Recenzie (55)
Prízračný svet (2001)
Kvalitní sonda do hlubin dospívajících dívčích duší - ani se mi nechtělo věřit, že komiksovou předlohu skutečně psal muž :). Velmi vtipný a trefný pohled na životní období, které všichni známe ... Zvláště mě pobavila přehnaná dramatičnost a srandovní dekadence
Oněgin (1999)
Tři hvězdičky jen za Puškinovu předlohu, velkou výpravu a pěknou kameru. Jinak se zadařilo dílko opravdu zprznit. Režisér co nepřekročí vlastní stín a vkládá do příběhu nemístné obsahy poplatné dnešní době (ne tak oněginově), jako nikdy nechybějící podtón tajemného erotična (viz Tatijana v saune:( ?! atp. Přehnané drnkání na emocionalitu diváka (brk, jehož škrábání na papíře je zvučnější než hlas Tatijany) drnkalo jen na nervy. Jen skelet původního vyplněný novým -režisérovým- obsahem.
Tak dlouho tě miluji (2008)
Hluboký snímek nesený autentičností, která pramení z osobních zkušeností autora předlohy i pozdějšího filmového zpracování. Francouzský spisovatel a režisér Philippe Claudel pracoval jedenáct let ve věznicích jako učitel. Tato zkušenost se z velké části stala hlavním opěrným pilířem jeho literární a filmové tvorby. Film od počátku vtáhne do děje. Herecký koncert Kristin Scott Thomas před člověkem strhujícím způsobem postupně rozkrývá ženu a její příběh. Je to milý film.
Harrisonove kvety (2000)
Koho zajímá film s lidskoprávní tématikou a zároveň má oblibu v romantických filmech, jistě jej snímek potěší. Na pozadí válečných událostí Jugoslávie (značně umělecky pojatých) se odehrává krásný příběh s prostým sdělením; láska a věrnost až za hrob. Film hovoří v symbolech - násilí a válka ostře kontrastují s něžným citem lásky, která je zde opozicí vůči zlu ve světě a jde tak daleko až (narozdíl od války) zachraňuje životy. Opravdu krásné sdělení romantického filmu.
Pochybnosti (2008)
Nejen člověku, který se pohybuje v katolickém prostředí brzy dojde, že ve svém žánru se jedná o výjimečný film. Snímek nedisponuje běžnými schematickými stereotypy, které jsou zažité - ať už v americké kinematografii nebo tématice věnující se církvi vůbec. Autor scénáře i stejnojmenné divadelní předlohy (za níž získal Pulitzerovu cenu) John Patrick Shanley, vycházel z reálií prostředí, které důvěrně poznal v katolických školách, kam jej rodiče posílali. Film na ČSFD zůstává značně podhodnocen, možná pro současný negativní postoj k náboženské tématice obecně. Pět hvězdiček za film, který s lehkostí překračuje stereotypy a klade více otázek než odpovědí. Za film, který je nejen poutavou sociální sondou do 60. let kdesi v okolí Bronxu, ale i kvalitním bilancováním lidských hranic.