Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (27)

plagát

Spider-Man: Návrat domov (2017) 

Řekl bych, že tohle je konečně to pravé pojetí Spideyho, který je oproti předchozím pokusům od Sony více humorný a méně dramatický, ale stále nabitý akcí. (Přiměřeně na to, že Peter je teprve puberťák.) Avšak scéna, kde se Tom Holland ak Spidey baví se svým protivníkem Michael Keaton ak Vulture v autě, byla napínavější než všechny předchozí filmy dohromady a na mě zanechala moc dobrý dojem. Michael Keaton předvádí skvělý výkon a je tak teprve druhým kvalitním záporákem v MCU hned po Lokim, ale zcela zaslouženě. Robert Downey Jr. se zde vyskytuje pouze sporadicky jako mentor Spideyho, tudíž nenarušuje film, tak jako tomu bylo v Civil War, kde bychom mohli polemizovat, zda to nemohlo být klidně pokračování Iron-man, nikoliv Cpt. Ameriky. Film baví a zároveň dokáže napínavě zaskočit diváka. Také trošku rozšiřuje pohled na svět po událostech předchozích filmů z MCU. Zároveň scénáristé pomocí filmu komunikují přímo s fanoušky, a to jak zodpovězením na některé otázky či fanteorie, tak i malým kanadským žertíkem mířeným právě na fanoušky Marvelu. (Budiž odpuštěno. Stejně to udělám příště zase.) Jednoznačně skvělý návrat Petra Parkera domů.

plagát

Pasažieri (2016) 

Z té romantické stránky je film příjemné osvěžení v tom, že se klasický klišovitý příběh dvou milenců nenachází na prosluněném venkově či v zamračeném velkoměstě, ale uprostřed vesmíru. Při sexuální scéně hlavních postav jsem dostal nápad na crossover tohoto filmu a budoucí trilogie Padesát odstínů. Po stránce dramatu však nejvíce v divákovi nabudí atmosféru jeho vlastní hlava při otázce: „Koho byste si vzali sebou na opuštěný ostrov bez možnosti záchrany?“ Celkově je film cílený spíše na romantiku, které se podřizuje i dramatické finále, které bez ohledu na děj musí skončit „happyendem“. Zmíněné finále bylo mírně chaotické a také se v něm nachází několik logických chyb. Po vizuální stránce moc pěkná podívaná, ale víc bych ocenil propracovanější dějovou linii. 5/10

plagát

Circle: Uzavretý kruh (2017) 

Jsou filmy, které vezmou knižní předlohu, vyrvou její podstatu a udělají z děje megalomanskou šílenost, které se snaží zavděčit co nejvíce divákům. (Ehm … Hunger Games … pst). Tento film zůstal u knižní předlohy a nesnaží se za každou cenu zavděčit divákovi, ale něco mu odvyprávět. Celý film mi připomněl román od George Orwell 1984. S jedním významným rozdílem, že v tomto příběhu se nenachází postava postupně se snažící bojovat se systémem, ale naopak. Emma Watson zde hraje hlavní postavu, která stejně jako většina ostatních už systému podlehla a vidí jej jako jedinou cestu a dále se ho snaží zdokonalit, nikoliv zničit. I když během filmu dochází k řadě události, které by jí mohli otevřít oči. Ona přichází s dalšími absurdními návrhy, které se zdají absurdní pouze divákovi, nikoliv však postavám ve filmu, které jsou z návrhů nadšeny (aspoň většina.). Tom Hanks předvedl svůj standart. I když jeho postava nedostává dostatečný prostor. Scénář se zdá být poněkud chaotický a většina postav nemá žádnou charakteristickou hloubku či nějaký vývoj. Ale možná je to celé právě záměr, když jde o film, ve kterém každý má vědět o každém všechno, že divák o většině postav neví vůbec nic.

plagát

La La Land (2016) 

„They don´t make films like this anymore.“, obvykle nedávám na „recenze“ vsazené do trailerů, ale tato věta mě zaujala. Prostě jsem se musel přesvědčit. Zda je to pravda, nechť každý posoudí sám. Obecně hrané muzikály moc nemusím, ale tento byl pro mě jedinečný. Damien Chazelle je mimořádný režisér a scénárista, který vytvořil nápaditý příběh ubíhající svižným tempem. Románek Emmou Stone a Ryanem Goslingem na filmovém plátně funguje výborně. Taneční výkony herců jsou skvělé. Především pak taneční scéna při písni A Lovely Night byla prvotřídní i co se týče střihu. Hudba je samozřejmě všude přítomná, ale nejvíce mě nadchlo sólo Emmy Stone – The Fools Who Dream. Konečná „rekapitulace“ znázorňující alternativní děj je právě důvod proč je tento film tak jedinečným a je to skvělá tečka za celým filmem. Shrnuto a podtrženo je to příjemná oddechovka, plná citů, tance a jazzu.

plagát

Jessica Jones (2015) (seriál) 

I Marvel může udělat chybu. Po vybudování skvělého filmového vesmíru se začal slušně rozjíždět i ten seriálový vesmír, který je krásně nepřímo propojen (až na Agents of SHIELD, který navazuje přímo) s tím filmovým, po Daredevilovy jsem se těšil na další rozšíření tohoto vesmíru a určení směru k seriálovým Defenders, ale dostalo se mi dosti ploché podívané, kdy jsem chvilkami přemýšlel, zda mám zavolat do Bohnic já nebo by to měli udělat postavy v seriálu. Ano mělo to své klady a to skvělý výkon záporné postavy Killgrave byl osvěžující pro seriál, kde hlavní postava létala z jednoho psychologického problému do druhého. Po půlce seriálu jsem měl už spíše v oblibě Killgrava než Jessicu. Představení postavy Luke Cage už v tomto seriálu nijak nepomohlo a nemělo žádný pozitivní vliv na děj. Některé vedlejší postavy byli až otravné. Jsou seriály, které nepatří mezi nejlepší, ale člověk si je rád pustí znovu, aby si oddechl po dlouhém dni, ale u tohoto seriálu mi jednou shlédnutí naprosto stačilo.

plagát

Jednotka samovrahov (2016) 

Po zklamání, které ve mě vyvolalo DC s filmem Batman vs. Superman, jsem od tohoto filmu nic moc neočekával. Odměnou za nepřehnané nároky mi byl zábavný a dobrý výkon dua Margot Robbie a Will Smith, kteří v podstatě celý film táhnou a snaží se diváka udržet při vědomí. Jared Leto neměl dostatek prostoru, aby mohl konkurovat nepřekonatelnému Heath Ledgerovi. Záporné postavy byli velmi ploché a plnili pouhou funkci roznětky pro děj, který byl sice zábavný, ale úplně protichůdný událostem. Ve filmu v podstatě nastává apokalypsa, ale jediné co se odehrává je záchrana mise sadistické šéfky vládní organizace a až do závěrečného finále nikoho nenapadne, že by mohli zkusit zastavit konec světa. Hudba je většinou ve filmu skvělá kulisa, tady bohužel i přes skvělý výběr byla trnem v oku, jelikož 23 písniček je opravdu hodně.

plagát

Star Trek: Do neznáma (2016) 

Jako fanoušek Star Wars, prosím nekamenujte mě, beru nově obnovenou ságu Star Trek jako příjemné zpestření při čekání na další díly Star Wars. Přece jenom je to také vesmírné legendární Sci-fi. Když jsem se dozvěděl, že bude film režírovat Justin Lin, tak jsem měl trochu strach, aby se z toho nestalo něco podobného jako Rychle a zběsile. Nakonec jsem byl mile překvapen celkem svižným tempem a oproti předchozím dílům i rozloženého děje na více postav. Některé scény však, jako by si režisér nemohl odpustit, jsou jako z Rychle a zběsile, avšak po scéně s narušením frekvence nepřítele, budiž odpuštěno. Emocionální odkazy na zesnulého Leonarda Nimoye i přesto, že jsem neviděl téměř žádné dílo z předchozí generace Star Treku ve mě vyvolal emoce a bylo to krásné rozloučení s tímto hercem. Celkově byl film krásné osvěžení pro nezaujatého fanoušky Sci-fi.