strifer

Velice zajímavý psychothriller, který se sice nemůže vyhnout srovnání se svým slavnějším bratříčkem 6. smyslem, ale z tohoto klání rozhodně nevychází jako na hlavu poražený. Příjemným oživením je například opravdu překvapivý závěr filmu, ačkoli se dá namítnout, že od Shyamalana se ani nic jiného čekat nedalo :) Kamera je příjemně statická-nestatická, ale v době dnešních "rozklepaných" filmů poněkud oldschoolová. Herecké výkony jsou bez chybičky, stejně jako jemný hudební doprovod.

Ajajaj, že by se nám pila už definitivně ztupila? :) Už to tak nejspíš bude, perfektní myšlenka prvního dílu se vytratila a zůstala pouhá.... krev. Ano, o nějaké ty bolestivé pastičky nebude ani tentokrát nouze, ačkoli ani ty nedosahují oné zvrácené dokonalosti jako například předchozí stříkačkový bazének. Na druhou stranu, při srovnání s dalšími "perlami" tohoto žánru (např. Hostel) vychází třetí Saw jako jednoznačný vítěz, protože hektolitry rudé tekutiny nepohltily celý film, ale v drobných intermezzech mezi úmrtími se dokonce můžeme setkat s nějakým tím příběhem.

Tento seriál je mnohými označován za vrchol soudobé seriálové tvorby. Další jej považují za pouhou kopii X-menů a jim podobných děl. Podle mě mají pravdu obě skupiny. Tvůrce seriálu Tim Kring nemůže popřít jistou "inspiraci" v komixové tvorbě, dokonce ji často v seriálu přiznává (9th Wonders), avšak podařilo se mu to velice originálním a neotřelým způsobem. Superhrdinové kteří si hned neoblékají latexové oblečky a nevyrážejí zachránit svět? Konečně.. :) Bohužel, každý seriál má své mouchy, a ta Heroesovská je skutečná Supermoucha - jmenuje se druhá řada. Je až neuvěřitelné k jak obrovské recyklaci nápadů a myšlenek se scénáristé uchýlili a jak zbytečně odsunuli "naše" hrdiny na pozadí. Velká škoda, protože seriálová bomba byla nejspíš deaktivována příliš kvalitně na to, aby opět mohla získat své bývalé diváky.

Tento "lyrický" film mě nalákal k shlédnutí svým obrazově neuvěřitelně povedeným trailerem. Na druhou stranu ve mně také vyvolal jistou skepsi, obával jsem se totiž klasického triku filmových tvůrců použít v ukázkách to "nej" a vyplnit vše ostatní pouhou vatou. Nemohu říct že bych se do Afronského novinky ihned zamiloval a vyrazil do ulic ji propagovat, hlavně z důvodu že její děj je v podstatě mimořádně prostý. Skutečné kouzlo filmu jsem pochopil až po druhém shlédnutí, veškerá jeho dokonalost se neskrývá v zamotaném a složitém příběhu, ale v perfektním audiovizuálním provedení, které jinde jen tak nepotkáte.