Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Thriller

Recenzie (5 332)

plagát

Probuď se, špione (1982) 

Film staví na postupně houstnoucí atmosféře, při který se s každou přibývající minutou divák o hlavního hrdinu bojí víc a víc. Realistický, depresivní v první části i malinko nepřehledný snímek má skvělou gradaci, hudbu a výborný herecký výkony. Jestliže po filmech s 007 má člověk chuť být špionem, tak po tomhle filmu má člověk chuť být vším, jen ne špionem.

plagát

Život Claudie Cardinale (2005) (TV film) 

Claudii považuju za nejkrásnější herečku svý doby a proto jsem dokumentu, který je věnován, této hnědooké superkrásce nedokázal říct ne. Musím však konstatovat, že dokument nemá žádnou koncepci na začátku se mluví o začátcích CC a na konci rovně. Posloupnost žádná, informační hodnota minimální, většinu informací, která v dokumentu zazní už běžný fanoušek dvojitého céčka dávno zná. Vrchol amatérismu je nepředstavení lidí, který v dokumentu mluví, to sem snad ještě neviděl. Za zajímavé považuji postřehy samotné Claudie, dobové záběry a fotografie, ale to je na 50min. dlouhý dokument opravdu žalostně málo. Čekal jsem že dokument se probere její filmotékou, budou v něm mluvit její umělečtí partneři, okrajově se dotkne bulvárnějších témat, „kde, s kým a za kolik“, ale nic z toho se tady bohužel nekoná.

plagát

Díra u Hanušovic (2014) 

Zase jsem o něco "pyšnější" na to, že jsem čech a jsem součástí národa, který tvoří i lidé podobný postávám v tomto filmu. Já jsem film rozhodně nevnímal jako komedii u který bych se měl hihňat, nevnímal jsem ho ani jako nějakou tragedii, bral jsem ho jako ukázku života určitého typu lidí, kterému posloužila k filmovému vyprávění nějaká prdel u Hanušovic, ale globálně podobný lidi žijou i v Praze a všude jinde. Je to docela smutnej pohled na prázdnost životů, žádná radost, žádný emoce, prostě jen existence. Herecky je ďuzna zahraná skvěle. Největší prostor dostává ve filmu Tatiana, která mě přesvědčila, že s přirozenosti hereckýho projevu nemá nejmenší problém. Mirek Krobot si pro svůj debut nevybral úplně jednoduchej náměť, protože natočit nadžánrovou lidskou existenci českých človíčků je jak jít hlavou proti zdi. Vadil mně až příliš velký důraz na ospalou atmosféru, např záběr na krajinu trval až přílši dlouho a několikrát se ten samej záběr opakoval, ale to je asi jediná zásadnější vyčítka kterou k filmu mám.

plagát

V žiari slnka (1960) 

Nepřestává mě fascinovat ta letní nálada a pohodová atmosféra v kontrastu s temným příběhem a kriminální zápletkou. Co tady předvádí Alain je neskutečný. Občas jsem si musel připomínat scénu z lodi, abych nepovažoval Toma za pouhýho floutka v letních exteriérech, ale když si člověk uvědomí s jakou samozřejmou drzostí se Tom choval, tak ho až mrazí.

plagát

Un bonheur n'arrive jamais seul (2012) 

Mně přišlo, jako kdyby hlavní hrdinové trénovali na olympiádu, furt lítali sem a tam. Film působil pohodově, ale děsně zmatečně a zrychleně. Jediný co fungovalo byly dialogy a herecký výkony krásné Sophie (jako chlap zářím štěstím, když vidím, že Sophie se ve filmech pořád nestydí - nemá totiž už asi 30. let za co ) a pohodového Gadyho (jako filmovej fanoušek zářím štěstím, když vidím, že Gady dokáže zahrát cokoli ) .

plagát

Opilý koráb (2010) 

Snažil jsem se vnímat děj, ve kterým nikdo nemá na růžích ustláno, ale postupem času jsem se zcela odal hereckýmu umu Johna Malkoviche, protože co tam ten chlap předvádí, je neskutečný. Film je odproštěn od zbytečně vygradovaných dramatických scén a díky tomu má v sobě mnoho reálnosti a lidskosti.

plagát

Profesionáli (1966) 

Chlapi, když chtěj a maj na to, tak uměj bejt neskutečný frajeři. Užil jsem si přestřelek, hrdinství, lásek, chlápeckejch keců a samozřejmě i Claudie Cardinale i když jsem na mou hnědookou lásku musel čekat asi hodinu, tak pak stačil jedinej pohled na slavný CC a nezmoh sem se na jedinou vyčitku.

plagát

Jeden deň (2011) 

Krásný a smutný zároveň. Při jedný scéně mně vysloveně píchlo u srdce. Anne s Jimem to spolu hrozně slušelo. Málokdy nějakýmu filmovýmu páru tu lásku skutečně věřím, ale těmhle dvěma jsem jejich vzájemné city opravdu uvěřil. Během filmu jsem se několikrát přistihnul, jak i já vzpomínám na některý srdečný záležitosti z dřívějších fází mého života.

plagát

Slavnost květin (2013) 

Hrozně rád bych chtěl někde uzmout soundtrack k tomuhle filmu, protože na latinský rytmy trpím. Stejně tak trpím na dokonalý exteriéry, kvůli kterým jsem se na film díval, protože jak se řekne Kuba, odkládám od okna dalekohled na šmírování sousedky a cupitám před obrazovku. Se samotným příběhem to sice není až taková raketa jako s hudbou nebo s exteriéry, v některých místech mně to přišlo vysloveně pitomoučký, ale zase že bych chtěl dát filmu držkovou za krádež mého času to taky ne. Dvě naprosto odlišný povahy na cestě za nějakým cílem se vzájemně začínají sbližovat, zažívají příjemné i nepříjemné, je to už hodně opálený téma, ale pořád má v sobě něco člověčího co se mně líbí. Byť starší sestra se chovala vysloveně jak fialová kráva z Alp a dost mě svým chováním srala. Film není žádná velká psychologie,drama, komedie či romantika, ale svým tempem a atmosférou se perfektně hodí do prostředí ve kterým se odehrává.

plagát

Múmia (1999) 

Po tomhle dobrodružňáku jsem neměl takový ty stavy, kdy mě můj život připadá děsně fádní, šedivej a neměl jsem ani sto chutí vzít batoh a jít někam do džungle zažít, prožít, poznat, protože na tohle je Mumie až příliš pohádková a digitální. Na druhou stranu je to poměrně zábavná podívaná, hlavně v podání Brendana. Překrásná Rachel dělala mejm očím moc dobře a akční tempo by se určitě chytilo na jednom závodním okruhu.