Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Horor
  • Animovaný
  • Komédia
  • Dráma
  • Dobrodružný

Recenzie (25)

plagát

Klub sráčov (2000) 

Tak nechutný film s tak nechutnými postavami snad nikdo vymyslet nemohl, ale když jsem viděla tenhle film, tak už vím, že někdo to vymyslet musel. Je to přihlouplý film a hlavních postav vám spíš je líto, než aby se staly vašimi oblíbenými. On totiž Kevin a Perry nezískají ani moc sympatií ve filmu natož, aby si je získali od vás. Klub sráčů je hodně debilně vtipný film , ne vtipný...Doporučuju se na to podívat, jen v případě, že se nemáte chuť dívat na chytré filmy. A dávala bych si pozor, mám pocit, že tento film výraz ubývá na inteligenci.

plagát

Sinister (2012) 

Byla jsem velmi překvapena tímto snímkem, už dlouho jsem se při sledování hororu nebála, ale Baghoolův "obličej" je teda vážně něco. Zpočátku se sice načekáte, než se bude něco dít, ale pořád máte kdeco, co vás u toho drží a to je to, že chcete vlastně vědět, jak to dopadne a taky se případ postupně a pomalu řeší, to diváky drží s napínavostí na židli. A horor, co se točí kolem dětí většinou stojí za to u nich vydržet až do samého konce. Vydržte až dokonce a uvidíte pointu a krásný dětský krvavý závěr. Jestli máte slabé srdce, tak bych doporučila se na to nedívat a nedívat se hlavně sám.

plagát

Harry Potter a Dary smrti - 2. (2011) 

Všechny díly Harryho Pottera jsou úžasně natočené se skvělými efekty, ale nejvíc je to poznat až na posledních dvou dílech. Přímo úžasná je velmi pochmurná atmosféra a všechno to tajemno kolem od kterého se nemůžete odtrhnout, i kdyby se vám chtělo jít na záchod. Tady si prostě nemůžete nechat ujít jediný moment, jinak přijdete o všechno. Byl to zatím poslední fantasy film, který mi přišel tak dokonale zpracovaný.

plagát

Občiansky preukaz (2010) 

Skvělá česká komedie s výborným obsazením. Ti starší si mohli připomenout své mladé postrevoluční časy a my mladší jsme mohli vidět, jak to bylo úžasné mít něco pro co jste mohli žít, i když vám to vláda zakázala nebo vás poslali na vojnu. Byl také promíchán spousty rozdílnými emočními situacemi, smutek, štěstí, ale i zklamání. A vylíčení prožitků hlavního hrdiny neměly chybu.

plagát

Divergencia (2014) 

Už i knižní předloha nebyla nijak velká sláva, takže jsem toto neočekávala ani od filmu. A mé největší obavy se potvrdily, prosím potlesk. Jako jedinou zajímavou části shledávám simulace. Občas mi taky připadá, že z některých těch scén by diváci mohli chytnou cukrovku. A taky všechny ty romantické žvásty okolo jsou jako by dialogy napsala moje třináctiletá sestřenka. Je to místy jako Twilight sci-fi verze bez vlkodlaků a upírů. A také vysvětlení ohledně toho proč vlastně byla nějaká válka díky, které jsou rozděleni do těch sekt bylo velice mlhavé (to se nedočtete ani v knížce). A větší blbost, než rozdělit lidi podle barev oblečení jsem neviděla, tak primitivní věc...