusy, záleží, jak se k němu postavíte. Já si užívala každou malou narážku na knížky, zvlášť když se objevila naprosto nečekaně, a těch pár maličkostí, které totálně překopali (Greerovi nechali tak maximálně to jméno), jsem nakonec překousla. Nečtenář se nemusí bát, že mu něco nedojde, jen si neužije ta malá pomrknutí, ale ta jsou takovou třešničkou na dortu. Mohla bych tady první řadu opěvovat v několika dalších odstavcích, ale v podstatě bych se jen opakovala. Tohle se opravdu povedlo a kromě Krasinského musím ještě pochválit flashbacky ze života teroristů, které jejich skutky samozřejmě neospravedlnily, ale ukázaly, že i oni jsou jen lidi. Flashback s francouzskými bankéři mě vzhledem k aktuálnímu stavu digitalizace bankovnictví naprosto rozsekal a byl vtipnou perličkou stejně jako francouzská agentka DGSI, jež Ryana pěkně rozhodila. Právě vtípky, kterých ale není přemíra, zvedají seriál na vyšší úroveň. K tomu si přidejte akci a napětí, ze kterého nebudete moci dýchat, a máte tu seriál, který vás na víkend zabaví.

Jeden z nejlepších seriálů, který je ve své 12. řadě stále na vrcholu. S postavami dýcháte, pláčete a smějete se. Jak si jednou Meredith, Cristinu a další zamilujete, není cesty zpět. Sarkasmus, emocemi nabité drama, které neustále překvapuje a vy u něj ani nedutáte a jste tak zahlceni pocity, že potřebujete další a další díly. 100 %

Má očekávání byla stokrát překonána, protože to, co nám Peter Morgan přinesl, nemá obdoby. V seriálu se sice dočkáme několika historických nepřesností, u emocionálního zobrazení jedné či dvou postav budete možná trochu skřípat zuby, ale jinak je to naprosto okouzlující drama, jež se takto mohlo klidně slovo od slova odehrát. Všichni herci se do svých rolí přímo narodili, ale nejvíce zde září Claire Foy jako mladá královna, John Lithgow jako Winston Churchill a také Matt Smith jako vévoda Philip. Nesmím ale vynechat ani nezapomenutelného Jareda Harrise, který vám jako král Jiří VI. vžene nejednou do očí slzy dojetí. Co lze vyzdvihnout dále? Skvělý suchý humor Tommyho Lascellese, nádhernou hudbu, překrásné scenerie a emoce prýštící z každého záběru na pozadí historických událostí. The Crown je pro mě nejlepší novinkou, ne-li seriálem, sezóny.

Seriál jsem viděla už asi třikrát, patří mezi mé oblíbence, nikdy nenudí. Zajímavé příběhy, postavy, skvělý humor. Poslední série sice měly pár horších momentů (a naopak několik úžasných, většinou bohužel dost smutných), ale přesto mě stále baví.

Ukázka lákala na zběsilou akční jízdu v režii Guye Ritchieho s trochou humoru. To i člověk dostal, jen toho humoru bylo trochu víc, než úžasný trailer sliboval. Ale to je jedině dobře. Šedesátkové retro je plné hlášek a agentů z opačných stran železné opony, k tomu krásná dívka s prořízlou pusou a klasičtí padouši. Honičky, facky, rvačky a boj o život - za mě nejlepší Ritchieho film. A k tomu plus za Armieho Hammera, jehož oči s dlouhými řasami mě rozhodně nenechaly chladnou.

Krásná pohádka, při které není třeba nijak přemýšlet, člověk si ji prostě užívá. Povedení padouši, přicmrndávači, i Jane, kterou Margot zahrála dobře. Nádherná přídoda a skvělá kamera jsou velkým plusem, ale tím největším je samozřejmě Alexander Skarsgård. Stačí, aby se postavil, ty jeho necelé dva metry... K tomu jeho nádherné oči a vypracované tělo, ale to je samozřejmě jen bonus, důležité je, že mu toho Tarzana a lorda Greystoka věříte. Subjketivně pět hvězd, ale (když to zkusím) objektivě čtyři. Tohle jsem neviděla naposledy.