manonfire

Něco mezi "The Omen" a "Hřiště 7". Až si tihle caparti začnou hrát v osmi letech na doktory, už budou mít za sebou pět let praxe s patologií. Spíš úsměvné. Jestli tohle někdo nazývá hororem roku, tak je to spíš debil desetiletí. 40%

Když geniální komik přejede dlaní po své tváři a z úsměvného šklebu se stane naprosto geniální tragická studie. Pan Menšík nízkou kvantitou svých vážných rolí naznačil své možnosti a kvalitou ztvárnění těchto nemnohých postav naprosto vyvrátil dosavadní předpoklad, že jeho tvůrčí předurčenost byla dostatečně využita v převážně komediálních rolích. Vladimír Menšík mohl totiž být králem na všech polích. Co říci k dalším? Jana Hlaváčová 100%, Jaromír Hanzlík 100%, Čestmír Řanda 100% +plus taktéž i jeho životní role. Doslovný vrchol televizní tvorby. 100%

Každý z těch čtyř měl svůj zdroj neumlčitelného smutku. Problém však byl v tom, že všechny čtyři dílky měly zapadnout v konečnou mozaiku zmaru, která se navíc měla zhmotnit v krví ztvrzený list klukovské úmluvy. Tahle mozaika, zatímco v jednotlivých svých elementech byla působivá(I díky výborným hercům), tak jako celek byla nekompaktní, neuvěřitelná....myšleno k neuvěření. Taková koncentrace sebedestruktivní frustrace byla na jednu sešlost prostě moc a důvod ukončení toho všeho na pokyn dávného slibu reálnosti nenapomohl. Přesto si film za výtečnou sondu do strastí pětačtyřicátníků, do spektra tragédií, které se nedají překonat, i do složité psychoanalýzy všech těch sešlostí s přáteli z mládí(která často místo odreagování přinášejí muka melancholie)......přesto si za ní film zaslouží kladné hodnocení. 70%

Přesně ten typ pseudoumění, na které diváci rádi slyší. Prolínání světu reality a světu podvědomí skrze spánek, či kóma. Lidé z reálného světa blízcí "snící" osobě se pak v jejím fantaskním světě mění v maskované přízraky, zatímco snový příběh hledá paralely, spojitosti vztahů z reálu s neobvyklým jednáním přízraků ve snu. Zde bylo vše soustředěno na problematický vztah otce a dcery.(SPOILER: Jestli někoho šokovalo odhalení že INK je ten táta s umělým nosem, tak je hlupák KONEC SPOILERU) Ano, hrát si s lidskou fantazií je lákavé, ovšem nalezení oněch spojitostí a jejich vypíchnutí v podobě působivé filmové metafory je úkolem určeným zdaleka ne pro každého scénáristu. Rozhodně ne pro tohoto. Hudba i vyjevené ksichty hlavních postav se sice v určitých momentech filmu tvářily tak osudově, že měl člověk pocit, že se na plátně i cosi osudového děje, ale ne, není to umělecké, originální a dokonce ani zvláštní. Jen plitkost zaobalená ve falešnou přetvářku vyjímečnosti. 20%

Polišenský si dokáže uzmout velký příběh, s Viktorem Preissem navíc sází na jistotu a nejde jen o In nomine patris. Z úcty a vděku k síle reálné předlohy se však měl držet také jejího věrného zpodobnění. K čemu proboha ta romance filmaře Neumanna, kdy udělal z tvůrce propagandistického zvěrstva naopak oběť? Tenhle rozměr film výrazně poškodil. Naopak skvělá role pro Michala Pavlatu, či Lukáše Hlavicu. Škoda, film v několika scénách dokázal jít k tématické podstatě věci. Mohlo to být za pět hvězd. Nebude 60%

Zajímavé. Kvalitou celkového projevu a důrazem na sexuální frustraci a ponížení nezájmem milovaného, film nezapře skandinávský původ. Americká verze sázela na naprosto elitní herecké zastoupení a svým způsobem až bizarní nápad obsadit záporného hrdinu Robinem Williamsem, který ale nebyl vůbec zlým počinem. Norské drama bylo poněkud složitější a vícerozměrovější tím, že zatímco Pacinův hrdina byl charizmatický hajzlík s jedním hříchem, tak Skarsgardův detektiv rozhodně jako sympatická postava nepůsobil. Byl reálněji chladný a odměrený, se zřejmým problémem ve svojí sexualitě. 80%

Nolan, ten nikdy nezklame. Těch svejch 40-60% si vždycky udělá. V tomhle snímku musím skutečně ocenit, že místy jsem opravdu uvažoval o chvályhodných čtyřech hvězdách, za myšlenku zbabělého osobního selhání namísto obětování se lidstvu v případě doktora Manna(které jsem ovšem očekával, jako alternativu ještě před přistáním na jeho osamělou planetu.), a také se mi líbil vztah dcery starší svého otce a vůbec ono ubíhání se dvou plynutí času. Bohužel, ani toto nebylo originální, jako skoro nic na tomto filmu s výjimkou schopnosti to vše vcelku umně uplácat dohromady. Život na prstenci (Elysium), komunikace robotem(Moon, Odyssea), celkový motiv objevování azylu lidstva( Europa report... and many more), rodinné vzkazy napříč vesmírem(Cargo, Moon), posádka vyslaná záměrně pod falešnou misí(Prometheus, Cargo). Taky mě pobavilo, kterak pilot přišel na způsob využití orbitu díry a nejlepší vědci jen obdivně zatleskali, kterak mu to pálí rošťákovi. Představě onoho xxxxdimenzionálního paskvilu světa za knihovnou jsem se pak už smál nahlas, hlavně tomu, co nám pan Christopher zase sere do hlav přímo z prdele. Ono totiž nejde vysvětlit něco nevysvětlitelného, jde jen křivit a prznit postuláty kvantové fyziky, a nechat ovečky hledat vlastní teorie, které jaksi nedal dohromady ani A. Einstein, natož některý z diváků kina. Mohu pochválit herecké výkony, nicméně právě ta Nolanovská epika a závěrečný podvod na divákovi, kdy opět nedovysvětlí to co nakusuje, a to ne proto, aby byl tajemný, ale proto, že to vysvětlit nedokáže, jelikož to nejde.....mně bránila se dojmout tak, jak se to povedlo tisíckrát skromnějšímu a méně se vyřvávajícímu Moon. Nolan je dobrý iluzionista, ale divák by pořád měl zůstat realistou a uvědomit si, že Copperfield žádnou sochu svobody zmizet nenechal, stejně tak Nolan nerozsekl fyziku ve dví, jen její zákony nechal na chvilku zmizet v neviditelném oparu dojemného slzení. Spoustu jeho řemeslné práce oceňuji, protože on opravdu netočí brak, ovšem abych na základě tohoto filmu vynalézal nový vědní obor, jako to spousta zdejších fanatiků předváděla u Inception a nyní čerstvě opět, to tedy opravdu ani omylem. A ta stopáž.....60%

Není to špatný film, ale člověk by čekal vzhledem k námětu a hereckému obsazení něco méně komorního. Dále podobné téma tu již bylo mockrát a těžko popřete pocit, že zde něco prostě chybí. Škoda 60%

Velice příjemné herectví stoického přesto citlivého Donnie Yena, dokonalost jehož životní role rádi prominete, protože každej Gándhí, co je schopen vymlátit hospodu, nebo v tomto případě čajovnu či klubovnu jeho zájmového kroužku, proti přesile patnácti vožralejch debilů s noži, klacky a mačetami, přičemž se během jejich skupinového útoku stihne každému zvlášť představit, omluvit a ještě vetknout navždy v paměť pokaždé jiné životní moudro....prostě lidi bere u srdce, mě nevyjímaje. Jako životopisný film reflektující realitu se to ale brát nedá a problém jsou pak scény, kdy se o to tvůrci snaží. Tam už asiaté, jak je jejich zvykem, opět maličko přepálili tu idyličnost, jakož i význam národnostního cítění pro život jedince, zvláště je-li jedním z miliardy. Souboje mě nenudily, ale nenadchly, protože když má být film oslavou legendy Wing Chun, měl by se na něj soustředit a přestože střelný prach byl vynalezen tamtéž, proč přikrášlovat ty kopající ruce a šermující nohy létáním do povětří. Je to film o Ip Manovi, nikoliv inženýru Kašparovi, bo Tarzanovi, pánu opic, byť tady by již xenofob spojitost našel. 60%

Občas mívám sny kdy létám, jsem neporazitelný a mohu souložit s poměrně obsáhlým amsámblem něžného pohlaví. A nemusím kvůli tomu platit stovkou, snad jen tím následným probuzením. A hlavně to neseru na filmový pás v multikinech skrz 3D brejle do hlav lidem, co právě dostali pocit, že viděli "movie of my life". Haló lide...tenhle druh filmu není povinným učivem. 40%