Romadoor

Motivace jendání hlavní postavy mi nepřišla úplně pochopitelná, ale co čekat ve filmu plném cestování časem. Skvělá mi přišla ta bezprostřednost situací vzhledem k tomu, že se to celé odehrávalo v dost krátkém časovém úseku a na malém prostoru. Moc příjemné překvapení.

Klasická dada burleska plná postaviček s jakými se denně setkává každý z nás..."...a víš proč neměl nohy? Protože mu je amputovali! A víš proč mu je amputovali.......?". Dobrou noc.

"He shot Cox." - "Hmm good, it´s great!"

Uznávám, že film mi začal dávat jasný smysl až po přečtení předlohy, ale ani předtím jsem ho nebral za snůšku extravagantních představ. Nemá moc smysl velebit za ujetost filmu T.Gilliama, protože film je absolutní přepis autobiografického románu, který si (asi ne zcela shodně, protože paměť v podobných stavech nepracuje zcela obvykle) autor prožil (a určitě dost užil). Je nesmysl tvrdit, že J.Depp neví co hraje, protože vystupuje přesně tak jako jeho knižní předloha Raoul Duke alias H.S.Thompson. A stejně tak samojský právník Dr. Gonzo. Příběh potom není o tom "jak jedou dvě sjetý fetky sejmout nějakýho vidláka do Las Vegas" (kterážto představa vyplyne z jedný věty v prvních 5-ti minutách filmu a potom se s ní člověk dvě hodiny nepotká....) jak píše jeden z recenzentů, ale o tom jak člověk, který prožil představu, že jeho generace změní ruku v ruce svět na ráj a po 5-ti letech o ní přišel, cynicky a zklamaně do dna užívá to co mu z té představy zbylo - hromady drog, včetně chlastu. A to vše v Las Vegas, kde je za držení trávy 20 let na tvrdo a lidi jsou zatýkaný za dlouhý vlasy a kde se s hromadou (byť nekrytých) šeků dá podniknout a smazat cokkoliv - třeba zdemolovat 2 apartmá v luxusních hotelech, z toho jedno v rámci hotelu plnýho státních prokurátorů na konferenci o drogách, 2 luxusní kabriolety, ponížit a zesměšnit hromadu lidí...a potom odletět někam úplně jinam. V podstatě dost melancholický film.....

Vzpomínám si na to vcelku matně, ale vím, že to byla fakt síla - často to diváka zaskočilo takovou nenadálou stupiditou, že se nestačil divit - a za to si to * určitě zaslouží. (+ za tu scénu kdy asi Dagmar Ďásková (super jméno) prostě z ničeho nic a bezdůvodně vyvalí své bujné poprsí a tancuje.....)

Čím to, že dokáže obyčejná kriminálka být tak přesvědčivá a hluboká? Docela bych chtěl pro porovnání vidět dnes natočenou scénu s omdlením při pohledu na péřák - věřím, že bych si smíchem zase trochu prodloužil pobyt v tomhle slzavém údolí.

"Dragounský rajtky!!!"

Vzhledem k posledním českým pohádkovým výtvorům na mě tohle nepůsobilo vůbec špatně. Máme doma kočku, takže představa válících se a žeroucích koček, sledujících průběh jimi řízené akce mi není vzdálená...A P.Rychlý mi přišel ve své roli dostatečně kluzký a plytký. Mě se to líbilo...

Myslím, že hlavním problémem českých pohádek vznikajících v poslední době je zpatlaný, blivajzní a jako cedník děrovatý scénář v kombibaci s měnícím se poměrem dobrých a přinejmenším nedobrých herců. Celek potom působí dost nevěrohodně když vedle sebe vidíte skvělého Kolodějě (Koubka), ministra, Lucifera a jeho zástupce nebo zmaštěné čerty a podivně působícího hlavního hrdinu nebo krále....stačilo by (relativně) velmi málo, aby se mohla pohádka zařadit mezi české klasiky. V téhle podobě zůstává před branami.

Po úvodní písničce, scéně v hospodě, která vyvolávala nepříjmenou předzvěst hromadného znásilnění a představení unaveného krále, který ví, že podhradí je plné agresivních tupců (členů jeho armády), jsem očekával epický a temný pohádkový příběh v nádherných exteriérech. Těch se mi vrchovatě dostalo a ještě mě překvapil moc hezký drak a princ, který vypadal jak brankář Petr Kouba když začínal....tyto klady však byly bohužel doplněny nepříliš nápaditým až blivajzovitým příběhem, který korunovalo přízvisko hlavního hrdiny - Plovák (nebo Plivák?).