Nortizop

Zhruba v půlce filmu jsem se mírně nedočkavě podíval kolik času ještě zbývá, ve kterém mě má film nadchnout, ale z nějakého důvodu mě to celé moc nezaujalo. Po důkladnějším průzkumu internetu už chápu v čem je jeho unikátnost (tj. inovativní filmařské techniky a netradiční způsob podání látky na svou dobu). Jak řečeno vnímavějšími lidmi než mnou, je to "film poražený svojí velikostí", což je velmi poetický způsob jak říct, že film je dnes překonán právě tím co vytvořil, a proto je to nepopirateně podstatný kousek součástí filmové historie.

Intelektuálním koncentrátem celého dvouhodinové snažení je pro mě velmi sympatické "cliché-free" rozuzlení, neboť k dilematu, kdy protagonista rozjímá nad budoucím emocionálním traumatem je často přistupováno, právě prvotním přístupem Hazel, která se radikálně distancuje, aby emocionálně ušetřila ty, na kterých ji záleží, to pochopitelně nevydrží dlouho a nevyhnutelné přijde, zbývá se s tím vyrovnat, což závěr filmu činí velmi obstojně na můj vkus: "You don't get to choose if you get hurt in this world, but you do have a say in who hurts you. And I like my choices. I hope she likes hers. Okay, Hazel Grace?"

Zvládnu si představit verzi filmu, kde se podařilo doručit stejnou kostru, ale bez té shnilé kůže prolezlé červy, ze které se chce zvracet a kostra býti metaforou pro základní dějovou linii (tj. vztah Kylo Rena a Rey a možná se mi to pouze zdálo, že to měl být hlavní balíček z minulých epizod této nejnovější trilogie, ale doufal jsem, že konečně bude rozmazána striktní dichotomie dobra a zla, která jednoduše nedává smysl. Máme dvě strany síly, dvě! Podle toho jak film nakonec vyznívá máme temnou stranu síly a ta druhá na které jediné záleží má nějakým zázrakem přinést rovnováhu, ano "rovnováhu", síly, vždyť v samotném filmu vidíme, že Rey je tak snadno manipulovatelná svojí minulostí právě proto, že svoji temnou stránku potlačuje. No a těmi červy jsem myslel v podstatě každou scénu s postavami z rezistence a koexistující chlichéové zvraty, a HLAVNĚ akční scény!!! Ty jsou asi to nejvíce zapáchající. Zde se zdá být dostačující konstatovat, že nebývá špatný nápad napětí doručit uvěřitelnými šancemi na obou stranách a také je rozumné, aby akce byla jako prostředek, kterým je vyprávěn příběh nebo alespoň nějakou emoční investici by to chtělo. Já opravdu nevím, jak se mám na tohle všechno tvářit. Říkám, našel bych tam věci, na které by se dalo stavět, jsou věci, které se mi velmi zamlouvali, ale místo pokračovaní směrem, který bych preferoval, se mi dostalo pitomě sentimentálních scének, dialogů a záběrů na prázdnou akci výbuchů, suchých přestřelek uvnitř lodí a podobné nepříjemnosti, které mi silně vadili už u staré trilogie.

Převážně nevtipné, ohrané a neoriginální. Nadmíra CGI akce, honiček a výbuchů bez účelu se postaraly o absurdní dvě hodiny nudy. Snížená klasická superhrdinská brutalita loktů, kolen, pák, úderů ostrými i tupými předměty, a v neposlední řadě střelba a krev nikde, stejně tak cokoliv jiného jako vykloubené končetiny, otevřené zlomeniny, rozdrcené obličeje apod. tam není, takže MPAA naprosto spokejení a vyjadřují se takto: "Rated PG-13 for prolonged sequences of action and violence, suggestive material and some strong language" Tento film je mnohem více nevhodný pro děti než Deadpool. Deadpool má násilí a akční scény mnohem uvěřitelnější, nedává tedy zas tolik zkreslený pohled na realitu a kromě pro děti nevhodných vtipů je to klasický superhrdinský monomýtus, takové R-rated love story, kdežto zde glorifikují kriminální živly, rape joky a spojlerujou GoT a veškerá akce je jak polštářová bitva. To co není explicitní, tak jako by nebylo že? Opravdu je cílem ratingu toto? Aby děti doslova byli desezitivizováni vůči násilí nebo dokonce neznali jeho pravou formu a následky a na druhé straně omezovalo tvůrce filmů, aby tam nedali o jedno fuck navíc přepisují se dialogy, aby se lépe prodávalo. "Where I once would fear the cost of truth, now I only ask: What is the cost of lies?"

Celé by se to dalo zkrátit na polovinu, možná jsem si zvykl ze současných filmů na rychlejší tempo a teď si ztěžuji, že se to vleče. Když už jsem konečně dospěl ke konci, tak jsem doufal nějaké vysvětlení a když to vypadalo, že vše můžeme přičíst nastupující paranoidní schizofrenii, kterou se nesnažili zbytečně dramatizovat (bonus points for that), stejně jako konec dostaneme bouři, která tam nejspíš objektivně je? Jaký ta má význam mi uniká.

Jsem jedinej komu to během celé první poloviny přišlo jako zmodernizovaná předělávka Starship Troopers, takže mi tam nejprve chyběla trochu originalita, ale druhá půlka se alespoň ubírá jiným směrem, nakonec to celkově dávalo smysl a bylo koukatelné jen to nemělo nic extra.

Wow. Vizuály naprosto dokonalé. Nasvětlení i jednotlivé detaily scén přes záři lamp v temných uličkách New Yorku, sněžení na hřbitově a tabule popsané rovnicemi dávajícími smysl po mokré mrakodrapy v pozadí si mě získaly. Nic nebylo odbyto a i scénáristicky brilantně zvládnuto od akčních honiček, bojových scén i dialogů vše do sebe hezky zapadá a nic není samoúčelné, tak to má být. Moje skeptické já ač již po první polovině bylo velmi příjemně překvapeno stále čekalo kdy tam vklouzne nějaké to nepříjemné cliché, nebo se pokoušelo předvídat dějové zvraty, avšak marně. (spoiler: ano, že uncle Aaron může být jeden ze záporáků jsem si spojil o chvilku dříve než by je to explicitně ukázáno, ale to je v pořádku). Výsledem je tedy filmová perlička, kterou jsem opravdu nečekal.

Tak to se zase něco v devadesátkách povedlo :). Celou dobu si říkáte, že film nemůže dodat, co slíbil, vždyť je všechno hnedka jasné, ale k mému údivu jsem byl po celou dobu jako neuronová síť když hraje kyrandii, víte že vás všechno chce zabít a vy se snažíte přijít na to co. Parádní práce s autoreferencemi nejen perfektně udělané na samotné dění ve filmu, ale i tak trochu meta směřované více na diváka "suspension of disbelief"...just perfect

Chris i Tessa byli rozhodně dobrá volba jako duo a jejich postavy byly poutavé, ale v celkovém zasazení do hlavní zápletky s přestávkami s možná příliš dětinskými vtipy se prostě nezadařilo dovést do dostatečného katarzního finále, jako se dařilo ve staré trilogii. Co se narážek na sexismus týče, čekal jsem to horší, ale stejně si ty zbytečnosti mohli odpustit, z toho však viním více publikum než umělce, který mu naneštěstí podlehl.

Potom co jsem se podíval na "interpretaci" toho co jsem právě viděl a přemýšlel, co má být účelem / sdělením toho všeho, uvědomil jsem si, že právě interpretace a hledání něčeho hlubšího je hlavní charakteristikou umění (tedy i filmu). Odpověď je tedy jak bylo řečeno jednoduchá: bůh není, život nemá smysl a věci se nedějí pro nějaký účel, ale jako výsledek pouhé náhody a tento film je utrpení se na něj koukat. Sledujete naprosto iritující život člověka, co není s to cokoliv s tím udělat a toužíte po katarzi, která nepřichází, a nepřijde... :( film vám nic nedluží a o interpretaci se můžete pokoušet a hledat ji po filozofických rozborech na youtube jako já a stejně je to jen jedna z možností jak se na věc dívat (otázka perspektivy) a nikoliv skrytá zpráva od autorů, tedy pokud vám to autor výslovně neřekne, že se jedná o jeho záměr, nemůžete nikdy nic s přesností vědět - noetický skepticismus v naprosto zdrcující podobě.