apps

Dáma na kolejích

--------------------------------------------------

Československo, 1966, 78 min

Režie: Ladislav Rychman
Scénář: Vratislav Blažek
Kamera: Josef Hanuš
Hudba: Jiří Bažant, Vlastimil Hála, Jiří Malásek

Hrají: Jiřina Bohdalová a další...

--------------------------------------------------

Ten film se mi strašně líbí, písničky se mi líbí, ale hlas Jiřiny Bohdalové mi nejen nesedí k této postavě, ale celkově mi je nepříjemný. Být v její roli jiná herečka, byl by to můj oblíbený film. 

Lásky čas / About Time
--------------------------------------------------

Velká Británie, 2013, 123 min
Režie: Richard Curtis
Scénář: Richard Curtis
Hrají: Domhnall Gleeson, Rachel McAdams, Bill Nighy, Lydia Wilson, Lindsay Duncan, Tom Hollander, Margot Robbie, Will Merrick, Vanessa Kirby, Tom Hughes, Clemmie Dugdale, Lisa Eichhorn, Catherine Steadman, Amanda Renberg, Lee Asquith-Coe, Rowena Diamond, Richard Griffiths

--------------------------------------------------

Vždycky si říkám - kdo vymýšlí ty české názvy americkým a anglickým filmům? About time - Lásky čas... Tak já nevím... Kdyby to vypadalo aspoň jako špatný překlad, tak neřeknu. Úplně doslova přesně to přeložené samozřejmě být nemusí, to by kolikrát asi i znělo dost divně. Ale my (Češi, ale i ostatní obyvatelé České republiky) vůbec nepřekládáme, my tomu prostě dáme svůj název. To mě vždycky dokáže naštvat. Představuju si, jak by se na to asi tvářili malíři, kdybychom jim přejmenovávali obrazy, nebo třeba spisovatelé. The old man and the see by se třeba jmenovalo Velká ryba, Na Kubě, Stařec a ryba, Stařec a ryba a moře... Nebo tak nějak, však to je jedno. Co třeba Ryba Kuba?:D Achjo.

Film mě mimochodem velmi překvapil výběrem hlavního herce, vlastně ani nevím proč:D Ale prostě to není lamač dívčích srdcí ani klasický hezoun. Pro mě je vlastně až moc nevýrazný. Teď koukám, že About Time už je čtvrtý film, který jsem s ním viděla, ale přitom mám pocit, že jsem ho viděla prvně. Všechny postavy pro mě byli zajímavější než on, ačkoli je pravda, že jeho herecký výkon se mi velmi líbil a měl velké množství vtipných pasáží. Humor v tomto filmu mě bavil. (Dobrá scéna byla například vybírání šatů pro Mary.) Pointa filmu byla fajn, ačkoli to na mě vybalil moc rychle. Radši bych si na to nějak přicházela sama, než že mi to hned na začátku řeknou. Ale v tomto žánru vlastně nešlo o tohle, ale spíš o tu zábavu a jistou melancholii nad našimi životy, což se vlastně povedlo celkem dobře.

Rytmus v patách (TV film)

--------------------------------------------------

Česko, 2009, 97 min
Režie: Andrea Sedláčková
Předloha: Josef Škvorecký (kniha)
Kamera: Vladimír Holomek
Hudba: Emil Viklický
Hrají: Vojtěch Dyk, Marika Šoposká, Vojtěch Kotek, Lukáš Příkazký, Berenika Kohoutová, František Němec, Vladimír Kulhavý, Jan Přeučil, Zdenka Procházková, Jan Meduna, Emma Smetana, Monika Kobrová, Jan Maxián, Mario Kubaš, Margareta Hrůza, Vlastina Svátková, Tonya Graves, Ivan G'Vera, David Novotný, Jiří Wohanka, Tomáš Klus, Šárka Vaňková, Marcela Holubcová, Ladislav Smoček, Václav Neužil ml., Jan Hájek, Lubor Šplíchal

--------------------------------------------------

Asi každý by dokázal odhadnout o čem přibližně film bude. Ale i přesto je to krásný film, plný skvělých a charismatických herců, který si ráda pustím znovu.

Dogma

--------------------------------------------------

USA, 1999, 130 min
Režie: Kevin Smith
Scénář: Kevin Smith
Kamera: Robert D. Yeoman
Hudba: Howard Shore
Hrají: Linda Fiorentino, Ben Affleck, Matt Damon, Alan Rickman, Salma Hayek, George Carlin, Chris Rock, Jason Lee, Jason Mewes, Kevin Smith, Bud Cort, Brian O'Halloran, Janeane Garofalo, Bryan Johnson, Guinevere Turner, Jeff Anderson, Scott Mosier, Dwight Ewell, Ethan Suplee, Alanis Morissette, Mark Joy

--------------------------------------------------

Originální nápad, dobré myšlenky, skvělí herci (Matt Damon, Ben Affleck)!

Jay a mlčenlivý Bob vrací úder / Jay and Silent Bob Strike Back

--------------------------------------------------

USA, 2001, 104 min
Režie: Kevin Smith
Scénář: Kevin Smith
Hudba: James L. Venable
Hrají: Jason Mewes, Kevin Smith, Ben Affleck, Jeff Anderson, Brian O'Halloran, Shannon Elizabeth, Eliza Dushku, Ali Larter, Jennifer Schwalbach Smith, Will Ferrell, Jason Lee, Judd Nelson, George Carlin, Carrie Fisher, Seann William Scott, Jon Stewart, Jules Asner, Tracy Morgan, Gus Van Sant, Chris Rock, Jamie Kennedy, Wes Craven, Shannen Doherty, Mark Hamill, Marc Blucas, Diedrich Bader, James Van Der Beek, Matt Damon, Jason Biggs, David Mandel, Scott Mosier, Jerome Benton, Bryan Johnson, Renée Humphrey, Joey Lauren Adams, Dwight Ewell, Alanis Morissette, Morris Day, Joseph D. Reitman, Jake Richardson, Ever Carradine, Mark Steven Johnson, Brian Lynch, Zak Knutson, Susan Engel, Scott William Winters, Joe Quesada, Matthew James

--------------------------------------------------

Ráda bych řekla: Ježiš, to bylo tak trapný...

Ale bohužel musím říct: Po dlouhé době fakt vtipná komedie. A to i navzdory tomu, že Jay a mlčenlivý Bob nejsou zrovna moje oblíbené postavy ani oblíbení herci. A i přesto, že tento humor není úplně šálek mého čaje. Ale na druhou stranu - můj milovaný Ben Affleck... a taky Matt Damon a Jason Lee.

,,,

Hra na hraně / Runner Runner

--------------------------------------------------
USA, 2013, 91 min

Režie: Brad Furman
Scénář: Brian Koppelman, David Levien
Kamera: Mauro Fiore
Hudba: Christophe Beck

--------------------------------------------------

Co bych hlavně chtěla okomentovat je volba dvou hlavních protagonistů. Gemma Arterton podle mě nepatří mezi hlavní postavy, protože pro mě byla ve filmu naprosto nepodstatná. Justina Timberlakea já osobně nepovažuji za typ sympaťáka ani hezouna. Vlastně se mi vůbec nelíbí a do téhle role bych ho vůbec neobsazovala. Absolutně se mi tam nehodil. Je to takový holčičí typ. Bena Afflecka jsem viděla v podobné roli poprvé nebo podruhé. Většinou ho znám jako klaďase (např. Pearl Harbor, Armageddon, Nahoru, dolů, Argo, Táta na plný úvazek, Dobrý Will Hunting) nebo třeba ne úplného, ale pořád je morálně lepším člověkem než jeho okolí (např. Město, Falešná hra). A většina lidí reaguje na Afflecka v těchto filmech jako na špatného herce. Mně špatný nepřipadá, snad jen občas někde něco bych našla, ale to bych našla u většiny herců a hereček. Tohle mu teda ale fakt sedlo! Myslím, že tohle je přesně to, co mu jde a co mu strašně sluší. A když se podívám na komentáře k tomuto filmu, najednou všichni píšou o skvělém hereckém výkonu Afflecka. Tohle totiž byla role, která mu byla šitá na míru. Podobně na mě působí i ve filmu Dogma, ale to už je zas něco trochu jiného. Ben Affleck má u mě za tenhle film rozhodně pět hvězdiček! Jak už jsem ale psala, Justin Timberlake mi tam neseděl, Gemma Arterton mi tam přišla jen na ozdobu (což jako holka moc neodcením) a příběh byl fajn, ale žádná úplná bomba. Na drhou stranu to bylo chvílema fakt hodně vtipný - tenhle humor já můžu. Takže jsem to nechala na lepší tři hvězdičky... Ale možná je to spíš na čtyři hvězdičky:)

Disturbia

--------------------------------------------------

USA, 2007, 105 min

Režie: D.J. Caruso
Scénář: Christopher Landon, Carl Ellsworth
Kamera: Rogier Stoffers
Hudba: Geoff Zanelli

--------------------------------------------------

Teda, ačkoli jsem si předem přečetla o čem film bude (což by se podle mě snad ani nemělo dělat, ty popisy k filmům, podle kterých pak divák celou dobou ví o čem film bude), neustále jsem byla v napětí a ve stresu co se stane. Samozřejmě mi trochu vadilo, že hlavní postavy vypadaly jako děti, což je vždycky trochu diskutabilní, jestli by děti mohli zvítězit nad sériovým vrahem, jestli by Harry Potter s Ronem a Hermionou mohli přemoct Voldemorta, atd. Takto obsazené filmy pak vždy hodnotíme trochu jako pohádky, jako blbosti (protože takhle by to přece ve skutečnosti vůbec nemohlo být) a podobně. Co mi taky připadalo trochu pohádkové nebo blbé, když byl vrah natáčen z pokoje, ve kterém bylo rozsvícené světlo. Tak by ho přeci vrah okamžitě viděl. Samozřejmě, že se pak dozvídáme, že ho skutečně viděl, ale hlavní postava se tváří spíš tak, že není přece možné ho vidět, že je v dokonalém utajení. Další blbostí nebo náhodou je pro mě otázka, kde ten kluk vzal všechnu tu techniku. A jakto, že máma s ním byla v jednom domě, ale v jeho pokoji se objevila pouze na úplném začátku, ale pak už tam vůbec nepřišla a ani on se matce nesvěřil. A asi by se dalo i pokračovat, nicméně přes všechny mouchy, které by se v tom daly najít, se mi film vlastně líbil. Bylo to napínavé, bylo to strašidelné, děj gradoval a já jsem se celou dobu bavila. Ale musím přiznat, že horrory nejsou úplně můj šálek kávy, takže moje hodnocení nebude pravděpodobně příliš objektivní, vzhledem k tomu, že nemám příliš velké srovnání. Vlastně bych se na tento film ani nepodívala, kdybych si přečetla, že jde o horror. (Když jsem četla popis a zjistila, že už se dozvídám až moc, přestala jsem číst a k žánru jsem se nedostala.) Takže hodnocení bych nechala spíše na někom jiném. Ale chtěla bych ocenit roli vraha v podání Davida Morse, který na mě působil opravdu děsivě, ačkoli se tak vlastně většinu filmu vůbec nechoval. Myslím, že to je herec, který dokáže zahrát jak velmi milou roli, tak i zlou, stejně jako například Gary Sinise (O myších a lidech x Falešná hra). To se mi na hercích líbí a odceňuji to. Ostatní herci se mi nezdáli příliš dobrou volbou, ale ani špatnou.

Živelná pohroma / Forces of nature

--------------------------------------------------

USA, 1999, 102 min

Režie: Bronwen Hughes
Scénář: Marc Lawrence
Kamera: Elliot Davis
Hudba: John Powell

--------------------------------------------------

Po skončení filmu jsem zůstala vlastně naprosto na pochybách. Oba herce, Bena Afflecka i Sandru Bullock mám ráda. Sandra Bullock je krásná herečka a ztvárnila i hezké role, což se o téhle moc říci nedá. Její postava Sarah v tomto filmu mi připadala pořád nějak otravná. Ben Affleck je moje srdeční záležitost, slušelo mu to tu, ale nějak to taky nebylo úplně ono. Příběh se zdál celkem obyčejný, říkala jsem si, že z tohoto filmu asi vyplyne ponaučení, že náhody nejsou a měli bychom vnímat znamení "shora". Celý film byl vlastně i celkem zábavný, i když mi připadal trochu dlouhý. Ten závěr jsem však nějak nepochopila. Na začátku proběhlo pár minut o chystané svatbě a pak už se odvíjel v podstatě úplně jiný příběh, na jehož konci se najednou objevilo pokračování těch pár minut, co bylo na začátku filmu. Nevím, který z těchto dvou příběhů byl vlastně ten podstatný. Myslela jsem, že svatba byla jen start filmu a nečekala jsem teda, že to bude opravdu ta klíčová událost. Myslela jsem si, že celý příběh dopadne jinak - že bude Ben Affleck se Sandrou Bullock, když o nich dvou byl celý film. Ne, že bych neměla ráda zvraty v ději a nepředvídatelnost děje. Ale myslím, že pokud měl příběh svatbou začít i skončit, měla být první i poslední části věnovaná delší stopáž, díky které by se divák naladil i na tu druhou notu. Takhle se, myslím každý, už ztotožnil a seznámil s dvojící Affleck+Bullock. I když musím uznat, že by to byl klasický romantický film s očekávatelným koncem, dávalo by to lepší smysl. Takhle nějak nevím, co jsem si z toho filmu vlastně měla odnést...

Čtyři dohody (divadelní záznam)

--------------------------------------------------

Česko, 2013, 118 min

Režie: Olga Špátová, Miroslav Janek
Předloha: Don Miguel Ángel Ruiz (kniha)
Scénář: Jaroslav Dušek
Kamera: Miroslav Janek, Olga Špátová, Jakub Sommer, Richard Němec
Hudba: Pjér la Šé'z, Alan Vitouš
Hrají: Jaroslav Dušek, Pjér la Šé'z, Alan Vitouš

--------------------------------------------------

Předem se musím přiznat, že jsem nečetla knižní předlohu Dona Miguela Ruize, takže zatím nemohu hodnotit úplně komplexně. Divadlení představení Jaroslava Duška jsem však viděla asi třikrát nebo čtyřikrát (zaprvé proto, že se mi hra moc líbila, zadruhé proto, že pracuji jako uvaděčka - ne proto, že bych byla úplný fanatik do Duška nebo do této hry). Když jsem šla do kina na tento film, věděla jsem tedy do čeho jdu a zajímalo mě, jak to filmaři pojmou. Jestli divadelní hru obohatí, nějakým způsobem zprzní, nebo zda půjde o klasický divadelní záznam. Hra jako taková zůstala vlastně stejná, pro mě - stejně dobrá, moc jsem ale nepochopila ty černobíle prostřihy. Tyto prostřihy byly jedinou odchylkou od divadelní hry a popravdě ji vůbec nezkvalitnily a neměly tam (pro mě) žádný význam. Naopak mě spíš rušily. (Ale možná, že někdo jiný na to má jiný názor z toho důvodu, že bez těchto záběrů by si to neuměl přenést na realitu.) Jelikož tedy tato alterace hru nezkvalitnila, znamená to, že buď mají Čtyři dohody v Duškově podání vysokou uměleckou hodnotu nebo šlo zkrátka o špatnou alteraci a bylo třeba sáhnout po jiném "zezajímavění". Hru tedy hodnotím 100%, divadelní záznam se však trochu "nažral" z toho, co je dobré, na čem nebylo třeba nic dotvářet. A kdyby už nic dotvořeno nebylo, hodnotila bych lépe, ačkoli vím, že pak by filmaři neměli téměř žádnou zásluhu, ale aspoň by na hře neparazitovali. Na druhou stranu jsem ráda, že se toto poselství dostalo na televizní obrazovky a plátna kin, protože spousta lidí v dnešní době preferuje tato média a do divadla by třeba nikdy nepřišla.

Přežít Vánoce / Surviving Christman

--------------------------------------------------

USA, 2004, 91 min

Režie: Mike Mitchell
Scénář: Joshua Sternin, Jeffrey Ventimilia
Hudba: Randy Edelman

--------------------------------------------------

Tento film má na ČSFD hodnocení pouhých 50%. A jelikož mě většinou nebaví ani filmy, které mají třeba mezi 70-80%, počítala jsem s tím, že film bude propadák a pustila si ho čistě z lásky k Benu Affleckovi. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem nic velkého nečekala, nebo něčím jiným, ale já se u toho filmu bavila. Nejsem úplný příznivec všech druhů komedií a tato na mě hned v první chvíli zapůsobila (dle výkonu herečky Jennifer Morrison a občas i Bena Afflecka) velmi afektovaně, nemluvě o tom, že všechny vánoční filmy na mě působí kýčovitě a tak nějak vizuálně strašně podobně. Tento film se však stal mým oblíbeným vánočním filmem. Takový příběh tu ještě nebyl. A na to, že nebyl vlastně až tak moc inteligentní (naopak jsem si hned říkala: Ježiš, to bude blbost...), neprovázel ho ten přehnaný neinteligentní humor, kde všechno lítá, rozbíjí se, všichni řvou a všichni jsou od něčeho špinaví (ten humor, kterému opravdu nerozumím a objevuje se i v lepších komediích). Tím pádem nevznikly ty hrozné afektované scény a humor se odvíjel opravdu na bázi vtipu. (Například je dokonalá scéna, kdy celá rodina schází po schodech a každému vrzneme pod nohami ten jeden vrzající schod.) Ve filmu nebyl ani žádný rušivý element typu nepravděpodobnosti (snad až na ty pornofotky) nebo nadpřirozených jevů. A co se mi na filmu také líbilo, bylo spálení seznamu "bolístek" a odpuštění. Možná to také zkusím.

Melancholia

--------------------------------------------------

Dánsko / Švédsko / Francie / Německo, 2011, 130 min

Režie: Lars von Trier
Scénář: Lars von Trier
Kamera: Manuel Alberto Claro

--------------------------------------------------

Série surreálných magických záběrů za zvuků hudby Richarda Wagnera, které předchází zobrazení nápisu Melancholia, je to nejlepší z celého filmu. Možná až moc navnadí, možná až moc napoví. 

Poslední dokument, který mě zaujal...

Kytice

--------------------------------------------------

Česko, 2000, 81 min

Režie: F. A. Brabec
Předloha: Karel Jaromír Erben (kniha)
Scénář: F. A. Brabec, Deana Horváthová-Jakubisková, Miloš Macourek
Kamera: F. A. Brabec
Hudba: Jan Jirásek

--------------------------------------------------
Nemohu tomu téměř nic vytknout, kromě toho, že F. A. Brabec totálně zničil to, co bylo na Kytici, alespoň pro mě, to nejkrásnější a nejúžasnější – že Erben nebyl tvůrce horrorů ani krvavých scén.

Milionář z chatrče
--------------------------------------------------
Velká Británie, 2008, 115 min
Režie: Danny Boyle
Předloha: Vikas Swarup (kniha)
Scénář: Simon Beaufoy
Kamera: Anthony Dod Mantle
Hudba: A.R. Rahman
--------------------------------------------------
Na tento film jsem slyšela jen samou chválu, proto jsem se na jeho zhlédnutí velmi těšila. Zůstala jsem ale na rozpacích. Není pochyb o tom, že se jedná o krásný, i když krutý, příběh, jehož pointa se mi velmi líbí. (Někdo by řekl, že to byla všechno náhoda nebo štěstí. Já osobně se ztotožňuji s myšlenkou, že to byl osud.) Zachycení života v Indii je v tomto filmu skvělé a člověk si uvědomí spoustu věcí. Proto je to taky celé tak působivé, protože je to pro nás neznámé a nepředstavitelné, tudíž nás to zajímá. Je ale škoda, že už z názvu filmu vyplývá, jak (téměř) celý příběh dopadne. Celý film tedy směřuje k tomu, co celou dobu vlastně víme a jen na to čekáme. Tím pádem jsem hodně vnímala i jiné stránky filmu a okamžitě mě zarazilo například to, že soutěž byla ve filmu vysílána v anglickém jazyce, ačkoli ve skutečnosti to měl být jazyk hindi. Dále se mi moc nezamlouvalo prolínání 2 časových linií (z níž jedna je jakoby současná a druhá retrospektivní) stylem otázka - vzpomínka, otázka - vzpomínka, ... který na mě působil, jakoby si režisér tak trochu nevěděl rady. Děj byl chvílemi možná trochu nepravděpodobný, v některých pasážích mi neseděla ani Oscarová hudba a bohužel mi žádná z postav nepřirostla k srdci tak, abych s ní prožívala její příběh. Tím pádem se mě celý příběh tak nějak netýkal a nedotýkal. To bylo způsobeno možná tím, že se herci během filmu 2x změnili, když rostli, nebo tím, že je v podstatě nemožné se s postavami ztotožnit vzhledem k jejich odlišné národnosti, odlišnému životu, vzhledu. Přes všechny výhrady na mě film jako celek působil vlastně spíš dobře, než špatně, a nemůžu jinak, než hodnotit kladně. Znovu to ale vidět nemusím.

Ostře sledované vlaky

--------------------------------------------------

Československo, 1966, 92 min

Režie: Jiří Menzel
Předloha: Bohumil Hrabal (kniha)
Scénář: Bohumil Hrabal, Jiří Menzel
Kamera: Jaromír Šofr
Hudba: Jiří Šust

--------------------------------------------------
Vím, že by se neměly srovnávat filmy s jejich knižními předlohami a jsou případy, kdy to opravdu není nutné a nemá smysl řešit, co v knize bylo a ve filmu ne, a naopak. Rozdíl mezi knihou Bohumila Hrabala a filmem Jiřího Menzela je pro mě však propastný. Kniha pojednává o obyčejných lidech a jejich obyčejných životech a malicherných problémech, které jsou postaveny do kontrastu se skutečnými problémy, s válkou. Film na rozdíl od toho pojednává nudným způsobem o nezajímavých lidech a bezpředmětných věcech. To vše téměř doslovně dle knižní předlohy. Nejsilnější závěrečná část knihy, díky které stojí za to knihu číst a bez které by celý příběh nedával smysl, ve filmu úplně chybí. Je to závěrečná pasáž, která se odehrává potom, co se vzájemně postřelí Miloš Hrma a německý voják a společně vedle sebe umírají. Miloš Hrma myslí na svoji maminku, která nikdy nespí klidně, když je na noční, a pokaždé ho vyhlíží, až vyjde za zatáčky a objeví se na náměstí. Stejně tak myslí na manželku německého vojáka, která na něj možná právě tak doma čeká a nespí klidně od té doby, co odešel do války. Uvědomuje si nesmyslnost války, spříznění s německým vojákem. Aby mu ulehčil bolestnou smrt, ještě ho dvakrát postřelí, do srdce a do oka. A nakonec i on sám vedle něho umírá... Kdybych knihu nečetla, pravděpodobně bych k filmu neměla větší výhrady. Bohužel však nemohu přehlížet, když celý film téměř cituje knihu, ale tu nejkrásnější a nejdůležitější citaci úplně vynechá...

Možná zůstalo ponecháno divákovi, aby v jeho hlavě běželi tyto myšlenky. Ale nikomu nepoběží v hlavě tak hezky, jak je napsal Hrabal.