Adasin

Fantastická superhrdinská týmovka a vůbec jeden z nejlepších komiksových filmů, co jsem kdy viděla. Na Avengers jsem se hodně těšila už od doby, co jsem viděla prvního Iron Mana, a pak, když přišel první trailer... nedokážu spočítat, kolikrát jsem viděla všechny trailery a Tv spoty - tehdy ještě nic z děje nevyzrazovaly, aspoň mě to tak nepřišlo, neměla jsem pocit, že bych byla jsem ochuzena o zážitek z filmu. Vidět Avengers v kině byl fantastický zážitek, hlavně při třetí projekci - ještě si pamatuji to šílenství, když byl asi největší sál v Cinestaru na Andělu zaplněn do posledního místa (tehdy ještě hodně populární 3D za stovku, no nekupte to - mimochodem povedené 3D, zřejmě jsem natrefila na dobrou projekci). A sledování tohohle filmu je pro mě takový malý zážitek pořád, ať už třeba s titulkami na DVD nebo s dabingem v televizi (ano i v televizi s dabingem, mám ráda obě verze a ten dabing považuji za dobrý, slyšela jsem daleko horší dabingy). Možné SPOILERY: Film je nabušený od začátku, kdy Loki v podání skvělého Toma Hiddlestona přijde na scénu a zdemoluje celou základnu. Tempo nastavené v této scéně udrží až do konce, ať už v akčních nebo klidných (=dialogových) scénách, a to přitom dialogové scény jsou v poměru s akčními tak (odhadem) půl na půl, a v polovině filmu je i nejdelší část, kdy spolu jednotlivé postavy "jenom" mluví. V čem je tedy to tajemství, že během těch scén, kdy se nebojuje, to není nuda? Pravdou je, že film staví na postavách a prací s nimi, a ne na těch akčních scénách, ty jsou vlastně jenom jako doplnění, které do příběhu přidává tu epičnost. V Avengers jsou geniálně napsané postavy, geniální dialogy, který mezi nimi probíhají a geniální chemie, kterou mezi sebou mají. Lze se jen domnívat, nakolik je to podíl napsání charakterů jako takových a nakolik je to podíl výběru herců a jejich spolupráci. U každé z postav to bude asi trochu jinak. Třeba u Iron Mana je to obojí - geniálně napsaný charakter v kombinaci s Downeyho projevem, který mi učaroval již v prvních dvou Iron Manech. Steve Rogers mě už jako charakter napoprvé tolik neohromil, ale tady je v kontrastu s Iron Manem, a hned je to jiná, i ten Chris Evans tak víc vynikne. Thor mi z té hlavní trojice vychází jako nejmíň výrazný, ale i jemu prospívá prostředí odlišné od jeho sólovky. Black Widow byla super už v druhém Iron Manovi a je i tady, i když je na úkor mocnějších hrdinů upozaděna. Potěšily ovšem informace o její minulosti. Vlastně od Avengers mě postava Black Widow začala velmi zajímat. Hawkeye je bohužel výrazný ještě míň než Thor, a mám takový pocit, že scénáristé ho nechali Lokim ovládnout především proto, že by v té konfrontaci uprostřed filmu nebyl co k čemu. Chytrý tah, zároveň škoda v tom smyslu, že z Hawkeye se v dalších filmech stane postava velmi zajímavá. Největším překvapením byl ovšem Hulk. Výměna Ruffala za Nortona bylo asi to nejlepší, co se postavě mohlo stát. Ruffalo je o hodně sympatičtější a jeho chemie s ostatními herci (především s Downeym) je úžasná. I nový design Hulka se povedl, nepůsobí už tak divně jako v předešlých filmech (i mimo MCU) a i proměněný Hulk je Ruffalovi podobný. Co se týče postav mimo hlavní tým, tak nikdo nechyběl ani nepřebýval, všichni byli na plátně/obrazovce tak akorát. Přiznám se, že Coulsonovu smrt jsem obrečela, tu postavu jsem si nesmírně oblíbila už od prvního Iron Mana. Jeho smrt je ve filmu natolik působivým okamžikem, že ji nedokázalo znehodnotit ani Coulsonovo oživení v Agentech S.H.I.E.L.D.u. ----- Interakce všech těhle postav a jejich rozhodnutí ženou děj kupředu, a když se dají nakonec dohromady, přichází vrchol filmu, extáze. A ta extáze je právě umocněna akcí za bílého dne (za to pochvala, že se nesnažili ušetřit na tricích zasazením finále do noci). ---------- Samozřejmě nesmím zapomenout na potitulkové scény (představení Thanose, Shawarma ;-D). Avengers jsou pro mě zkrátka dokonalým filmem, který funguje ve všech směrech - má skvěle napsané postavy, hodně dobrý příběh, výbornou řádně našlapanou akci, dokonale padnoucí soundtrack - od Silvestriho zatím můj nejoblíbenější - a jako bonus nezapomenutelné hlášky ("Za dva dny zabil 80 lidí." "Je adoptovaný.") A jak mám potvrzeno od spousty lidí, z nichž mnozí podobné filmy nesledují, Avengers jsou také filmem, který dokáže bavit i komiksů či předešlých filmů neznalého diváka. Joss Whedon nejen mně splnil jeden velký sen. Zcela zasloužený finanční úspěch. 10/10

Začátek byl skvělý, postavám se nedá nic vytknout a ve filmu se našlo hodně zajímavých momentů, avšak film v půlce ztrácí dech a finále mě zklamalo, což je po výborné jedničce škoda. 7/10

Bylo to fajn. Potěší návrat starých známých a to, že noví hrdinové dokážou zaujmout. Akorát akce by mohlo být víc a film chvílemi ztrácel tempo. 7/10

Vizuální efekty jsou hodně fajn, hlavně sídlo sboru Green Lantern. I na akci se docela dobře dívalo a film mi poměrně rychle utekl. Všechno ostatní je ale špatně, zvlášť scény odehrávající se na Zemi. 4/10

I přes na blockbuster střídmou stopáž jsem se hodně nudila a čekala, až to konečně skončí. Dialogy o ničem, herecké výkony podprůměrné, akce nezaujme a s vizuálem jako by si nikdo těžkou hlavu nedělal. Škoda zabitého potenciálu, tenhle tým by si zasloužil pořádný film. 2/10

Nejsem kdovíjaká fanynka českých filmů, ale tuhle komedii můžu vidět kdykoliv znova, a to hlavně díky dobře napsaným a zahraným postavám a legendárním hláškám. 9/10

Tady musím ocenit hlavně vizuální efekty a výkon Neila Sethiho. Přestože nejsem cílovka, film mě příjemně bavil až do konce. 8/10

Za mě nejlepší X-Meni, a film, který pro mě znamená opravdu hodně. Nejenže mi představil režiséra Matthewa Vaughna, výborné herce Jamese McAvoye, Michaela Fassbendera a zajímavého skladatele Henryho Jackmana - všichni jsou stále mými oblíbenými tvůrci, ale hlavně je to film, který se mi dostal pod kůži tak, že jsem byla ochotná sledovat jej i ve velmi nuzných podmínkách (třeba na miniaturní obrazovce starého mobilu od Samsungu... prostě jsem tyhle X-Meny musela vidět znova). Tím spíš nikdy nepřestanu litovat, že jsem na X-Men: První třída nešla do kina, protože kdybych se k tomu tehdy donutila (já na ten plakát zírala na Zličíně v Cinema City!), tak bych šla nejméně pětkrát. Proč mě tenhle film tak pohltil? Samozřejmě je tu skvělá akce skvěle využívající schopností všech mutantů, snad nikdo nepřišel zkrátka - i když se třeba na plátně moc neohřál, i jeho schopnost měla v ději filmu své opodstatnění. I speciální triky se povedly (až na Azazelův ocas absentující v jedné scéně, ale to jsem ochotná odpustit). Zejména ti, co nadávají na přeplácané CGI, by zde měli ocenit bohaté využití prostetik a praktických efektů. CGI vůbec je tu přehledné, nikdy není znát, že by do filmu něco "nepatřilo." Tohle má ale hodně filmů. Ne, to, proč jsem tímhle filmem byla jeden čas posedlá, jsou postavy a příběh - příběh dvou přátel na pozadí Kubánské krize (úžasný retro feeling). K vyhrocené situaci se nakonec každý z přátel postaví jinak (ne to není spoiler, přecejenom to, že se rozejdou víme už dávno). Největším potěšením je pro mě ovšem sledovat, jak se setkali, a jak se jejich vztah vyvíjel. Nemalý podíl na tom jistě má i perfektní casting, kdy oba hlavní představitelé jsou takoví borci, že pak válcují všechny ostatní ještě ve třech dalších filmech, a i svoje předchůdce z filmů předchozích. Tady to naštěstí není, že by ostatní byli úplně mimo. Naopak, casting je vyšperkovaný i pro nejmenší role (fandy jistě potěší např. Michael Ironside). Speciální pochvalu si ode mě zaslouží Jennifer Lawrence, protože zde se jedná o její doposavaď nejlepší výkon, kdy nepřehrává a jako nerozhodná postava funguje skvěle. I její vzhled se povedl, oceňuji, že Vaughn držel vzhledu ze Singeorvých filmů (zvláštní, že sám Singer se v dalších dílech toho vzhledu nedržel a Mystique s každým filmem víc a víc bledla, podobně to bylo s Beastem). Film dobře pracuje i s otázkou, jak by to vypadalo, kdyby na Zemi existovali mutanti. To samozřejmě šlo už Singerovi, ale Vaughn okolo vystavěl ještě lepší příběh a ještě lepší herce a i díky fyzickému kontaktu (všimněte si, že v Singerových původních filmech se Magneto s Profesorem sotva dotknou) jsou zde emoce intenzivnější. Můj prožitek z filmu ještě umocnilo několik drobností: skvěle napsaný motiv pomsty a ztráty rodičů, Beastova linie nebo nejlepší vizualizace Charlesových schopností. Nejlepší soundtrack, jaký Henry Jackman dosud vytvořil, je tak už jen třešničkou na lahodném dortu. P.S.: Wolverinovo cameo je jedno z nejlepších ve filmech vůbec. 10/10