Evander

Dva papežové jsou velmi milým a hlavně skvěle zahraným filmem, na který se moc příjemně dívá. Někdo v něm může vidět prostou konverzačku, někdo filmový klenot. Podle mě je svým způsobem pravda oboje. 83%

Toc Toc je poměrně netradiční a zajímavou komedií, takže se dá považovat minimálně za svěží vítr žánru. Dokonalá rozhodně není, ale díky své krátké stopáži má docela spád a místy mě opravdu slušně pobavila. Otravné momenty sice obsahuje též, ale je jich velmi poskromnu a dá se říci, že pohodové sledování filmu nijak zásadně neruší. Jsem přesvědčený, že z toho tématu šlo dostat i více a podle mě na to tento film alespoň zpočátku měl. 71%

S ohledem na třetí a čtvrtou sérii seriálu musím uznat, že dokument je nadmíru povedený a jsem rád, že jsem jej zhlédnul.

Čtvrtá série La casa de papel je jednoznačně nejslabší ze zatím natočených a mrzí mě, že touto sérií, kterou už jsem vlastně pouze ze zvědavosti přetrpěl, děj nekončí. Už tato série je vyloženě pouze nastavovanou kaší a nedovedu si ani představit, co ještě autoři „vyškrábnou“ do série páté, kterou bohužel též uvidím, protože chci vědět, jak příběh skončí. Pokud by takovouto „kvalitou“ seriál začal, viděl bych tři, možná čtyři díly a bylo by vymalováno. 42%

Tahle pohádka se mi upřímně jeví značně nadhodnocená. Klaus je v podstatě docela hezkou pohádkou, v závěru i milou, ale pohádek srovnatelné kvality je mrak. Animace je řemeslně hezká, ale třeba postavičky jsou vysloveně ošklivé, hodící se ke skoro až hororové první třetině, která v mých očích celou pohádku výrazně sráží. Pokud bych hodnotil pouze druhé dvě třetiny, hodnotil bych jistě plným počtem, nicméně pokud hodnotím pohádku jako celek, je to s odřenýma ušima na 4*. 72%

V hodnocení tomuto dokumentu zcela záměrně přidávám, jsouce si vědom společenské přínosnosti tohoto počinu, nicméně to tentokráte neznamená, že mé hodnocení odpovídá diváckému zážitku. Ve skutečnosti se na dokument velice nepříjemně dívá a ani jeho rozuzlení příjemný zážitek nepřinese, to spíše naopak. Navíc i samotné vědění toho, že se taková zvěrstva v hojné míře dějí a vlastně se klidně mohou odehrávat právě teď přímo v sousedství, mě bude ještě dlouho ležet v žaludku. V dokumentu zazní i odkazy na paragrafy a trestní sazby, což ve mě jen vyvolává další pocit bezmoci, protože trestní sazby jsou proklatě nízko a dokážu si živě představit, že ono předmětné dokazování zlého úmyslu nebude zrovna snadné. Dokument V Síti je tedy chvályhodným počinem, který však rozhodně nechci vidět znovu.

Princezna Mononoke je zajímavou a hezky zpracovanou pohádkou, nicméně domnívám se, že našinci musí příběh připadat strašně cizí, alespoň pro mě to tedy platí, a tak jsem se nedokázal vžít do příběhu ani se sžít s hlavními postavami, a to se nutně musí odrazit na mém hodnocení. Dílo je to jistě zajímavé a hanit ho nechci, nicméně není mým šálkem kávy. 69%

Pěst legendy je v zásadě takovou lehce nadprůměrnou oddechovkou pro fanoušky tohoto typu filmů. Ke špičce žánru v žádném případě nepatří, běžného diváka pravděpodobně nezaujme, ale fanouška určitě neurazí. Na jedno zhlédnutí proč ne. 68%

Jednotlivé díly seriálů obvykle nekomentuji, u La Casa de Papel se ale musím vyjádřit již ke druhému dílu a zároveň poprvé některý díl tohoto seriálu ohodnotit jediným dostupným slovním hodnocením. Seriál jsem měl od začátku rád pro jeho neotřelý nápad i zajímavý způsob zpracování, ale co jeho tvůrci předvádí od třetí série a ve čtvrté sérii graduje, je neuvěřitelné a naprosto šílené. Tímto dílem se z mého dříve oblíbeného seriálu stává nekoukatelná sračka. Upřímně nevím, proč zrovna toto mají tvůrci zapotřebí, ale poslední dva díly jsou takřka nekoukatelné. Přirozeně z toho viním Netflix, ale to už tak asi u mé generace chodí…

Hóóódně nápaditá politická satira. A protože mám rád Bolka a jeho Dědictví aneb Kurvahošigutntág i Arnolda, a naopak vůbec nemám rád Antona Hrabiše ani ožralého Jezevce z Vysočiny, dávám 80%.