realista

Když to nejde příběhem, tak to půjde zpracováním. Přesně tak, pátý díl Pirátů z Karibiku stál kolem 350 melounů dolarů, takže je na něm vidět, že se nešetřilo a byla to skutečně pastva pro mé oči. Je pravda, že se snaží vrátit ke starým a dobrý kořenům, ale není to prostě ono. Jack nedostal tolik prostoru, aby vynikl a ostatních postav bylo hodně. Nenudilo, ale ani nenadchlo. Viděno ve 3D, které doporučuji.

Nakonec i já jsem musel dát Na mléčné dráze šanci, jelikož i pro mě je mléko základem každého rána pro mé bolavé tělo. Dobře, tak budu mluvit na rovinu – mléko nepiju a na film jsem zašel kvůli bohyni Monice Bellucci. Přesně, nebylo to kvůli režisérovi a ani příběhu. Když už jsem ale v tom kině seděl a odmyslím si Monicu, kterou stále před sebou živě vidím, nechytlo mě to. Občas se to snažilo o nějaký vtípek, který sice rozesmál diváka vedle mě, ale u mě se to nepodařilo. Hrůzy války byly vyobrazeny dobře, proto nedávám odpad. Pokud ale chcete jít do kina s milovníkem zvířátek, na to rovnou zapomeňte. Proč? Tak přeci jen běžte a uvidíte ...

Počkat! To nebyl Hledá se Nemo? A já ho celou dobu hledal v oceánu. Když jsem ho nenašel, tak jsem si myslel, že mám hledat Dory. Možná to bylo špatně nasazenou čočkou, ale mě z té animace slzely oči, hrůza a děs. Ale poselství je jasné (proto ta jedna hvězda), neničit moře a oceány! Proto namísto házení odpadků do řek, moří a oceánu je raději vyhazuji do lesů a polí. Ó, Bože, jak já jsem se nudil a kdybych měl děti, ty by se určitě nudily se mnou.

Sakra! Však já jsem proti modernizaci! A toto bylo strašně přehnané a zběsilé a rychlé (jen tam chyběl Dom). Budiž, moderní háb Artušovi na steroidech sluší (Ha! Teď jsem na to kápnul. Proto vytáhl meč, jede totiž na steroidech.) a dokáže zabavit. Bylo to ale tak dlouhé, že jsem snědl všechen popkorn, vypil všechnu limonádu a to on teprve vytáhl meč ze šutru! Proč se mi to jen líbilo? Mělo to koule (Ne, nemyslím ty, kterými obrovští sloni bourali hradby!) a mělo to šmrnc. Vlastně to byla úplná blbost – neměl bych přehodnotit hodnocení? A příště nechci slony, ale nosorožce, ti se do boje hodí víc přeci, to ví každý...

Byla jednou jedna nestvůrka, která měla zálibu v požírání lidí, a v minulosti jsme se jí moc báli. Fascinovala nás, ohromovala nás a strašila nás. S ní před kamerou běhala mladičká Sigourney Weaver, na kterou byla krása hledět a po té nás navštěvovala v našich romantických snech. Avšak od té doby šlo vše do kopru, jelikož je jiná doba, jiné tváře a jiné možnosti. A tyto možnosti zabili tak známého Vetřelce, že dneska už jsou další filmy s tímto názvem jen odpady filmového průmyslu. To je ale škoda. To abych vyhodil můj oblíbený hrníček s tímto vesmírným zvířátkem. Budiž ti zem lehká!