Dr.Jane

Odpustila bych tu lacinost a splácaněnost, kdybych se aspoň zasmála...

Klasický Medem se vším všudy. Takovouhle atmosféru umí skutečně jen on. Pan režisér, který nepřežvejkává, ale tvoří. Otázkou je, jaké životy prožil sám.... A zřejmě jich bylo ve všech barvách a tónech, jinak by těžko dokázal být tak přesvědčivý a pohlcující.

Ale jo, nicméně první Příšerky jsou dějově, emočně i vtipem nedostižné...

Příběh, který by měl rozervávat "srdcata" podle mě nevyšel. Aaron v roli osudového svůdce v barvě mléka na mě působil spíš jako antikoncepce, milostné hrátky budily pousmání. DIvadelní pojetí dobré, dokonce dost. Kdyby šlo jen o hru kulis, byl by to alespoň nerušený výtvarný požitek. Takhle bohužel nůďo.

Někdo si hraje, ale kdo? Pro velké šikuly je tady pár správných indicií, ale nechte se raději klamat a strhnout atmosférou tohohle povedeného snímku. Pochopitelně ve tmě a za bouřky ještě líp... Plný počet nedávám jen za tu přehnanost. A mimochodem - Belén se tu povedla ženuška s opravdu nevšedním smyslem pro humor. Tak na prohození dveřma:-)

Taky jsem se nechala nalákal slibným obsahem.... leč....žádné emoce se nekonaly. Ve filmu mě ostatně oslovila jen jedna silnější scéna. A dál si pamatuju vousy, vousy a vousy hlavního hrdiny, mikrofon a dva děduly, kteří se zničehonic a nelogicky objevují uprostřed pustiny s onou slibovanou emoční náloží, ale bez roznětky... Pár pěkných krajinkových záběrů se dělo, jinak nic. No a ticho teda nebylo, neb jsme se v kině s kámoškou tajně tlemily.

Divím se nízkému hodnocení. Dobře si vzpomínám na večer s tímhle filmem a na pocity hlavních hrdinů, které se tvůrcům podle mě úspěšně a nenásilně podařilo přenést dál. Prosté, opravdové a chvílemi mě bylo vážně tak nějak sevřeně...

Jak namíchat krimi a tolik různých podob lásky? Asi jako v nenápadně se tvářících Spiklencích. Typově dokonale vybraní herci, má to spád a různé linie příběhu tady zdaleka nejsou jen o různém čase. Láska prodejná, kupovaná, opravdová, všeodpouštějící, neopětovaná... Dost mě to vzalo. Vlastně mě Mermoudův způsob vedení filmu, nevinný úsměv Cyrila Descourse a mj. také neobyčejná obyčejnost jeho milé dostaly přesně tam, kde to nejspíš mělo skončit. Přitom i v tak relativně těžkém tématu žádná extra přehnaná účelová vulgarita. Jen pozor, tohle je fakt filmík spíš pro ženský.

Mistrovský kousek. Nacpat divákovi předem pointu do mordy a stejně ho udržet půl druhé hodiny v napětí? K neuvěření. Film mě naprosto a opakovaně pohltil. Zkoukla jsem ho horem dolem (ať žije pauza) a nenašla jedinou nelogickou škvírečku. Takhle si představuju dokonalost. Možná to bude chtít po zhlédnutí tužku a papír, ale dáte to:-)

Jasně, kontroverzní snímek. Podle mě ale ony"kritické" pasáže do filmu patří. Když se řekne A, následuje B... Viděli jsme počátek všeho, dostalo se nám i konce. Poněkud mě překvapuje obecné negativní chápání ženské postavy v Antikristovi. Nemůžu si pomoct, ale vidím tu, jako i v dalších Trierových filmech, jeho fascinaci ženami. I tady je žena v konečném důsledku obrazem byť svérázně prezentované, ale přesto morální síly. Tady navíc jako bonus specificky překrásná Charlotte... Úvodní scéna je skutečně žahavě úchvatná a souhlasím s tím, že Antikrist je film, který stačí vidět jednou. Ale vidět by se měl.