Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Krátkometrážny

Recenzie (81)

plagát

96 hodín (2008) 

Skvělý Neeson, úžasné akční scény a boží režie zaobalená do banální zápletky. Není ale v případě akčního filmu méně někdy více?

plagát

Americké Psycho (2000) 

Kvůli špatně načrtnuté psychologii hlavní postavy se tak jedná pouze o šokující krimi bez přesahu. Absence onoho psychologického vývoje taky často vede k pocitům "Proč se tohle proboha právě děje", což dramatu příliš nepomáhá. Christian Bale sice herecky ztvárnil psychopata dokonale, nicméně jeho počínání mě skrz film ani chvíli nezajímalo.

plagát

Dabing Street (2018) (seriál) 

Na tenhle seriál budu vzpomínat rozhodně v dobrém, i když je to od poloviny často absurdní a nepříjemné ke sledování. Ale těch geniálních prvních pár epizod, několik dalších světlých momentů a konec prostě nepopřu.

plagát

Looper: Nájomný zabijak (2012) 

Nejlepší film Riana Johnsona. Brilantní kombinace Blade Runnera, Počátku a 12 opic, které kazí jinak dokonalý dojem pouze slabší půlhodina uprostřed, ze které se vytratila dynamika a drive zbytku filmu.

plagát

Spolok mŕtvych básnikov (1989) 

Možná je to z velké části postavené na charismatu Robina Williamse, možná byla první půlka filmu trochu slabší, ale za tu poslední půlhodinu a tu myšlenku tomu prostě musím dát nejvyšší hodnocení.

plagát

Riverdale (2017) (seriál) 

Většinu času se v seriálu nic neděje, jen intra epizod často stačí zabrat polovinu epizody, zápletky jsou dementní, postavy se chovají naprosto iracionálně a nedochází u nich k žádnému vývoji, vtipy (když zrovna jsou) nejsou vtipné. Pak když po dlouhém čekání dojde na plot twist, tvůrci jich tam radši hodí rovnou několik přes sebe, aby to tak hezky vůbec nedávalo smysl. Totálně nekonzistentní vyprávění ale není jediný problém. Herci jsou sice možná strašně krásní, nicméně buď přehrávají nebo dávají naprosto okatě najevo, že herecký výstup vůbec neovládají. Celý seriál je výpravně tak strašně kýčovitý a jeho zasazení tomu vůbec nepomáhá, takže mi bylo téměř na zvracení pokaždé, když prostě musí nutně v každé scéně být přepálená světla a co nejvíc barev, i když k sobě vůbec neladí. Hudebně se o tom nedá moc diskutovat, protože soundtrack je nevýrazný a když tam zrovna sem tam proběhne nějaká pořádná vypalovačka, tak se samo sebou vůbec nehodí k dané situaci a je jako pěst na oko. Ve finále je to jeden z nejhorších a nejlacinějších seriálů, co jsem kdy viděl, a to tvrdím s klidnou duší už po nedokoukané druhé sérii, protože kdybych se masochisticky rozhodl dokoukat i tu, pravděpodobně bych se ve všech těch vyblitých barvách a nekonečných klišé utopil. Kdyby se ten seriál aspoň nebral tak strašně vážně, možná by to bylo i místy koukatelné. Takhle se mi ale chtělo většinu sledování prostě jen pomalu umřít.

plagát

Mank (2020) 

Zklamaný jsem, nebudu lhát. Ani ne tak samotným filmem, ale spíš tím, že je pod film s tak slabým námětem a příběhem schopen se podepsat někdo jako Fincher, od kterého jsme vždy mohli sledovat ty nejsilnější a nejopojnější příběhy. Je pravda, že režijně na tom asi nešlo udělat nic lépe - myslím si, že tentokrát by Fincher toho Oscara za režii opravdu dostat mohl, přestože to má daleko od toho, aby z toho byl jeho magnum opus. Naprosto dokonalá forma a dokonalé navození dobové atmosféry se rozhodně filmu upřít nedá, stejně jako skvělá kamera a hudba. Můj problém se dostává na scénu až tehdy, když přijde na samotné vyprávění. Mank doslova překypuje vedlejšími postavami, které se často tváří, že ještě budou pro úplný dojem z filmu naprosto důležité, nicméně jejich potenciál skončí jen na papíře. Příběh je velmi jednoduchý, nicméně scénář se ho snaží zkomplikovat vytvořením dvou dějových linií a jejich pravidelným střídáním. Problém je, že v ani jedné z linií nesympatizujete s žádnou postavou a když byste obě tyto linie vzali každou zvlášť, dojde vám, že v ani jedné z nich se vlastně nic nestane. Fincher je známý pro svou schopnost vytvořit ve filmech režijní přesah hlavně v depresivní atmosféře a vyvolání napětí v divákovi. Nic takového se vám ale v Mankovi nedostane, jelikož postavy mluví a mluví a mluví, pak se najednou objeví nějaké nové postavy, všichni zase mluví a zase mluví, když tu náhle prostě konec. Možná stačilo lépe vykreslovat vedlejší postavy a vykašlat se na snažení se o poutavé vyprávění. Nebo naopak, pokusit se odvyprávět jednoduchý příběh zajímavějším způsobem a vedlejší postavy vyřadit. Opravdu nevím, co by to zlepšilo, jediné, co je mi jasné, je to, že po skončení tohoto filmu mi došlo, že mi vlastně nepředal nic. Žádný zážitek, napětí, emoce, prostě nic.

plagát

Chůva na zabití (2017) 

Totálně nefunkční kombinace dvou žánrů, přičemž film nevyniká ani v jednom z nich. Reference na jiné filmy jsou většinou na špatném místě, zbylé vtipy jsou jen trapné. Není se tu vlastně ani čeho bát. Všechny postavy jednají naprosto mimo mísu, říkají dialogy, které by snad ani nikdo v reálu říct nedovedl, a všechny důležité události postrádají smysl. We Are The Champions ve finále už jen završí tu bolest.

plagát

Revenant Zmŕtvychvstanie (2015) 

Poutavost Revenanta spočívá hlavně v kameře, Leonardovi, Hardym a prvních 50 minutách filmu, protože jedině tam dojde k napínavým nebo zápletku či charaktery rozvíjejícím scénám. Zbytek je nafouknutá umělecká bublina složená ze sekvencí 'Leo běží', střih na krajinu, 'Leo spí', střih na krajinu, 'Leo se setká s postavou, kterou 10 minut nato opustí a pro příběh neměla vůbec význam', 'Leo utíká', 'Leo spí'. O tomhle by film neměl být. Nemůžu se dvě a půl hodiny jen podivovat nad úžasným vizuálem a tak invenční prací s kamerou, ale nelámat si hlavu s neexistující pointou.

plagát

Mandalorián (2019) (seriál) 

Za poslední dekádu rozhodně to nejlepší, co z univerza Star Wars vzešlo. I přesto ale zamrzí některé slabší epizody (díl 3. - Určitě má postava téměř bez charakteru a empatie obrovskou motivaci vystřílet všechny stormtroopery ve městě, aby zachránil malého Yodu?; díl 4. - Vážně se banda zemědělských osadníků během pár dní zvládne naučit bojovat tak, aby porazili desítky vojáků a jednoho obrovského droida?) a některé hodně klišé momenty. Přesto jsem se ale úžasně bavil a užíval si, jak ve westernovém pojetí zvládají režiséři tohoto seriálu pracovat se světem Hvězdných válek. Skvělá kamera a vizuál celkově, boží hudba (Göransson tomu dává úplně jiné grády, než Williams původním Star Wars, hudba je víc elektronická a místy až hodně ambientní, ale zní to geniálně), skvělí herci, zajímavé zápletky a vedlejší postavy, a samozřejmě malý Yoda, na kterého se prostě nejde vynadívat. Kolem a kolem skvělá a rozhodně velmi užitá zábava, ovšem nic převratného.