Recenzie (522)
Mamma Mia! (2008)
Od filmu, který režíroval ženská, navíc se zřejmým hudebním nevkusem a má to být muzikál, nelze očekávat nic než to nejhorší. Naštěstí výsledek mému očekávání úplně neodpovídá i když všechno probíhá i vypadá přesně tak hrozně, jak jsem si to představoval. Na řeckém ostrůvku (kýčovitém) se během expozice sejde stejný počet mužskýchi ženských postav, aby byla nějaká zápletka. Tito lidé se pak v duchu jározimmermanovských dějových twistů ála Vichr z hor ("Nejsem tvůj otec, jsem tvůj syn." - asi takhle) různě během zbývajících 90min spáří (rozuměj utvoří páry, většinou pohlavně heterogenní). V postupu děje stále častěji prokládají své mnohdy hysterické výstupy stále horšími "peckami" od bABBY (přičemž geografický původ téhle skupiny zřejmě vděčí filmu za 1 ze svých 2 hereckých pilířů, jinak si nedovedu předsatvit jiný důvod účasti Stellana Skarsgaarda, který musel při natáčení trpět jak pes a "rozveselovat se" vzpomínkami na spolupráci s Larsem). Největší hity si tvůrci vyplácají hned v první půlhodince (a Dancing Queen má skutečně party banger náboj i v tomhle filmu, možná proto že v ní nemá žádný pěvecký part Pierce Brosnan) a zhruba od pozdní poloviny filmu se tempo takřka zastavuje, přesto však mu alespoň zbytek počátečního kouzla zůstane. Ono i díky nebetyčné blbosti a kýčovitosti vlastně všeho, co se ve filmu objeví - obvzláště filmové kamarádky Meryl Streep ji málem stáhly z nízkého (samozřejmě pouze v tomto filmu) patníku Stellana do hlubokých bažin za ostatními (ne)herci - je to celé takové "kawaii" a...prostě sledovatelné, i když Proč? asi nikdy nezjistím ^_^
Rallye smrti (2008)
Rozhodně film s koulema (a nebo minimálně s koněma). Maximálně oplechovaný káry se spoustou zbraní, extratvrdej a potetovanej Jason Statham, nářezová hudební složka (samostatně nepoužitelná), hot latino chicks a exploze. Jinak ovšem naprostá hovadina, takže požívat s rozumem a pouze při správné náladě.
96 hodín (2008)
Nová generace filmových tajných agentů se mi čím dál více zamlouvá. Ti tam jsou naondulovaní kravaťáci s nevyužitým povolením zabíjet, nechávající za sebou hromadu omráčených/spících/podrápaných padouchů a sklenky od míchaných nápojů. Neesonův Bryan se neschovává za žádné zákony, politickou korektnost či humanismus a prostě smete všechny hajzly, které potká. A o to to tak nějak celé je. Akce i vyslýchčky jsou perfektní a vůbec celý film má spád a uteče velmi rychle. Škoda jednoduchosti a značnému obsahu klišé v ději, pomsta by byla dokonalá.
Vicky Cristina Barcelona (2008)
Woody na stará kolena změnil definitivně styl a kvalita při tom vůbec neutrpěla. Nedočkáme se sice autobiografických neurotiků, ale zato hvězd 1. velikosti (a ještě mých oblíbených). Jediným rušivým elementem celé story je vypravěč s velkou zásobou klišoidních obratů v baťůžku, ale jinak je celý příběh v rámci žánru originální a do jisté míry i nepředvídatelný (konečně se někdo dokázal vyhnout absolutnímu happyendu). Pokud bych měl vyzdvihnout některou z postav, tak maskulinní pohlaví bude zcela jasně reprezentovat Javier Bardem coby Antonio (ostatní male characters jsou, s vyjímkou malířova otce, takoví přizdis****), za něžné pohlaví pak Penelope Cruz coby žárlivá exmanželka s mírně vražednými sklony při reagování na exmanželovy milostné pletky. Rebeca Hall ani Scarlett Johannson však nezůstávají o mnoho pozadu. Hudba je 100% tvořena příjemnými španělskými kytarovými rytmy a celkově těch 90 plus něco málo minut filmu uplyne jako voda.
Hotel Rwanda (2004)
Pokud jste si naivně mysleli, že nadnárodní organizace typu OSN (konkrétně v tomhle filmu, jinak samozřejmě není horší než EU a pod.) jsou něco jiného než záložní peněženky G8, tak vás tenhle film z iluzí poměrně krutě vytrhne. Nějakého extrémního násilí nebo naturálního zpracování se na obrazovce nedočkáte, i tak ale jde o film který dokonce i pohne s balvanem jako jsem já. Rozhodně je Hotel Rwanda film (snad ještě s Dogville a Hotaru no Haka), který mě nejvíce nasral (není myšleno v hodnotícím smyslu slova, jinak by asi nebylo těch 5*,že) a utvrdil můj názor na "politiku" (čti: vyjebávání). Mrazivé, brutální, plné bezmoci a co je nejhorší: Based on true story.
Nestyda (2008)
Hřebík opět nijak extrémě nepobavil, ale hlavně po dlouhé době neurazil. Jenom by to chtělo provětrat hereckou zásobárnu, kterou je ochoten použít.
Zohan: Krycie meno Kaderník (2008)
Pomine-li člověk fakt, že se Amíci opět zbytečně serou (a ještě takovýmhle stylem) do poněkud nevhodného tématu o kterém ví akorát velké Bono, jedná se o překvapivý komediální hit. Něco tak šíleně ujetýho sem už dlouho neviděl. Naprosto skvělý je přízvuk Adama Sandlera ("I'm chalf from Chaustralia, chalf fchom Mount Everest" etc.), spolu s hojnými záběry na jeho vzdouvající se rozkrok/obnažené pozadí a bohužel ne moc častými akčními scénkami (kt. jsou asi nejvtipnější ze všeho - hlavně chytání Fantoma ve vodě) tvoří silnou kostru filmu. V záběrech se taky mihnou netradiční dráždiči bránic John McEnroe a Mariah Carey (která do filmu skutečně ve svém růžovém kostýmku zapadne).
Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? aneb Tak to mi ho teda vyndej (2005) (divadelný záznam)
Vystříhat nesmyslné hudební vložky a bude to skvělý - Čtvrtníčrk je démon.
Ajťáci (2006) (seriál)
Znatelně slabší než Big Bang Theory, ale pořád obsahující notnou dávku britského humoru. Repertoár vtipů ovšem není z nejširších a 187. vtip od Mosse založený na stupidní výslovnosti už takřka nudí. Nejlepší díl: S2E01
Titus (1999)
Tak trochu jiný Willík. Dokonce s nábojem a dokonalou stylizací.