BlackVelvet

Den po shlednuti vlastene ani nevim o cem/kom to bylo - takove prazdne, nezajimave, spis napodobujici jine komiksy. Cele nejake takove slatane. Jeden zaporak tam vypada jak nejaky vzdaleny bratranec Darth Vadera, jeden z kladasu se zase porad hrozi sveho vzhledu, coz mne pakne stvalo (tak nevim, stravil treba Incredible Hulk brecenim nad svou zelenosti polovinu nejakeho filmu)...ten kluk co hori je jen radoby vtipnej...Cele to je jak natocene pro male deti, ktere se muzou u toho i bavit, koneckoncu jedina aspon trochu zajimava postava byl Gumak a scenky s nim.

Tak tohle ne - mne to pripada jak jeste horsi Beverly Hills a nebo Melrouse Place. Plne povrchnich typku, intrik, sexu, chtice, pachteni se za prachama - cele se to odehrava v umelem svete, stejne umelem, jako je nazev serialu. Chapu, ze nekomu kdo zije v Los Angeles takhle realita je urcite blizsi, mne osobne takovyhle svet ale nikdy neokouzlil a neokouzli. Videla sem jen par dilu, ale stacilo. Prijde mne to perverzni, eklovite, takovy panoptikum tenhle serial.

Dala jsem malo hvezdicek a to proto, ze jsem cetla knizku a proste tohle nesedi. Chapu, ze ne kazdy film je jak knizni predloha, ale tohle je proste moc. To je tolik totalne prepsaneho, vynechaneho deje ze prakticky je to jak vo necem jinem. Tam kde v originale neco dava smysl (tri perly darovane duchem mori, zatimco ve filmu se hledaji nekde na zemi na ruznych mistech) a ma to logiku, tak je to velmi nejak uplne nesmysne zaonacene ve filmu. Jako knizka asi pro deti/nactilete se mne to libi, jako film proste ne. Ti kdo tady posilaji autora do pekel, tak nevim jestli tim mysli scenaristu a nebo autora knih ? nicmene jsou to silna slova pro trochu neskodne fantasy.

Za mne jasnych 5 hvezd. Podle mne cisty Britsky humor, ktery ne kazdemu musi sedet. Nicmene priznejme si, ze v CZ by se toto asi nenatocilo, dle mne na tohle maji Britove proste vetsi nadhled, schopnost sebeironie a i z lechtiveho tematu neudelat nic oslizleho, nicmene celkem mileho. Muzske nahoty ne zrovna vypracovanych tel je tu opravdu dostatecne, nicmene neprebije to pribeh, neni to samoucelne, nepusobi to nucene a tak nejak cele to prekvapive i pres docela sileny napad a tema filmu sedne. Asi sem moc odkojena Britanii proste :)

Kdyz jsem tento film shledla poprve v dobe jeho release date, tak mne prisel zvlastni, jiny, necim proste tak trochu avantgardni. Asi jsem se zmenila nebo co, ale shledla jsem ho zase na HBO v zari 2013 a neverila jsem tomu, jak nudnej ten film je a jak mne nektere zaplatky dokonale irituji. Nejak sem nepochopila clenu stabu jen tak mimodek vzdy sedici nekde do pul tela, prirodovedce co se zene zabit zraloka (ano zabil mu kamose, ale zraloci to delaji), pejska ktereho klidne nechaj na piratskem ostrove, nekonecne divnej vztah mezi Stevem a jeho snad bejvalou manzekou (ani se neobtezuju pochopit jestli byla bejvala, soucasna nebo jak), fakt divna smrt jeho snad praveho syna...pro mne jen plno ne prijemne divnych zapletek a slaby humor. Radoby kouzelne sceny z umele vytvoreneho podmorskeho sveta mne take nedostavaly, uz sem videla lepsi animace/kouzlo (a dost casto od ceskych autoru). Uznavam ze si to sve divaky najde, ale mne to proste nenadchlo at se snazim co se snazim sama sebe presvedcit o opaku.

Pro mne tenhle film zacal celem slibne – Logan zijici opustene (pomalu jak neadrtalec) na Yukonu, rikala sem si, jeho duse potemnela porad bojuje a pribeh se bude odvijet slibne. To je pro mne osobne to, co mne laka na komiksovych hrdinech – jejich silne motivy, potemnele dusevni pohnutky a jakesi vymykani se “normalite”. Dobry komiksovy pribeh pro mne osobne tedy hodne stavi na postavach, jejich dobrem rozkresleni. Logan/Wolverine je pro mne velmi sympaticka postava, v predeslych Xmenech jsem pro nej vzdy mela vetsi naklonnost nez k jinym. Libi se mne jeho sila, nezlomitelnost, vicemene jeho konzistence v (casto vnitrnim) boji za spravnou vec. No tak presne tohoto se mne opravdu moc nedostalo. Sice je film zameren na Loganuv vnitrni boj s nesrmtelnosti, nicmene pro nekoho kdo by tak silbe bojoval, by asi tezko byl silny a dost padny duvod zustat na svete slecinka, kterou potkal a za 28 hodin se do ni jako zamiloval a kdyz ona se pta “mas ted jiz duvod zit” tak on se tvari jako ze ano. WTF ??? Myslela jsem, ze toho prozil jiz hodne a ze jeho zapoleni s nemsrtelnosti ma tedy tuzsi korinek nez toto. Takhle je to jak pubertalni slecna, co se zamiluje do kdekoho, protoze si plete lasku se zalibenim. Cele s tou japonskou slecnou Mariko mne prijde jako ulet – nic proti Japonsku, byla jsem tam, miluji jej, ale tady mne to prijde jako za: A – zasazeni pribehu do radoby exotiky, a tou se nahradi totalni prazdnost pribehu B – Hollywood si potreboval splnit nejake kvoty, a tak velkemu vicemene sluncema vetrem ozehanemu svalousovi je vybrana na milostne sceny velmi vysoka a ultra tenka, belostna Japonka ? Jezis to je ale klise. Cele mne to prijde nejake plytke, ne a ne mne to vtahnout do deje. Prislo mne to tak plytke, ze pribeh by zil sam o sobe, klidne mohl reziser natocit cely japonsky dej sam o sobe, proc do toho montovali Wolverina ? Filmove studio pise, ze Wolverine se ocita v jemu neznamem svete – to je sice fajn, ale proc proboha ho ten neznamy svet tak pozere, ze vlastne nevim, jestli se divam na film o Mariko, o Wolveronovi nebo o cem vlastne ? A ta Viper (Zmije) – to je uplna kopie Umy Thurman jako Poison Ivy z Batmana, az na to, ze Uma Thurman aspon dle mne umi aspon trochu hrat. Vesmirny Samurajsky skafandr komentovat opravdu nehodlam, to za to ani nestoji. Tesila jsem se tesila, ale takove zklamani !!!

Hned na zacatek musim rict ze mne problematika Native Americans fakt zajima a ze snad aspon tedy o Indianech vim neco vice, nez jsou obvykla klise. Kdyz pominu vse ostatni, tak podle knih ktere jsem cetla (napriklad "Bury My Heart At Wounded Knee: An Indian History of the American West"; :The Journey of Crazy Horse"; "The Empire of the Summer Moon"; "The Wind is My Mother: The Life and Teachings of a Native American Shaman") je ten film hodne pravdivy a rozhodne neni plny nesmyslu, ja zde nekteri pisi. To ze Dunbar se octne nekde sam na american frontier a zbytek jaksi nikde neni zas takova blbost...to se bezne stavalo, kdyz napriklad se i rozhodlo o stavne malych "missionary outposts"...nebyvalo neobvykle, ze se nekde octla mala skupinka bilych muzu, at jiz z vojenskych ci nabozenskych duvodu a cekali a cekali na zbytek o ono nikdo nikde. V Armade byl hlavne docela zmatek, kdyz si vezmete, ze konec Indianu prisel hlavne mezi lety 1840-1890 a obcanska valka radila v lletech 1861-1865...do toho se motali Rangers (ano pocatky Texas Rangers, kteri dnes opravdu maji jine renome), kteri v te dobe byli hlavne jen tlupou nadsenych a spatne kontrolovatelnych vrahu Indianu, od kterych se armada pozdeji ucila jak Indiany - specialne mobilni, neusedle ve vesnickem stylu zivota a velmi zrucne bojovniky na konich Comanche - vyvrazdovat (napriklad tim, ze napodobovali zvyky Indianu v prirode –jako naprikald spani pod sirym nebem bez ohnu - a ze si najimali cleny znepratelenych kmenu ke stopovani jinych kmenu). Ve filmu sledujeme kmen Sioux a jejich boj nejen s bilym muzem, ale hlavne take s kmenem Pawnee (Pawnee se spojili s Comanche a spolu jsou take velmi velkou merou zodpovedni za vyvrazdeni ostatnich Indianu, takze nasilnost Pawnee ve filmu je take pravdiva a rozhodne ne prehnana). Film krasne ukazuje zivot Indianu vcetne smutne historie, ale take jsou tam krasne a humorne momenty, ktere Indiany vykresluji jako normalni lidi a ne jen jako bandu divochu, coz je fakt oblibeny stereotyp western. Take se mne libilo, ze si Dunbar nasel mezi Indiany belosku, ktera si podle historicky dolozenych fakt barvila vlasy popelem nacerno, takze i kdyz je jako mala vykreslena jako blondata holcicka, tak v dospelosti mezi Indiany je tmavovlasa. Unesene bile zeny byly Indiany otroceny a velmi spatne se s nima zachazelo, a ty ktere takovou smulu namely a “zapadly” zily pak velmi podobne jako je to vykresleno ve filmu. Mne se zda film historicky presny a krome toho krasne natoceny, scenerie a hudba se mne take libi. A musim se priznat ze nad zastrelenim White socks jsem si fakt pobrecela, stejne jako nad zastrelenim kone Dunbara (coz pry take byla oblibena taktika bilych, strilet do koni, coz by Indian neudelal protoze pro ne kone byli velmi ceni). Pro mne film k nezapomenuti.

Pro mne je tenhle film hodne srdecni zalezitost. Diky trem vecem: odehrava se v New Yorku a ja na nej sla v dobe, kdy jsem zila druhym rokem v Brooklynu. Film byl v americe „pusten“ do kin 2. cervence 1999, tj. v lete, a jelikoz se cely film odehrava v lete tak to tomu dodalo extra atmosferu. Kdo zna New York v lete tak vi o cem mluvim: je tam fakt horko, dusno, cele mesto je takove lepkave a dlouhe vecery se daji paradne a poradne uzivat (mesto nikdy nespi). No a za treti v nem hraje neuveritelnou roli Adrien Brody, muj oblibenec. Film se odehrava v lete 1977 (shodou okolnosti jsem se take narodila v roce 1977) v New Yorku, behem slavneho black outu (tj. vypadku energie kdy cele mesto zahalila tma na par dnu a zaclo se rabovat). Dalsi shodou okolnosti byl v lete 1999 take dalsi velky black out, takze zase, atmosfera kterou jsem si zazila. New Yorkem zmitaji bitky mezi disco a punkem, mezi pristehovalci a mistnimi a hlavne vrazdy takzvaneho Samova syna. Samuv syn byl zabijak David Berkowitz, ktery si vybiral nahodne obeti podle naseptavani psa od sousedu (dal se o nem rozepisovat nebudu, staci googlovat nebo wikipedia). Film ale neni ani tak o nem, ale jako o tom, jaky to melo dopad na nase hlavni hrdiny filmu a jak se hystericky chovala cela spolecnost. Napriklad Adrien Brody je pankac, krome toho se zivi tak trochu pochybne (live sex show) a tak je sousedstvim automaticky povazovan za vraha a lide ze sousedstvi ho malem utlucou k smrti. Co na tom, ze ma hodne rad svou holku, nikomu nic neudelal a v mnoha ohledech je cistci nez napriklad John Leguizano (Vinny), ktery je porad neverny sve manzelce Mire Sorvino (Dionna) a v mnoha ohledech je to poradnej supak. Njn, ale nevypada z pohledu bezne spolecnosti zas tak spatne, ze jo. Takze film krasne zobrazuje predsudky, jak prvni na musku prisli pristehovalci (vrahem je urcite nekdo z italske cvrti, ty „guido“ hajzlove) a nebo nekdo kdo se lisi (Adrien Brody). Tenhle film je hodne o strachu, paranoe, o tom jak se lidi dokazou chovat pod tlakem a jak to asi v lete 77 fakt mohlo vypadat. Na sve si take hlavne prijdou priznivci punku a nebo disca, muzou si vybrat, protoze film zobrazuje obe tyhle hudebni obdobi dost dobre. Nejlepsi scena filmu je kdyz punk Adrien Brody (Richie) tancuje v porno clubu na "Baba O'Riley"od The Who. To ma fakt silu ! Myslim, ze pouziti stejneho songu ve znelce k CSI Miami ten song jen znevazuje. Ta pisnicka ma takovy naboj, ze pro mne to v tomhle filmu byl absolutni wow moment. Ten film mozna tak neni o vrazdach, jako o konci 70.tych let v americe. Tenhle film ma naprosto neopakovalnou atmosferu, hodne dobrej pribeh zalozeny na pravde a Spike Lee se poradne predvedl jako reziser. Nekteri zde pisi ze film je nuda, ja bych rekla ze i muze byt pro ty, kterym nic nerika tohle obdobi dejin/hudba/New York. Ono to fakt neni zas tak trhak a jen o tech vrazdach, jako o atmosfere, o tom co lidi v lete 77 zazivali.

Pise se rok 1960, a jsme v Americe v Ohiu. Mlady immigrant z madarska Karchy Jonas (Brad Renfro) neni zas tak uspesny mezi svymi vrstevniky, snazi se zapadnout do americke spolecnosti. Ma hudebni talent a narazi na mistniho Dj z radia, ktery si rika Billy Magic (Kevin Bacon). Billy Magic ma pochybnou minulost a pochybne umysly, coz ale Karchy neprohledne. Takze podepise smlouvu s Billy Magicem na nahravani, a zda se ze timto ho potkalo stesti. Billy Magic je na povrchu „cool“ ma kontakty, zna holky, dobrou partu...az teprve pozdeji se ukaze o co Billymu slo a v cem je hacek. Jo, ani kure zadarmo nehrabe. Kevin Bacon hraje Billyho Magica neuveritelne sexy, s prehnanym sebevedomim a s jistou davkou „slizu“. Karchy je zahran moc hezky Bradem Renfrem, az je cloveku lito, ze tento mlady herec jiz nezije. Myslim, ze by mohl byvale byt dalsim Leonardem di Capriem a herecky vyspet. Karchy je zpocatku plachy, zakrikly, nicmene s pomalu ziskavanou popularitou a v pod vlivem Billyho Magica se stava az odrzly a chce si prozit svuj americky sen – penize, slavu, holky. No, v jeho pripade spis jednu holku, ktera je skvele zahrana Calistou Flockhart (ktera podle mne v te dobe jeste nebyla slavna z Ally Mc Beal). Pribeh ma tedy dve roviny, hudebni a osobni. V te osobni se bohuzel Karchy spali, je mne ho az lito, ale krasne je ve filmu zobrazeno dospivani, prvni lasky, prvni zamitnuti. Je to podle mne jeden z nejhezcich „coming of age“ filmu. Billy Magic je tak odporny, ze diky nemu pomalu i Karchy prijde o moznost ziskat americke obcanstvi (a nejen on, ohrozeno je i tatinkovo). Jak film dopadne si shlednete sami, ale muzu vrele doporucit. Hlavne soundtrack je tak skvely, ze se az divim, ze jen diky tomu se film nestal vice slavnym (dejme tomu treba tak, jako se nejen skvelou hudbou ve sve dobe proslavil holcici Hrisny Tanec). Jestlize Hrisny Tanec ve svem oboru naprosto zabodoval, tak tento film by mel minimalne dokazat to same. Je mne trochu zvlastni ze sel v americe rovnou na video a tak nejak zapadl. Podle mne je to takovy maly skryty poklad.

Tak tento film je proste genialni. Jeden z nejlepsich filmu co jsem kdy videla. Je to natocene podle originalu Stephena Kinga, ale neni to horror. Je to trhak, drama, dojemny film – to vse v jednom. Film je plny naprosto skvelych hereckych vykonu: Tim Robbins a Morgan Freeman jsou hlavni hrdinove. Tim hraje Andyho Dufresne, ktery byl nepravem odsouzen za vazny zlocin ktery nespachal. Presto ale nikdy neztrati viru v lepsi budoucnost, ve svobodu. Jeho nezlomna vule je ve filmu vazne inspirujici. Morgan hraje Reda, jeho nejlepsiho kamarada ve veznici. Nicmene i padouchove filmu jsou naprosto duveryhodne vykresleni, opravdu Vas tento film plne vtahne do deje a nepusti. A to ani kdyz ho clovek vidi po treti ci po cvrte. I pres to, ze ve film se cely odehrava ve veznici a tema je vpodstate vazne, tak rozhodne nechybi humor. Videla jsem film v AJ, takze nevim jak nektere vtipky vyzneji v cestine, ale v originale jsou opravdu usmevne sceny z knihovny. Andy se stane spravcem vezenske knihovny a kdyz sestavuje katalog knih, tak ne prilis sectely vezen cte hrbet knihy a cte jmeno Alexandre Dumas jako "Dumb-Ass". A nebo Hrabe Monte Cristo se zase odehrava ve vezeni a je vedeny pod kategorii „beletrie“. Red se ale pta Andyho proc to neni vedeno pod „vzdelanim“ ? Samozrejme ze film neni prochazka ruzovou zahradkou, jsou tam i dost smutne sceny, reditel veznice a dorozci jsou pekne brutalni zvirata. Nicmene nasili nejni zobrazovano detailne, spis jde o to co se stalo nez prilisne zobrazovani krve. Andy rozhodne neni bezny vezen, je moc chytry a diky tomu spravuje nejen knihovnu, ale i ucetnictvi veznice a osobni ucty reditele veznice. Bez toho aniz bych napsala co se stane mohu rict ze zapletka je fakt povedena, nejenze cely dej filmu je opravdu zajimavy, ale to jak film skonci, na to se neda rict nic jineho nez wow. To proste nema chybu. Pokud se nepletu tak film se odehrava kolem roku 1940 a jako takovy ma krasnou atmosferu starych hollywoodskych filmu svym zpusobem. Necim mne hodne pripomina Green Mile. Asi hodne silnym pribehem, soustredenim se na vypravecstvi radsi nez na triky a skvelou kamerou, atmosferou a hereckymi vykony. Jo a hudba k filmu take naramne sedne. Je to proste hodne silny film o pratelstvi, nadeji a vubec je to hodne lidsky a krasny pribeh.