horskejvlk

Přesvědčivý Haničinec jako Železný kancléř Otto von Bismarck, i geniálně zahraný Wilém II perfektně komickým i melodramatickým Ondřejem Vetchým.

Tak tenhle díl je nejlepší, jednak obsazení jednak zápletka. Krásná Plavovlasá Norka alias. Kateřina Brožova, skvělý Vinklář,  Preiss atd. Scénář a námět prostě jednička

No znám horší pohádky, námět pohádky je jalový, irský obal zajímavý na to že Hra o trůnu, ještě neexistovala, lítá tam v kozí kůži a hraje si na tříokého havrana. Ale i Dušan Klain s toho víc nevycucal. Nebýt Rösnera byla by to fraška, ten vocas v té kozlí kůži je hrozný dřevo. A scénář je o ničem. Jediný klad je že se Klein pokouší o irskou krajinu i počasí. Věřím že kdyby Klein měl scénář od HBO i finance tak by závěrečnou ságu Game od thrones natočil lépe.

Kdo byl nejlepší hráč mezi všemi ? Kateřina, všichni k ní chodili všichni ji podceňovali a všichni ji věřili že ze sklenice krom ní samotné nikdo Nepil. Tedy v kostce celé poselství této inscenace. Ano Kateřina měla štěstí ale dovedla ho skvěle vytěžit i s Orlovem když ji přerůstal přes hlavu zatočila. Tato inscenace ukazuje že Kateřina hrála i s nízkými kartami jak to šlo.

Tady je obrovská Škoda že byl použit nekvalitní rozmazaný a kontrastní černobílý materiál, být to v kvalitní barvě bylo by pěkná pohádka, čb se pro děti nehodí ale když je tak alespoň kvalitní Kodak, ta temnost by se nevytratila, dále je tu naprosto nevhodná hudba která do gotiky či této pohádky vůbec nezapadá. Když porovnám ČB Pyšnou princeznu kde byl použit kvalitní čb film na obrazotvornosti a kráse to pohádce vůbec neubralo, hudba byť tam nezní gotická je také krásná ale v Mrtvém princi je to katastrofa. Paradox stejní herci a takový výsledek. Bez těchto vad by to byla krásná temná pohádka s překrásnou mladinkou Preisovou a démonicky- krásnou zlou tmavovlasou Alenou Vránovou. Už jen to skvělé časoprostorové prolnut, letní podvečerní bouřka, skok v čase a místě… Křivoklát lesy, tma, bouŕka i poenta pohádky je vše na 5 hvězd jen ten ruský celuoid -1 a hudba -1. Dnes bych to natočil znovu s pořádným princem, né ti obraní uzenáči co se hodí tak na pacholky a pážata ale né na prince- Junáka typu: Lutanský, Trávníček, Štěpánek a princezny co by mohly hrát maximálně harapany, holky z maštale ale né vznešené a krásné stvoření to jest princezny a samozřejmě archetyp dobra tudíž Blond.

Laciná televizní pohádka nemusí být automaticky špatná, pohádky Pták ohnivák s pavím králem to jasně potvrzují. U této je to přesně pravidlo, nejvíc to zbabral režisér pohádka zasazená do gotiky, kostýmy jsou renesanční, nábytek je barokní, prostory nábytek je sloh empírový prostě hnus. Kateřina Březinová, byť má skvělý hlas pro dabing,tomu všemu dává korunu protivná žena styl mužatka, není to žádná bojovnice spíš šmudla co se chce ohánět palaší. Tajemno chybí i náboj nejlepší na celé pohádce je Jan Čenský a M. Štěpánek. Nechápu pokračování tohoto historického pokusu, kterému bych odpustil  , vše ale ta kamera je tak slabá že se aní není na co koukat.

Konečně zajímavý a výpravný film, není to žádné vykreslení hrdiny to režisérka ani scénarista neplánovali, rozporuplná postava Bylinkáře Mikoláška je stejná z otazníky jako film : Toman, který ždímal státní systém aby Se napakoval a i po roce 1989 měl strach z návratu. Kdo tedy byl Mikolášek ? Film nám ho nevykresluje jako lidumila se smyslem pro vyšší dobro, nýbrž jako komplikovanou rozporuplnou postavu, na jedné straně filantrop, děti posílá “za vlastní” k moři a potřebuje kolem sebe pomáhat lidem na druhé straně žádný světec, žádný Jan Hus. Ovšem světce češi milují, Mikolášek to ovšem není, je zde vykreslen jako cholerik, zbabělec, cynik a samozřejmě homosexuál - vykreslen dopodrobna, režisérka jasně ukazuje že je z katolického Polska. Vykreslí nám, že se nikdy nesmál, sestře: “stejně ti tu nohu uříznou tak to máš jedno”, místo utopení novorozených koťátek je umlátí v pytli k smrti, sám Troján prohlásil že v jedné scéně se sympatie k Mikoláškovi i víc jak třikrát mění, proč ne… na to má režisérka právo. Mikolášek vynikal tím, že prováděl trefné anamnézy a měl skvělý cit na byliny, pokuď vědél že byliny nepomohou poslal je k specialistům do nemocnice, jestli měl léčitelský dar a poznal blížící se smrt je zde ukázáno že ano. Pro jiné byl obyčejný velkohubý bylinkář který dělal kolem sebe aureolu výjimečného léčitele. Kdo byl ve skutečnosti nám režisérka dává ať rozhodneme samy, každopádně ho vykreslí jako rozporuplnou postavu která sobecky hodí ve smyšleném procesu vše na svého milence a ten všechnu smyšlenou vinu bere na sebe, neboť sám činí pokání z vraždy svého nenarozeného dítěte na které mu dal byliny jeho milenec Mikolášek. Je tedy tento film dobrý nebo ne ?To by asi zhodnotil nejlépe jeho zarytý odpůrce Čeňek Adamec.

Muži a ženy, nekonečný příběh proč muži chtějí ženy a ženy touží po mužích. Zde Muž ( čert  nikoliv svadějící ďábel ale živočich bažící po smyslnostech základních) pro ženu, “Skvělá partie” Ing.Čert: vše vyžere a pak musí odejít, nemá tolik času…(přesně chlap který není zamilován a tudíž ženskou jen využívá), přesto Žena po vztahu s inženýrem touží a tedy vše toleruje, tak jak některé ženy slepě následují svého vyvoleného a nosí mu do kriminálu pomyšlení”. Muž čert vše graduje: poučuje, lituje se , stěžuje si na bývalé milenky: Chtěla by jsi kajak ? Ona mi ho půjčila a já ji ho mám vrátit?  když ho vytáhne do společnosti tak “zářící” Ing. Udělá dojem i na kamarádku kterou začne svádět a ona, zase žena, flirt přijímá. Skvělá komedie o mužském šovinismu a ženině tužbě. Muž ji vše vyčítá a dělá z ní blbce, hraje si z její zamilovaností. Nakonec žena vyhraje a Čertovu všechnu smyslnost a vášeň a neřesti přemění do hrozinek, ty ji vydělají velké peníze. Protože ženy jsou nádoby plné hříchu tedy Rozinek. Tento okultní, mystický koncert pánů herců je klenot 70 let. Menšík hraje živočicha, pekelného čerta pocházejícího z nadpřirozena bezvadně, mužskou domýšlivost, ulhanost, nenažranost a vychloubačnost skvěle, Bohdalka zase jako “submisivní ženu” která jde za svým cílem dokonale. Poklona paní režisérce, že jako rekvizity použila opravdové pokrmy, husy, bifteky, dorty. Menšík vše z chutí sežral, sakra jeho apetýt byl opravdu z pekla.

Skvělá komedie z maloměstečka s tak upjatou morálkou. Neplodný, vážený, hoteliér se snaží najít za sebe náhradníka-oplodnitele. Vzhledem k okolnostem se sám, velmi diskrétně, nabízí pan akademický sochař z Prahy, ale “Kapoun” se radši sám obrátí na mistra zahradníka-živočicha Menšíka a krásná panička? Ta si pořadí sama… Film nebyl přímo v trezoru ale reprízovaný také ne, důvod sexuální námět ? Ale vůbec ne, jenže v době normalizace je zde vyobrazena buržoazní ČSR velmi slunně. Pan hoteliér je zdvořilý a poctivý, hlavně milující svoje řemeslo i svoji mladou paničku. Ostatní: pan stavitel i městská nobilita všichni poctiví a slušní lidé, zdravá ekonomika a chování. Po roce 68 kdy jsme se mohli vydat údajně zdravou ekonomickou cestou, byl tento film jak posmutnění nad ztracenýmy ekonomickými ideály 1.republiky

Dobrý scénář o lidských povahách které hrají svoje hry i v uzavřeným prostoru. Tak to ve vězení funguje dodnes. Viz. “Doktor čuně” jeho “spoluvězen” ho natočil na hodinky přímo kdy se mu svěřoval o chystaném trestném činu vraždy. Malý prostor kdy trávíš z někým spoustu, nekonečně, času vytvoří iluzi přátelství je to jen iluze, stačí ji vytěžit ze strany vyšetřujících a je to venku. Tedy tento scěnář stále funguje a v této inscenaci přímo rezonuje. Menšík super, Tříska jakbysmet a ta autentická věznice dokonale vše umocňuje. Jsem rád že postava dozorce SS zde není vykresleny jako karikatura nýbrž produkt jiné doby a systému.