JuliaChang

Ztvárnění sedmi baladických příběhů K. J. Erbena se tvůrcům Kytice podařilo skvěle vykreslit (na rozdíl od toliko srovnávaného Máje). Obsazení, hudba, v neposlední řadě barevný nádech celého filmu, to vše divákovi jen lahodí. Zejména pokud se jedná o první 4 balady, ty ostatní byly spíše slabší. Myslím si, že Erben by se za filmové zpracování svých básní nemusel stydět.

Francouzké filmy mě až na pár výjimek sice moc nenadchnou, ale Nedotknutelní mě nadchli moc. Film nepostrádá dramatičnost ani humor. Sledujeme proměňující se, ze začátku chladný postoj Drisse k ochrnutému staříkovi (na konci blízký přátelský vztah). Bezpochyby nejlepší scénka je v divadle a s ní spojený dialog Pilippeho a Drisse (hlavně závěrečné "oh putain!"). Doporučuji, je to jeden z filmů, jenž v člověku zanechá něco velice zvláštního a zároveň pěkného.

No dobrá, Někdo to rád blond se nejspíš řadí k těm tak trochu ujetým a úchylným komediím - také ji tam řadím. Ale svůj účel splňuje - je to komedie a mě ti černošští blond kluci prostě baví od začátku až skoro do konce (nechápu, proč musí být spousta komedií zmrvená trapnými konci!).

Na to, abych podlehla kouzlu tématiky mafie, mi stačilo shlédnout již první film trilogie (stejně byl nejlepší). V mých očích se tvůrcům dokonale podařilo vystihnout problém poválečné mafie v USA. Asi takto bych si tu dobu představovala a ani mi nedělá potíže, vcítit se do ní. Skvělé načasování, obsazení - Marlon Brando, Al Pacino, Diane Keaton - tito herci se sešli zkrátka ve správnou dobu na správném místě. A když k tomu všemu zazní hudba Nina Rota, pokaždé mě zamrazí a říkám si, to je ono. Nemám co vytknout. První film je dokonalý a legendární.