Marze

Na mnoha místech v dokumentu jsem byl a doplnil jsem si informace. Příjemný dokument.

Taková příjemná oddechovka s příjemnými Poláky.

Je to podobný formát než třeba seriál Putování za vínem. Shlédl jsem všechny tři díly je to příjemné cestování s komentářem z gauče. duchovní vyprahlá pouštní studená země. Nedohledné dálavy fascinují. v Čechách na rozdíl od Evropy jsou čajovny takové klubovny mladých lidí.

Je to úsměvné, ale nyní v koronavirové karanténě víme svoje. S obrovským nárůstem lidské populace, stále větším kontaktem lidí s divokými zvířaty kácením pralesů a rozšiřování farem, většímu kontaktu zvířat mezi sebou ve velkochovech, neúčinnost antibiotik ,relativní snadnost vyrobit kopii viru v bakteriologické válce (od 300 tisíc do 5 milionů dolarů což není pro střední firmu problém)dolarů apod. je největší šance, že nás sejme zmutovaný vir a tihle lidé už nevypadají tak šíleně.do toho hordy klimatických uprchlíků či války o jídlo a vodu...

Do Rakouska jezdím prakticky každý rok. V dokumentu je mnoho pěkných leteckých záběrů a nadúroda zvířat. Na Neziderské jezero je krásný výhled z rozhledny nad maďarskou Šoproní, pod níž se pořádá každý rok slavný hudební festival Volt, který je letos kvůli pandemii zrušen. Je zvláštní jako jsou nyní pusté skály považovány za něco estetická hezkého. Se změnou klimatu opravdu budou moci v Rakousku pěstovat banány. Zachycení vývoje kukačky v prvním dílu se mi líbilo. Vrcholem druhého dílu jsou pro mě záběry introdukovaného rysa.

V Makedonské poušti o vztahu dvou důchodkyň matky s zřejmě neprovdanou dcerou a o rodince medařů s nepříliš harmonickými vztahy. V závěru až týrání zvířat. Pusté prostory jsou velkolepé,ale o postavám jsem se musel informace spíše domýšlet. A až zhmotnělá nuda venkovského života. Kamera proniká přirozeně do životů jako ze skanzenu. Dcera se kromě matky stará o divoké včely. Med prodávají ve Skopje. Za peníze koupí barvu na vlasy na zkrášlení, přestože žíjí samotně jen s psem a kočkou. Rodinka, která jim vpadne do života působí bizarně, jsou skutečná hrozba planety. Začnou dělat stejné podnikání s medem, ale bez pravidel. Tím začne být film vtipný.

Je to velmi přitažlivě natočeno. Shlédl jsem to po dokumentu o Whitney Houston, jenž se jako slavná zamilovala do černošského lůzra, před nímž jí její matka varovala a který jí zničil, o Lady Gaga, kterou opustil podivný manžel a ona nebyla dlouho schopná v depresi nic dělat a dokumentu o Amy Whinehouse, která byla závislá na manželovi londýnském povaleči, který ji naučil brát drogy a zničil . Takže si říkám, ty ženy to mají těžké, když se zamilují do psychopatů.

Úplné nakažlivé nadšení.

Znám tam hlavně Albeř a Slavonice , na kole rakouskou část, takže pro mě příjemná komentovaná prohlídka. Vávra postupně navštívil Starou radnici od Kotěry. Ledererovu vilu, park ve Skrýchově, restaurace Rudolfov, obytná kaple sv.Anny v Klenové, viladomy u Nové Bystřice, zámek Český Rudolec, pevnosti ŘOPíky, v Maříži parafráze stodoly. Ve Slavonicích eklektickou školu, radnici, malometrážní byty, Fárův dům a hotel Besídka.

Je to něco jiného vidět to neštěstí přímo takto , než v novinách a časopisech. Klíčovými místy nákazy těchto virů jsou místa, kde končí divoká příroda, přesunuli se sem lidé a kvůli špatnému zásobování loví v divočině.Například poblíž žijí netopýři, kteří virus přenesou na prasata. Kvůli deforestifikaci v celé Africe a novým farmám se divoká zvířata dostávají do kontaktu s více lidmi. V průmyslovém zemědělství mají zvířata větší vzájemný kontakt. Viry tak mají příležitost se zkombinovat do podoby nebezpečné pro člověka. To je případ současné pandemie koronaviru. Dříve epidemie a hladomory udržovaly africké obyvatelstvo v západní Africe na přijatelné úrovni. Za třicet let se počet obyvatel v Africe zmnohonásobil. Před 70 lety měla 80 milionů obyvatel, nyní toto množství má jen třeba samotná Nigérie. Cestovatelé se po deseti letech vrátí na přírodní místa a říkají, že nenávratně zmizely. Do 2050 se má počet obyvatel Afriky zase zdvojnásobit což je v současných změnách klimatu katastrofální. Budou chtít stejnou životní úroveň jako my což planeta neunese. Afričané nyní trpí vysychání řek, podzemních vod, větrnou erozí přepásáním půdy a nedostatkem srážek, protože si populačním boomem vykácely lesy. Evropané také trpí virem. Virem malé porodnosti , takže se Afričané vděčně ženou k nám a postupně nás nahrazují.