angeline

Teta Diane to rozjela ve velkém stylu. Dokument je smutným dokladem uzavřeného života Diane, která byla navenek dokonalou a pečlivou matkou, ale jak se ve skutečnosti cítila, to nejspíš nikdo nevěděl. Kdyby v autě seděla sama a napálila to do stromu, tak by bylo otázek mnohem méně. Ale proč zrovna tehdy, proč zrovna ten den a proč zrovna s pěti dětmi, zůstává nezodpovězená. Manžel neví, popře, zapře a neřekne, i kdyby snad něco věděl, nebo tušil. Kombinace extrémního popření situace a zřejmé neznalosti života vlastní ženy z něj dělá partnera par excellence. Rozumějte, on přece nikdy nechtěl děti!

Autoři neví, jestli točí strašidelnou báchorku, nebo dokument. Výsledek nefunguje, otravně se vleče a výpovědní hodnota je diskutabilní. Příběhu a zúčastněným autoři škodí démonizací faktů a nepodloženými tvrzeními, kterými suplují nedostatek důkazů. Někde je tam schovaný příběh o vraždách postižených dětí a možné spojitosti se zrušeným ústavem pro duševně choré podložený metaforou Staten Islandu jako odkladiště odpadu všeho druhu. Místo toho honíme bubáky a chodíme křovím. Pevně doufám, že tahle dvojice už nic "dokumentárního" nenatočí, protože být jednou z obětí, tak na ně vyskočím ze tmy a utluču je kamerou.