Limet

Na funkci to vliv mít nebude. To jako na funkci rostlináře?

Jsou tady Rusové! Tak jim řekni, že hned přijdeme. To je vůl, ten Boris.

Ta esej, kterou mám napsat, se jmenuje: Nejúžasnější člověk, kterého jsem nepoznal..Takže..kdo jsi?

Jsem si jistej, že jsem se rozhodl správně.. ale neuplyne jedinej den, abych nelitoval, že jsem se tehdy nerozhodl jinak..

Když se s někým rozejdete, tak u toho člověka necháte kus duše a ta bolest tady, to je jak vám ta duše chybí, jak bloudí, jak je u někoho jinýho. Ona se vám pak vrátí, ale to trvá dlouho. Někdy ty kousky duší vidím na lidech jako malý modrý světýlka, kousky duší lidí, který vás měli rádi a už nemaj. Nebo to můžou bejt takový ty naděje, co do vás vkládali vaši rodiče, to je taková druhá varianta. Všichni na sobě máme spoustu světýlek....Kdyby víc hulili, tak by si nemohli tolik lhát, možná by se i přestali opouštět. Hulení tady prostě nemá zatím vybudovanou tradici.

Když se dějou divný věci, svádí vás to hledat v tom skrytý významy... Možná je to chyba. Možná je všecko jen náhoda....... A nebo není náhoda nic, těžko říct...

Cestou domů jsem zuřila. Ne kvůli panu Božskému, kvůli sobě. Já byla tím skutečným sadistou. Možná on je tím, kdo drží bič, ale já jsem ten, kdo mne připoutal. Připoutala jsem se k muži, který měl hrůzu z toho být k někomu připoután......

Opravdu jsem pana Božského milovala nebo jsem byla závislá na bolesti? Intenzivní bolesti z toho, že jsem chtěla někoho tak nedosažitelného...